Problematice soukromého zdravotního pojištění se věnuji nepřetržitě od roku 1995 a samozřejmě velmi intenzivně vnímám současnou situaci ohledně novely zákona o pobytu cizinců, která přináší dva pozměňovací návrhy. První má snahu regulovat současný systém, druhý přináší evergreen rozšíření osob do veřejného zdravotního pojištění. Druhý návrh, zatěžující veřejný rozpočet a nesoucí s sebou rizika zdravotní a porodní turistiky, se jaksi ztrácí v mediálních výstupech hraničících s kampaní na glorifikování současného stavu a napadání předkladatelů prvního návrhu. Vzhledem k tomu, že se ale návrh dotýká naší pojišťovny a legislativní proces stále trvá, nechce se mi více se do mediálních výstupů zasahovat, ale rozhodně tak učiním po skončení celé záležitosti. V současné, poněkud vyhrocené době si dovolím pouze tento komentář.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Floskule současnosti – „udržitelnost“
- Současné nastavení soukromého zdravotního pojištění cizinců není optimální, proto zde stále existuje rozhodnutí vlády z roku 2012 na vznik samostatného zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců. Stále zde existují excesy nízkého nominálního pojistného některých pojišťoven, extrémně vysokých provizí některým zprostředkovatelům a pohyb nepojištěných osob po území, čímž vznikají každoročně dluhy zdravotnickým zařízením v řádech desítek milionů korun, což si lze ověřit na oficiálních stránkách UZIS nebo telefonicky u velkých nemocnic.
- Pro mnoho cizinců je zdravotní pojištění stále pouhou formalitou, nikoliv nutností k zajištění ochrany jejich zdraví a úhradě nákladů na zdravotní péči.
- Při vzniku pandemie bohužel nedošlo k jednotnému postupu mezi komerčními pojišťovnami v oblasti úhrady zdravotní péče v souvislosti s Covidem-19 a očkování proti této nemoci.
- Tato nedobrá situace vede ke snahám více regulovat současné nastavení tohoto pojištění, viz např. návrh Věry Adámkové a Miloslava Janulíka, nebo naopak rozšířit veřejné zdravotní pojištění o další skupiny cizinců, viz návrh pánů Třešňáka a Kopřivy, což avšak s sebou nese zvýšené výdaje veřejného zdravotního pojištění a riziko zdravotní a porodní turistiky. Navíc hanět jakékoliv poslance za snahu podpořit současně veřejný rozpočet v těžké době je dle mého názoru nespravedlivé a zarážející.
- Před několika lety zaznamenali obdobnou situaci na Slovensku, kdy na základě přeshraniční licence měly některé české subjekty přenést české nekalé praktiky na místní trh. Po několika měsících problémy s úhradou zdravotní péče eskalovaly tak, že musely zasahovat kompetentní slovenské orgány.
- Jednostranné napadání návrhu Miloslava Janulíka a Věry Adámkové s poukazováním na monopol není korektní, neboť se fakticky o monopol nejedná, zvláště v případě, kdy na českém pojistném trhu stále existuje monopol dvou dnes již zahraničních pojišťoven v oblasti úrazového pojištění zaměstnanců. Tento monopol trvá desítky let, není ničím omezen a jeho objem je mnohonásobně vyšší než v případě soukromého zdravotního pojištění cizinců.
- Každý návrh na změnu má své klady a zápory, nicméně glorifikování současného nastavení opravdu není možné.
Komentáře
Přidat komentář