Přírodní rizika způsobila v Německu v roce 2025 škody ve výši 1,4 mld. EUR

Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, k bilanci škod uvedl, že přírodní nebezpečí způsobila v majetkovém pojištění škody ve výši 1,4 mld. EUR. Tyto škody z roku na rok značně kolísají, ale podle jeho názoru by klidnější roky neměly být interpretovány jako trend.

Mohlo by vás zajímat: Aon: Pojištění povodní a sucha stojí na prahu nové éry

Bouřky a krupobití zapříčinily v roce 2025 škody ve výši cca 1 mld. EUR. Počet škod se pohyboval kolem 479 000 a průměrná škoda dosáhla výše 2 100 EUR. Tím pádem byly právě bouřky a krupobití hlavní příčinou škod na majetku. Tyto škodní události obvykle zasáhnou současně více budov, ale způsobují prý spíše menší a střední škody, a to na střechách, fasádách nebo oknech.

Pojištěné škody v případě ostatních živelních rizik, resp. přírodních nebezpečí, byly v roce 2025 vykázány ve výši 400 mil. EUR. Nastalo zhruba 88 000 škodních událostí a průměrná škoda činila 4 700 EUR, to znamená, že byla vyšší ve srovnání s průměrnou škodou způsobenou bouřkami a krupobitím. Tento rozdíl dokládá, jak nákladné mohou být jednotlivé škody vyvolané povodní nebo silným deštěm. Podle GDV je sjednání pojištění rozumným krokem.

V této souvislosti GDV připomíná, že rok 2024 byl mimořádně nákladný. Pojištěné škody v majetkovém pojištění se dostaly na cca 4,4 mld. EUR, z toho připadalo 1,8 mld. EU na škody způsobené bouřkami a krupobitím a 2,6 mld. EUR na ostatní živelní události.

Mohlo by vás zajímat: Krupobití dohnalo ve škodách hurikány. Nenápadná hrozba mění pojišťovnictví

GDV začal sledovat dané škody v roce 2002. Od té doby vydávali pojistitelé na škody zapříčiněné živelními – přírodními nebezpečími (bez bouřek a krupobití) v průměru 2 mld. EUR ročně. Bez započtení katastrofických povodní a záplav v oblasti Ahrtal v roce 2021 by se daný průměr pohyboval okolo 1,5 mld. EUR. GDV zároveň upozorňuje, že Německo je v podstatě nedostatečně pojištěno. V pojištění obytných budov jsou škody způsobené bouřkami a krupobitím zpravidla automaticky kryty, ale u škod z titulu povodní, silného deště a jiných přírodních nebezpečí je třeba sjednat doplňkové krytí. To však bylo v roce 2025 sjednáno toliko u 59 % obytných budov.