ČBA: Česká ekonomika poroste letos pomaleji, než se čekalo

Pandemická situace nadále narušuje výrobu a omezuje zotavování globální ekonomiky

Ekonomické indikátory posledních měsíců naznačují, že post-pandemické oživování naráží na řadu problémů, které ustupují pomaleji, než se předpokládalo ještě v polovině roku. Závažnou komplikací zůstávají narušené subdodavatelské vztahy, které ztěžují dodávky potřebných dílů a způsobují rychlý růst jejich cen. Problémem je, že pandemická situace se vyvíjí v rámci světové ekonomiky nesourodě. Řada zemí tak i během léta bojovala s pandemií, což narušovalo jejich výrobní kapacity, zatímco v některých ekonomikách poptávka rostla s nadějí, že pandemie díky očkování skončila. Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou tak přináší řadu nepříznivých efektů mezi něž patří i nedostatek zboží a růst jejich cen.

V druhé polovině letošního roku pak zasáhla řadu ekonomik energetická krize přinášející násobný růst cen energií, s čímž se potýká velká část světové ekonomiky. V Evropě se situace z titulu souběhu řady nepříznivých vlivů dostala do velmi extrémní roviny. I tento faktor bude narušovat oživování evropských ekonomik nejen v letošním roce, ale i v roce 2022. „Oživování světové ekonomiky v druhé polovině letošního roku bylo stále citelně ovlivněno narušenými odběratelskými vztahy a nedostatkem materiálů. Tyto problémy sice mírně ustupují, budou však patrně přetrvávat i v první polovině příštího roku. K tomu se přidává energetická krize, která nepříznivě dopadne jak na řadu firem, tak spotřebu domácností,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Mohlo by vás zajímat: Mzdy žen a mužů se poněkud přiblížily

Růst tuzemské ekonomiky je slabší, než se předpokládalo před prázdninovými měsíci

Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce dosáhne 2,6 %, zatímco srpnová prognóza čekala růst o 3,4 %. Tempo oživení tuzemské ekonomiky v druhé polovině letošního roku tak bude citelně za předpoklady minulé prognózy. Nejen že růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zklamal, ale ani v závěru letošního roku nelze vzhledem k přetrvávajícím problémům v subdodavatelských vztazích a zrychlení inflace očekávat příliš optimistické hodnoty. Zatímco srpnová prognóza odhadovala růst v posledním čtvrtletí letošního roku alespoň o jedno procento, nyní konsensus vidí pro poslední kvartál mezičtvrtletní stagnaci a některé odhady předpokládají i mírný propad ekonomiky. Negativně do posledního čtvrtletí promluví zejména pozastavení výroby v automobilkách v průběhu října.

V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,9 %. Oproti dřívější prognóze očekávající růst o 4,5 % jde tak o slabší hodnotu zejména z titulu rychlejší inflace dopadající na spotřebu domácností a také stále pokračujících problémů v subdodavatelských vztazích. Ty se sice postupně zlepšují, ale budou patrně alespoň částečně přetrvávat i během první poloviny příštího roku. Tahounem růstu by však měla být investiční aktivita, která by měla oproti letošnímu roku znatelně zrychlit. U spotřeby domácností existují mezi jednotlivými prognózami velké rozdíly (růst mezi 2,4 % až 6,5 %). Některé odhady přepokládají citelnější zpomalení spotřeby domácností z titulu dopadu vyšší inflace a obecného zvýšení zadlužení domácností, které ve spojení s vyššími úrokovými sazbami bude řadě domácností ubírat část příjmu na spotřebu. Naopak jiné odhady počítají s určitým rozpouštěním nahromaděných úspor a návratem spotřeby k před pandemické úrovní.

Mohlo by vás zajímat: Podzim ve znamení následného vzdělávání na pojištění

Mzdy porostou, nevykompenzují však v příštím roce nárůst inflace

Ačkoli trh práce v posledních měsících přestal být v některých šetřeních mezi firmami hlavní bariérou růstu a překonal jej nedostatek materiálu, neznamená to, že by se dostupnost pracovníků zlepšila – pouze se nedostatek materiálů stal akutnějším problémem. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj. Přitom tak jako v minulosti, začínají odhady vývoje nezaměstnanosti pozitivně překvapovat a opět se posouvat směrem k nižším hodnotám. Z letošních 3,8 % by se měl podíl nezaměstnaných osob snížit v příštím roce na 3,4 %.

To je jen nepatrně vyšší hodnota, než byla v roce 2018 (3,2 % dle MPSV). Ačkoli problémy v průmyslu mohou u některých firem způsobit propouštění, nesoulad mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných osob je tak výrazný, že panel ČBA nepředpokládá viditelný dopad do míry nezaměstnanosti. „Trh práce se, pandemii navzdory, poměrně rychle navrátil k svému inflačnímu působení. Přispívá k tomu i relativně vysoký podíl zahraničních pracovníků, po nichž bude sílit poptávka od našich regionálních sousedů. U nich se totiž bude v následujících letech demografická situace zhoršovat rychleji než u nás. Navíc se zdá, že se problémy v auto průmyslu negativně nepromítají do poptávky po práci v jiných sektorech,“ doplnil Šindel.

Mohlo by vás zajímat: ERGO pojišťovna mění vlastníka

Vzhledem ke zmíněnému vývoji na trhu práce se předpokládá, že růst mezd a platů bude letos nakonec rychlejší, a to i vlivem mimořádných odměn ve zdravotnictví. V letošním roce se očekává zvýšení mezd a platů o 5,8 %. V příštím roce bude růst pokračovat, částečně bude totiž podpořen i 6,6% zvýšením minimální mzdy a spojených zaručených mezd. Opačným směrem bude působit očekávaný nižší růst mezd ve veřejném sektoru. Kombinace rychlejší inflace a přetrvávajících ekonomických nejistot v letošním roce omezující vyjednávací sílu zaměstnanců tak patrně povede k mírnému poklesu reálné mzdy v příštím roce, což pravděpodobně bude doprovázeno úbytkem úspor.

Inflace zrychlí a může dosáhnout hodnot z roku 2008

Zrychlení inflace v druhé polovině letošního roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním i příštím roce. Zrychlení bude spojeno zejména s cenami bydlení, kdy se v závěru roku očekává citelnější zdražení cen energií, které doposud tuzemskou inflaci tolik neovlivňovalo. V závěru letošního roku se tak inflace bude pohybovat kolem 6 %, její případné další zrychlení bude tlumit plánované snížení DPH u energií. Za celý letošní rok inflace dosáhne v průměru 3,8 %.  Odhady inflace na příští rok jsou zatíženy výraznou nejistotou, jelikož není patrné, zda přetrvá snížení DPH na energie, případně v jaké snížené sazbě.

V tomto ohledu se předpoklady jednotlivých prognóz v panelu liší. Ačkoli mediánová inflace na příští rok činí 5,1 %, některé odhady se blíží k 6 % a obecně převládal mezi experty prognostického panelu názor, že inflace má potenciál překvapit v první polovině roku vyššími hodnotami. Zdražení bude poměrně plošné následkem průsaku vysokých cen energií. Dle současných odhadů by měla inflace dosáhnout vrcholu v 1. čtvrtletí příštího roku. Většina prognóz však nepředpokládá, že by se do konce příštího roku vrátila pod 3% hranici horního tolerančního pásma ČNB.

Sazby ČNB se ještě zvýší, navzdory tomu se nepřepokládá citelné posílení koruny v příštím roce

Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky. Ta v letošním roce přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a během několik měsíců zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 2,75 %.  Podle prognózy ČBA však ještě neřekla letos poslední slovo. Základní úroková sazba by se koncem letošního roku měla pohybovat na úrovni 3,25 %. Dle panelu ČBA však v příštím roce již zvyšování sazeb bude podstatně mírnější a mediánový odhad předpokládá koncem roku sazby v rozmezí 3,25 a 3,5 %. Někteří členové panelu navíc očekávají, že ČNB začne v druhé polovině příštího roku již sazby opět snižovat s vidinou zpomalující inflace za horizontem roku 2022.

Navzdory růstu úrokových sazeb prognostický panel ČBA nepředpokládá výraznější posílení koruny. Průměrná hodnota v příštím roce dosahuje 24,9 Kč za euro, ale ani závěrem roku se nedostává výrazněji pod hranici 25 Kč za euro. V tomto ohledu se tak odhady panelu ČBA liší výrazněji od poslední prognózy ČNB, který naznačuje do konce příštího roku posílení koruny k hranici 24 Kč za euro.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 poisťovacích maklérov za rok 2020 na Slovensku podľa oPoisteni.sk

Vyšší inflace sníží ukazatel dluhu vůči HDP

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 7 % HDP oproti 7,3 %, které očekávala v srpnu. V příštím roce by pak měl deficit poklesnout na 4,7 %, výhled na rok 2022 se tak oproti srpnové prognóze příliš nezměnil. Obecně ekonomové panelu ČBA předpokládali určitou vyšší míru konsolidace, než naznačovala předvolební rétorika pro jakoukoli vládu, která by vznikla z letošních parlamentních voleb do poslanecké sněmovny. Vyšší růst inflace, a tudíž i nominálního HDP, je však patrný v revizi celkového zadlužení státu vůči HDP, které by mělo v příštím roce dosáhnout 43,6 %, zatímco srpnová prognóza i s vyšším růstem ekonomiky čekala zadlužení přes 45 % HDP.  „Zadlužování státu je aktuálně jedním z nejpalčivějších ekonomických problémů. V příštím roce pravděpodobně částečně pomůže mírnit dluhy inflace, ale v letech následujících musí znatelně zabrat vláda,“ uvedl Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.

Korporátní úvěry by měly příští rok zrychlit

Dynamika růstu hypotečních úvěru v letošním roce je zcela nadstandardní, což se odráží ve dvouciferném meziročním růstu objemu hypotečních úvěrů. V příštím roce však prognostický panel ČBA předpokládá, že dynamika růstu úvěru domácnostem zvolní a dosáhne v průměru 6 %. Naopak rychlejší úvěrový růst by měly zaznamenat v příštím roce korporátní úvěry, a to nejen z titulu obnovené investiční aktivity, ale i potřeby provozního financování. Zatímco tak meziroční dynamika korporátních úvěrů letos patrně mírně poklesne, napřesrok by měla v průměru růst o 4 %. Oproti předešlé prognóze je očekávaná dynamika slabší, což souvisí i s vyššími úrokovými sazbami, které budou poptávku po úvěrech tlumit.

O prognóze ČBA

Tato prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků 8 členských bank ČBA: Jan Vejmělek (hlavní ekonom Komerční banky), Jaromír Šindel (hlavní ekonom Citibank), Helena Horská (hlavní ekonomka Raiffeisenbank), Michal Skořepa (makroekonomický analytik České spořitelny), Petr Dufek (ekonomický analytik ČSOB), Petr Gapko (hlavní ekonom MONETA Money Bank) a Petr Sklenář (hlavní ekonom J&T Bank). Za ČBA se na tvorbě prognózy podíleli Jakub Seidler a Miroslav Zámečník.