Loupež umělecké sbírky v Drážďanech má pokračování. Konec je však v nedohlednu

Více než tři roky po vloupání do drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) našli vyšetřovatelé větší část lupu v Berlíně. Minulý týden zajistili v německém hlavním městě 31 částí kořisti, oznámily policie a státní zastupitelství. Zajištěné kusy byly v doprovodu speciálních policejních sil přepraveny do Drážďan, napsala agentura DPA.

V saské metropoli nalezené předměty nejdříve prozkoumají kriminalisté a následně i experti ze saských uměleckých sbírek. Mají zjistit, zda jsou jednotlivé položky pravé a kompletní. Mnoho otázek však podle médií zatím zůstává nezodpovězeno. Úřady například neupřesnily místo nálezu, ani podrobnosti ke stavu šperků.

Mohlo by vás zajímat: Slizký finanční poradce, Alzák a zelená karta v mobilu

Vyšetřovací orgány uvedly, že nálezu cenných předmětů předcházely rozhovory s právníky pravděpodobných pachatelů. Od začátku roku se v Drážďanech totiž koná proces s šesti osobami obžalovanými ze závažné organizované krádeže, žhářství, a zvláště závažného žhářství. A údajný nález části lupu časově souhlasí s dalším stáním obžalovaných u soudu, které začalo 18. 11. 2022. Rozsudek ještě nepadl.

Neobvyklá loupež století

Pachatelé se do drážďanského Rezidenčního zámku vloupali 25. listopadu 2019. Napřed zapálili trafostanici a tím vyřadili dodávku elektrického proudu.

Lupiči sekyrami rozbili vitrínu a odnesli si šperky ze 17. a 18. století. Ukradli desítky šperků obsahujících 4300 diamantů a briliantů v celkové hodnotě přesahující 113 milionů eur (2,75 miliardy korun) a při loupeži způsobili také věcnou škodu ve výši přesahující milion eur. Ukradené exponáty jsou jedinečné, nezaměnitelné kusy, které každý, kdo se v oboru alespoň trochu vyzná, snadno identifikuje. Jednou z vyšetřovacích verzí proto bylo, že zloději jednotlivé drahé kameny vytrhali a pokusili se je prodat jednotlivě, aby nevzbudili podezření.

Mohlo by vás zajímat: První legislativní úprava umělé inteligence se blíží

Celá kauza má mysteriózní pozadí a neobvyklé atributy. Například výše škody je stále nejasná. Uváděná hodnota 113 milionů EUR nemusí nakonec souhlasit. Podle vyjádření Michaela Kuhna, jednatele mezinárodně činné agentury na pojištění umění Kunh & Bülow se často odhady takových skvostů, jako jsou právě klenoty ze Zelené klenby, neprovádějí, protože jde o globálně jedinečné předměty. Oceňování by bylo proto velmi obtížné. Expert rovněž uvedl, že spolková a zemská muzea v Německu své sbírky zpravidla nepojišťují, na rozdíl od obecních institucí.

Veřejná muzea často z důvodu přiškrcených rozpočtů rezignují na odpovídající pojištění a spoléhají se na záruky státu. Státní záruky přicházejí ke slovu ale jen tehdy, jde-li o poškození uměleckých děl zapůjčených na výstavu. Riziko škod vzniklých na vlastním fundu nesou naopak veřejná muzea většinou sama, vysvětlila Julia Ries, expertka na pojištění umění z Ergo Versicherung.

K vypátrání odcizených cenností v uplynulých letech nepomohla ani odměna ve výši 500 000 eur (v přepočtu asi 12,3 milionu korun) vypsaná za informaci, která by vedla k nalezení lupu. Nyní není jasné, zda nálezu skvostů někdo pomohl, aby získal odměnu.

Další zvláštností je to, že policie od začátku měla své důvodně podezřelé. Vyšetřovatelé byli už zkraje přesvědčeni, že za vloupáním jsou členové známého berlínského klanu. Ti také nyní stojí před soudem. Obžalovaní pocházejí z velké rodiny arabského původu, ale jde o německé občany. V případě odsouzení jim hrozí 10 až 15 let vězení. Obviněné hájí čtrnáct právníků.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Deindustrializace Evropy

Vyšetřovatelé se domnívají, že jde o příslušníky tzv. klanu Remmů, který se podle všeho specializuje na krádeže cenných uměleckých předmětů. Podle obžaloby existuje spojitost se staršími velkými případy jako bylo vloupání do luxusního berlínského obchodního domu KaDeWe v roce 2014 (tehdy zloději použili k destrukci vitrín se zbožím podobná kladiva jako v roce 2019 v Drážďanech) či krádež obří zlaté stokilogramové mince z Bodeho muzea rovněž v Berlíně.

Další podezřelí

Vyšetřovatelé se ovšem zaměřují i na lidi z okruhu zaměstnanců muzea a také na ostrahu objektu. Zloději totiž podle všeho měli velmi detailní informace o prostorovém uspořádání napadené části sbírky, které nemohli získat jen na základě běžné předchozí návštěvy. K podezřelým okolnostem se řadí i fakt, že čtyři členové ochranky sice na monitorech sledovali dramatický průběh loupeže, nijak však nezasáhli.

Německá média upozorňují na to, že sbírka nevyčíslitelné hodnoty byla jen poměrně slabě zabezpečena. „Nerozbitné“ sklo zloději prorazili během několika sekund, v objektu byly nainstalovány zastaralé bezpečnostní kamery a automatická čidla zachycující podezřelý pohyb nefungovala.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů

Pojištění

Ukradená sbírka pojištěna nebyla. Expert na historii a umělecká pojištění Stephan Zilkens poznamenává, že v tomto případě by se velmi obtížně odhadovala hodnota skvostů a také případná škoda z jejich ztráty.

Nicméně popsal proces, jak takové pojištění uměleckých předmětů vzniká. Na začátku se posuzují rizika. Proběhne obhlídka objektu a jeho zabezpečení. Další otázky pojišťovny směřují na bezpečnostní službu a její pracovníky. Jak často trénují krizové situace? Jak často prověřují funkce poplašných zařízení? Jak je budova zabezpečena po požární stránce a jak často se protipožární opatření testují? To vše dá pojistiteli obraz „rizikového pole“. Samozřejmě se zkoumá rovněž povědomí personálu v objektu o existujících rizicích.

Mohlo by vás zajímat: 3Q 2022: UnitedHealth Group má čistý zisk + 28,6 %. Kaiser ve ztrátě

Dalším krokem je posouzení prostorového rozdělení hodnot. Kde se nacházejí ty nejvýznamnější? Jak jsou zabezpečeny? Jak snadno či obtížně lze bezpečnostní zábrany překonat?

Všechny tyto poznatky si pojistitel srovná a provede kalkulaci. „Nyní hrubě zobecňuji: Obvyklá taxa pojistného je 0,05 až 0,06 % z celkové hodnoty ročně. Na miliardu EUR tak vychází roční pojistné ve výši 600 000 EUR,“ vypočítává Stephan Zilkens.

Podle Zilkense a zveřejněných dat o Zelené Klenbě by bývali drážďanští platili za sbírku ročně pojistné v rozmezí 300 000 až 500 000 EUR. Nikoli jen za ukradenou sbírku, ale i za další díla, jež se tam nacházejí.