Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Provoz předchozí verze systému byl na návrh ČAP ukončen k 31. březnu 2020. Souběžně byl zahájen vývoj nové generace systému, která využívá ověřených technologických postupů z funkčního a pojišťovnami pozitivně hodnoceného systému prevence a detekce pojistného podvodu v oblasti pojištění osob (SVIPO II). Při přípravě nové verze SVIPO I byli po vzoru SVIPO II zapojeni i zástupci pojišťoven z oblasti produktů. Tím došlo k doplnění prevenční části systému, která pojišťovnám umožní posuzovat rizikovost již při příjmu do pojištění. Tento institut se u pojištění osob velmi osvědčil a je pojišťovnami preferován i při pojištění vozidel. Společně byla provedena revize zájmových jevů a pohledů na ně, tzv. „interakcí“. Při této revizi se realizoval i test dostupnosti a kvality dat na ověřovacích vzorcích.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty
Za účasti nominovaných specialistů z pojišťoven byly definovány zájmové jevy, které indikují rizikové chování klientů s potenciálním dopadem na detekci pojistného podvodu. Pro detekci zájmových jevů byla specifikována potřebná data a došlo k definici datových setů do rozhraní. Zájmové jevy zahrnují tzv. „interakce“ neboli parametrizované pohledy na zájmový jev (např. zájmový jev častého výskytu škody může mít definovány parametry pro samostatné interakce nad uvedeným jevem – poškozeným vozidlem, pojištěným vozidlem). Pojišťovna si pak může vybrat, které interakce jsou pro její procesy významné a jakým způsobem je bude zpracovávat.
Princip hledání a indikace zájmových jevů se zakládá na zpracování podnětu dodaného pojišťovnou (pojistné smlouvy nebo škodní události) a na jeho real-time porovnání s daty již obsaženými v systému, podle předem jasně definovaných pravidel. Následně dochází k bezodkladnému zpracování jasně strukturované odpovědi systémem, s identifikací typu nalezené shody a jejího konkrétního významu a s doplněním předem definovaných detailnějších strukturovaných informací pro možnost dalšího vyhodnocení a zpracování v pojišťovně, které nelze realizovat na centrální bázi. Odpověď je bezodkladně předána pojišťovně. Datové záznamy nejsou v systému SVIPO I (nad rámec jasně definovaných pravidel porovnání a vyhledání zájmových jevů) v rovině byznysu nikterak klasifikovány, označovány ani hodnoceny. Poskytnutý podnět, na jehož základě byl spuštěn detekční proces, je uložen do databáze systému k již existujícím záznamům, se kterými byl porovnáván, čímž se obohacuje porovnávací báze pro následné podněty. Pojišťovny se rozhodly předávat formou podnětů k porovnání všechny pojistné smlouvy a všechny škodní události v oblasti autopojištění, pro maximální schopnost detekce zájmových jevů.
Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?
Výše uvedený princip zamezuje neřízenému vytěžování dat, zajišťuje výdej informace pouze na základě předání podnětu k porovnání (pojistné smlouvy anebo škodní události) a tím podporuje i princip reciprocity, tj. „chceš-li data získávat, musíš je také poskytovat“. Není umožněno přistupovat do databáze podnětů a realizovat v ní samostatné dotazy a výběry dat. Díky uplatněnému principu systém zajišťuje transparentní auditovatelnost, jejíž součástí je kompletní logování jak zaslaných podnětů, tak vydávaných dat. V praxi to znamená, že pojišťovna při uzavření pojistné smlouvy nebo při evidenci pojistné události předává data o těchto skutečnostech do systému SVIPO I a obratem dostává informace o nalezených zájmových jevech, resp. interakcích, a tyto informace promítá do dalších postupů. U pojistných smluv může modifikovat podmínky, za kterých pojistnou smlouvu uzavře; v extrémním případě může od smlouvy i odstoupit. Pojistná událost může být v případě zájmového jevu zařazena do detailního šetření.
Zasazení systému do on-line technologií umožňuje velké části procesů/dotazů získávat informace o výsledku porovnání dodaného podnětu obratem, v řádu jednotek vteřin, resp. v případě složitějších porovnání je navržen mechanismus pro vyzvednutí odpovědi dle potřeb pojišťovny. Tímto řešením se výrazně eliminuje riziko pozdního získání informace o detekovaném podezřelém/ /zájmovém jevu pojišťovnou a nemožnosti promítnout toto zjištění do aktivity pojišťovny směřující k ochraně finančních prostředků daného druhu pojištění. To představovalo jeden z negativních jevů předchozí verze systému, založené na dávkovém zpracování. Typickým projevem pak bylo získání informace o detekované shodě na škodní události v okamžiku, kdy již byla vyplacena, přičemž zpětné získávání uhrazených prostředků, zvláště u menších a středních částek, bylo z hlediska efektivity velice problematické.
Mohlo by vás zajímat: Jakou strategii by měla pojišťovna zvolit pro 2. pololetí 2020?
Pro hromadnější zpracování dat (některé procesy jsou v pojišťovnách nadále založeny na principu dávkového zpracování dat) má systém SVIPO I vyčleněn samostatný proces, a to plně automatizované hromadné zpracování dat, aby nedocházelo k blokování systému pro on-line potřebu retailových aktivit. Sekundárním efektem výměny dat pro systém SVIPO I je i generační obměna rozhraní pro výměnu dat o pojistných smlouvách a škodách. Navržené univerzální rozhraní pojišťovnám zjednoduší výměnu dat o smlouvách a škodách pro celotržní projekty (sjednocení více komunikačních kanálů do jednoho společného), a to i pro oblasti dalšího pojištění. Dochází také ke standardizaci používaných datových objektů, tj. datové struktury těchto objektů (např. struktury dat o adrese, vozidlu, osobě apod.).
Nasazení nové verze systému se plánuje na konci ledna 2021, s následnou postupnou implementací v pojišťovnách. Systém se připravuje tak, aby v dalších fázích umožnil rozšíření o další oblasti detekce, např. doplnění o digitální fotodokumentaci a její automatizované porovnávání za využití technologií umělé inteligence.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Ing. Josef Stočes
Ředitel IT služeb
SUPIN
Komentáře
Přidat komentář