„Počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy, nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného. Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají. Je-li z individuálních okolností věci zřejmé, že věřitel v okamžiku plateb pojistného o existenci bezdůvodnosti obohacení na straně dlužníka z důvodu neplatnosti smlouvy s vysokou pravděpodobností nevěděl a soudy jiné kroky ke zjištění subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení neučiní, ani neodůvodní, proč to nebylo nutné nebo možné, je rozhodnutí o marném uplynutí subjektivní promlčecí doby neústavně libovolné a formalistické, je-li založeno toliko na odkazu na judikaturu, podle níž vědomost o existenci bezdůvodného obohacení a odpovědnosti subjektu práva z něj má znamenat vědomost o okolnostech, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit,“ konstatoval Ústavní soud.
Mohlo by vás zajímat: Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny
Česká asociace pojišťoven se s nálezem podle ČTK seznamuje a jeho obsah bude podrobně vyhodnocovat. „Je potřeba zdůraznit, že Ústavní soud se zabýval otázkou smluv na investiční životní pojištění historicky už několikrát a všechny stížnosti odmítl. Dnes vydaný nález se týká procesního postupu soudů nižších stupňů a nemá žádný vliv na otázku platnosti smluv na investiční životní pojištění. Pojišťovny považují smlouvy od počátku za platné a jako k platným se k nim budou i nadále chovat," řekla pro ČTK mluvčí asociace Veronika Pavlisová.
„Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny i podvýbor pro ochranu spotřebitele se kauzou investičního životního pojištění zabývaly opakovaně a Ústavní soud dnes potvrdil, že je potřeba spotřebitele chránit podstatně více. Možná až několik milionů klientů dostalo neoprávněně méně peněz ze svých investic a nyní se mohou bránit. Všichni, kdo doma mají smlouvu IŽP by nyní měli zvažovat kroky, které ochrání jejich investice. Tato dlouhá tahanice mezi klienty a pojišťovnami by vůbec nemusela nastat, kdyby existoval institut hromadné žaloby,“ uvedl v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu poslanec hospodářského výboru a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO).
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Jak přijít o peníze snadno a rychle
„Spotřebitelské organizace na základě tohoto rozhodnutí budou vyzývat klienty, kteří doma mají zjevně neplatné smlouvy investičního životního pojištění, aby se aktivně bránili a dostali všechny své peníze zpět. Nejde to bohužel zatím hromadně, ale po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu je jasné, že každý by se měl přihlásit u pojišťoven o své peníze,“ řekl Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden.
Ve sporu, který posuzoval Ústavní soud ČR, jde o smlouvu investičního životního pojištění s pojišťovnou AXA (dnes UNIQA) uzavřené v roce 2009. Klient na pojistném uhradil 94 tisíc korun, ale na odkupném dostal vyplaceno pouze 42 tisíc Kč. Finanční arbitr v řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení rozdílu 52 tisíc Kč návrh zamítl na základě námitky promlčení, kterou vznesla pojišťovna. Soudy tento návrh pravomocně potvrdily, ovšem nyní Ústavní soud tento právní názor korigoval. Obdobné problémy se podle zjištění spolku Podvedení klienti týkají několika milionů smluv, kde soudy označují smlouvy za neplatné od samého počátku.
Komentáře
Přidat komentář