V pátek 1. července byl ve třetím čtení přijat zákon č. 277/2009 sb., o pojišťovnictví, který transponuje evropskou směrnici Solvency 2 do českého právního systému. Česká republika byla poslední zemí EU, která nestihla směrnici implementovat včas, za což stále hrozí sankce od Evropské komise. Problémy s jejím schválením nastaly ve chvíli, kdy k ní poslanec Ladislav Šincl před rokem přiložil přílepek regulace provizí. 13. listopadu 2015 byl zákon o pojišťovnictví ve třetím čtení zamítnut spolu s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Tentokrát však oba návrhy zákona prošly bez problémů.
Čtěte také: Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích míří do senátu
Debata v poslanecké sněmovně se během jednání točila převážně kolem pozměňovacího návrhu poslance Zbyňka Stanjury. Ten ve své úpravě navrhoval, aby se u části zákona, zabývajícím se rozsahem činností pojišťoven, rozšířil popis souvisejících činností z pouhého investování na „investování zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví a zprostředkování jiných finančních služeb.“
„Návrh novely zákona o pojišťovnictví, přebírá doslovně znění směrnice Solventnost II, dle kterého musí pojišťovny omezit svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace z nich vyplývající. V Evropské unii však neexistuje jednotný výklad operací, které vyplývají z pojišťovací činnosti,“ uvádí Stanjura v odůvodnění svého návrhu. „Povolení k provozování těchto činností bylo již historicky ospravedlněno důvody provázanosti distribučních kanálů, existencí kombinovaných produktů s pojistnými a finančními elementy (např. retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou), zájmem spotřebitelů o jednotné informační a prodejní místo a vývoj bankopojištění,“ pokračuje Stanjura.
Ministr financí Andrej Babiš na tyto argumenty reagoval takto: „Pojišťovací činnost spočívá primárně v uzavírání pojistných smluv týkajících se rizik spadajících do jednotlivých pojistných odvětví. Je pouze na ČNB, aby u každé pojišťovny posoudila, zda jí vykonávaná činnost přímo vyplývá z povolené pojišťovací činnosti. Toto pojetí rozsahu činnosti pojišťoven bylo do návrhu zákona zapracováno po dohodě s ČNB a s ohledem na nově stanovené solventnostní kapitálové požadavky podle směrnice Solventnost II, a to již v roce 2012, a takto vám byl návrh zákona rozeslán 25. února 2015 jako tisk 414. Přitom k předmětné změně nebyl ani přes dlouhou dobu projednávání tohoto sněmovního tisku vznesen žádný pozměňovací návrh.“
Mohlo by vás zajímat: V EU začala platit Solvency II. U nás nikoli.
Dále uvedl několik příkladů, jak si tuto část Solvency 2 do zákona vyložily ostatní evropské státy. „V Rakousku lze provozovat pouze pojišťovací činnost a činnosti z ní bezprostředně vyplývající, za které se považuje například zprostředkování stavebního spoření, leasingu či kolektivního investování. Avšak v Německu lze činnost pojišťovny rozšířit pouze na některé půjčky a zprostředkování pojištění jiných pojišťoven. Ve Francii je zprostředkování pojištění, v Nizozemsku nebo Velké Británii mohou pojišťovny provozovat pouze pojišťovací činnost, vyloučení jiných podnikatelských aktivit. Návrh ministerstva tedy nezakazuje žádnou z činností, která přímo vyplývá z povolené pojišťovací činnosti, nesnižuje konkurenceschopnost českých pojišťoven, protože pojišťovnám nebrání vykonávat jakoukoli přímo vyplývající činnost, ani zakládat dceřiné společnosti. Nejde svým obsahem proti smyslu a účelu směrnice Solventnost II a plně respektuje postavení ČNB jako dohledového orgánu v pojišťovnictví vyplývající z evropské právní úpravy,“ dodal Babiš.
Při hlasování o návrhu Zbyňka Stanjury, pak došlo k zajímavé situaci. V prvním hlasování jej poslanci přijali počtem 79 pro a 48 proti. Následně poslanec Václav Klučka hlasování zpochybnil s tím, že chtěl hlasovat proti a na sjetině měl pro. V opravném hlasování, u kterého by se dalo očekávat, že se bude lišit o jeden hlas pana Klučky, však byl pozměňovací návrh poslance Stanjury zamítnut a přijat nakonec nebyl.
Poslanci nakonec přijali jen pozměňovací návrh Václava Votavy, který se týkal pouze poskytování vzdáleného přístupu orgánům veřejné moci k potřebným datům.
Česká asociace pojišťoven výsledek jednání komentovala takto: „ČAP kvituje skutečnost, že byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh novely zákona o pojišťovnictví, neboť se jedná o návrh implementační. Stejně tak je dobrou zprávou schválení pozměňovacího návrhu poslance Votavy, který zachovává dosavadní právo pojišťoven na dálkový přístup do základních registrů, neboť údaje z nich potřebují pojišťovny pro plnění svých zákonem stanovených povinností obezřetnosti a odborné péče. Nepřijetí pozměňovacího návrhu poslance Stanjury znamená pro pojišťovny oslabení právní jistoty ve vztahu k otázce rozsahu licence, neboť nově již nebude zákon o pojišťovnictví obsahovat definici tzv. souvisejících činností.“
Zákon o pojišťovnictví byl přijat 103 hlasy ze 147. Proti byli 4. Nyní spis poputuje ke schválení do Senátu a následně prezidentu republiky.
Kompletní stenoprotokoly a audiozáznamy naleznete zde.
Komentáře
Přidat komentář