Prohlubování pandemie Covid-19 v posledním čtvrtletí roku 2020 a prvním čtvrtletí roku 2021, kdy se ČR v mezinárodním srovnání profilovala jako země zvládající pandemii nejhůře, vyvolávalo poměrně pesimistická očekávání. Ta rozptýlilo až zveřejnění prvního odhadu HDP z dílny Českého statistického úřadu na přelomu dubna a května, podle něhož česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku poklesla o pouhých 0,3 % mezičtvrtletně a o 2,1 % meziročně. Panel ČBA předpokládá, že se o to zasloužila především spotřeba vlády a solidní čistý vývoz, zatímco opačným směrem působila nadále slabá investiční aktivita firem a spotřeba domácností, zasažená uzavřením většiny obchodů i řady oborů služeb po celé první čtvrtletí letošního roku.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Kapitalizmus u konce?
„Česká ekonomika je vysoce závislá na zpracovatelském průmyslu, který je hluboce integrován do mezinárodních dodavatelských řetězců. V tuto chvíli se jasně ukazuje, že jejím úzkým hrdlem proto není ani tolik zahraniční poptávka, jakožto poruchy v dodávkách dovážených materiálů a komponentů, například počítačových čipů pro zdejší automobilky. Z hlediska národních účtů se to promítne do růstu zásob (viz letiště v Hradci Králové s řadami nedokončených vozů) a naopak nižšího čistého vývozu. Z hlediska logistiky a řízení výroby je to každopádně zásah velmi nepříjemný,“ říká Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace.
Vliv hospodářského vývoje ve světě na české hospodářství
Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,3 % v roce 2020 zlepšil před jarním zasedáním o polovinu procentního bodu lednový odhad, a nově očekává růst světového HDP v letošním roce o 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,4 %.
Nejlépe v jeho mezinárodním srovnání vychází Čína, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos zrychlí na 8,4 % a napřesrok by měl HDP stoupnout o 5,6 %. To je dobrá zpráva nejen pro exportně orientované Německo, které by se mělo, po loňském poklesu o 4,9 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce o 3,1 %, což jsou pro hospodářství našeho největšího obchodního partnera povzbuzující čísla. I pro nás je dobrou zprávou, že němečtí analytici pozorují zlepšení v mezinárodním obchodu, zrychlování vývozního tempa a přechod do fáze citelného oživení (poptávka z Asie, a hlavně z Číny, po německém zboží prudce stoupá, ale zlepšuje se i z USA). Německá ekonomika, která má za sebou osm čtvrtletí poklesu průmyslové produkce, zároveň prochází masivním strukturálním posunem, a to zejména v automobilovém průmyslu. Většina sektoru služeb je stále pod uzávěrou, nicméně proočkovanost se zvyšuje, a proto trh do konce května očekává uvolnění nejrestriktivnějších opatření.
Mohlo by vás zajímat: Spekulace se potvrdily. Tesla má vlastní pojištění aut pro Německo
„Druhé čtvrtletí je začátkem oživené globální ekonomiky, zejména té evropské. Zatímco dosud země EU nebyly v rychlosti vakcinace ve srovnání s Velkou Británií či Spojenými státy příliš úspěšné, v nejbližších týdnech a měsících uvidíme vakcinační sprint,“ uvádí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Hospodářství eurozóny jako celku dle MMF loni kleslo o 6,6 %, letos by dle něj mělo růst o 4,4 % a o 3,8 % v roce příštím. Díky pružnější ekonomice a masivnímu fiskálnímu stimulu zaznamenaly USA v loňském roce ve srovnání s EU nižší pokles (o 3,5 %) a letos porostou naopak rychleji (o 6,4 %). Pro rok 2022 MMF předvídá severoamerické ekonomice zpomalení na 3,5 %.
Výhled hospodářského růstu ČR: po dvojím propadu nastává oživení
I když se epidemická situace Česka s nástupem jara, ruku v ruce s konečně zrychlující se vakcinací, pozvolna začala obracet k lepšímu, vyhráno zdaleka ještě není. Experti prognostického panelu ČBA jsou přesto o něco optimističtější než v únoru, kdy ČBA prezentovala svůj první letošní hospodářský výhled. Jejich optimismus se týká především zlepšení výhledu na letošek, kdy by podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,3 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí by hlavní růstový impuls podle očekávání panelu ČBA mělo přinést především druhé čtvrtletí s meziročním tempem růstu 8,4 %. Podle názoru bankovních ekonomů se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, u níž očekávají 2,2% meziroční růst, vládní spotřeba s tempem růstu 2,6 % a (spíše ve druhé polovině roku) i investice, u kterých očekávají meziroční růst o 2 %. „V menší míře – vzhledem k oživení dovozní aktivity – k růstu české ekonomiky přispěje zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky,“ komentuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,3% růst HDP, který by vedle spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 3,3 % měl být tažen především výrazným 7% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou k růstu přispívat pouze nepatrně.
Trh práce: nezaměstnanost je navzdory pandemii nízká, strukturální problémy ale přetrvávají
Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty na začátku pandemie v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Rok 2021 začal lednovým „převisem“ volných míst na úrovni „pouhých“ 16,8 tisíce, ovšem poté se trend začal obracet a na konci března bylo přes 32 tisíc neobsazených míst navíc oproti počtu dostupných uchazečů o zaměstnání. Česká ekonomika je v rámci EU stále v relativně unikátní situaci (i když Polsko už druhý měsíc eviduje nižší nezeměstnanost než my) a podíl nezaměstnaných osob v prosinci dosáhl pouze 4 % (cca o 1 procentní bod výše než před rokem) a na konci dubna vzrostl pouze na 4,1 %, při přetrvávajících strukturálních problémech trhu práce.
Jakkoli se zdá, že by to mohlo znamenat obrat, po ukončení vládních podpůrných programů se situace v některých oborech, resp. regionech, může zhoršit. Podle prognostického panelu ČBA však bude i takový nárůst míry nezaměstnanosti v ČR pouze přechodný. V roce 2021 odhaduje průměrnou nezaměstnanost na 4,3 %, která by následně v roce 2022 měla nepatrně poklesnout na 4,1 %. „Vládní programy Antivitrus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji i klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat,“ dodává Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Mohlo by vás zajímat: Balancování na hraně: Brexit a finanční služby
Veřejné finance: fiskální expanze stále bez výhledu na konsolidaci
Veřejné finance v loňském „covidovém“ roce skončily ve schodku 6,2 % HDP a kumulovaný veřejný dluh tak stoupl na 38,1 % HDP. Sám o sobě by takový výsledek vzhledem k mimořádnosti a síle externího šoku, kterému česká ekonomika musela čelit, nebyl vnímán jako mimořádný. Kritika se týká především schválení daňového balíčku, které zanechalo v příjmech státního rozpočtu do budoucna (zatím nijak nekompenzovanou) mezeru v rozsahu cca 100 mld. Kč. V letošním volebním roce ani největší optimisté neočekávají návrat k rozpočtové střídmosti. Nicméně nedávno zveřejněný Konvergenční program překvapil upřímností, s jakou prezentuje odhad schodku na letošní (ve většině doufejme post covidový) rok ve výši 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. I scénář „s chystanými“ avšak neupřesněnými úsporami počítá až do roku 2024 včetně s deficity nad 4 % ročně a veřejným dluhem v blízkosti zákonem stanovené 55% dluhové brzdy. Nedostatku konsolidačních ambicí současné české vlády si v návaznosti na zveřejnění Konvergenčního programu už všimla ratingová agentura Moody´s a publikovala směrem k investorům příslušná varování.
Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,4 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 44,1 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,5 % HDP. Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,7 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít již v roce 2024.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Žulavská k revizi motorové směrnice: Pojistné procesy musí být on-line!
Nezbývá než opakovat, co prognostický panel ČBA konstatoval již v únoru. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy by naopak bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Ačkoli teze o hrozící neudržitelnosti veřejných financí zní už pomalu jako klišé, je apel na urychlené přijetí plánu jejich konsolidace čím dál naléhavější. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude odpovídající plán přijat, tak by výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí. „Budoucí konsolidace českých veřejných rozpočtů bude muset být bezpochyby ambicióznější než v současné době avízované půl procento HDP ročně. Spoléhat se na pouhý růst ekonomiky nestačí. Vyrůst z dluhů na dluh není jednoduché obzvlášť, když produkční kapacita ekonomiky velmi brzy bez zásadních investic opět narazí na vlastní hranice. Konsolidace si vyžádá nejen zásahy do příjmů, ale i výdajů,“ doplňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Měnová politika, inflace a měnový kurz
Podle očekávání ponechala na svém květnovém zasedání Bankovní rada České národní banky (ČNB) sazby na úrovni 0,25 %, na které je poslala 11. května 2020, tedy před rokem. S novou prognózou ČNB publikovanou 6. května 2021 je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Prognóza ČNB překvapila ve dvojím smyslu: jednak výraznou korekcí očekávaného růstu letošního HDP směrem dolů na 1,2 %, a jednak, navzdory citelně vyšší očekávané inflaci, nezměněnou trajektorií sazeb.
Během krizového roku 2020 udržovala centrální banka měnovou politiku v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci, která se od loňského dubna pohybovala nejenom nad inflačním cílem, ale i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat její klesající trend, postupný návrat do tolerančního pásma, i když stále ještě nad cílem (na konci března 2,3 % meziročně, průměrně 2,8 % za posledních 12 měsíců). Pro letošní i pro příští rok očekávají hlavní ekonomové bank, že nárůst spotřebitelských cen, vyjma krátkodobého zrychlení inflace, bude i nadále pozvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 2,5 % letos a 2,2 % v roce 2022.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: POVIndex společnosti Broker Consulting se liší od celotržních dat
Pokud jde o měnově politickou sazbu, k jejímu prvnímu zvýšení dojde podle ekonomů bank spíše ve druhé polovině letošního roku. V letošním i příštím roce očekávají po dvou zvýšeních po 0,25procentních bodech, čímž by se dvoutýdenní reposazba měla v závěru příštího roku dostat na 1,25 %. „Jestřábi se vracejí a jejich hlas v bankovní radě bude čím dál tím silnější. Zvýšení úrokových sazeb přijde již ve druhé polovině roku a bude začátkem cyklu zvyšujících se sazeb,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR a od začátku roku kolem této úrovně mírně osciloval. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další mírné zpevňování v řádu několika desítek haléřů na průměru kolem 25,80 Kč/EUR letos a 25,20 Kč/EUR v příštím roce. Míra nejistoty totiž přes zlepšující se epidemiologickou situaci a zvyšující se proočkovanost populace zůstává i nadále vysoká. Případné i přechodné zvýšení inflace ale může vyprovokovat trh ke zvýšení sázek na další růst sazeb a podpořit korunu v jejím pozvolném posilování vůči euru.
Očekávaný vývoj vkladů a úvěrové emise
Zásadní budoucí nejistota dramaticky ovlivnila vývojové trendy v oblasti vkladů a úvěrů českých firem. V říjnu 2020 byly poprvé za posledních 30 let firemní vklady na účtech u bank vyšší než jejich úvěry. Tento převis se od té doby zvětšoval a navzdory dílčí korekci na konci března 2021 činil téměř 100 mld. Kč, což svědčí o dosud vysoké míře nejistoty a nízké ochotě firemního sektoru investovat.
Vklady domácností i nadále rostly. Dynamika jejich růstu byla zhruba dvojnásobná než dynamika zadlužování s tím, že finanční mezera na konci března přesáhla 1 bil. Kč. U domácností je rychlý růst vkladů pravděpodobně dán především tím, že v důsledku vládních omezení nebylo po dobu mnoha týdnů možno realizovat některé typy výdajů. Bohatší domácnosti i přes stále rostoucí ceny investovaly na dluh do nemovitostí. Je otázkou, nakolik se mimořádná akumulace odložených úspor po ukončení restrikcí a návratu do (nového?) normálu projeví v dynamice nárůstu spotřeby. Zcela jistě to však nebude v rozsahu mimořádné akumulace, který lze řádově odhadnout na cca čtvrt bilionu korun, a to vzhledem k nerovnoměrné distribuci úspor mezi jednotlivými příjmovými skupinami, jejich různému sklonu ke spotřebě a podobně nerovnoměrného dopadu zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby DPFO na čisté příjmy domácností.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Ředitelé českých firem jsou výrazně optimističtější než při předchozí krizi
V loňském roce zaznamenaly klientské úvěry solidní 4,9% růst. Ten byl tvořen 6,5% nárůstem (především hypotečních) úvěrů domácnostem a 3,2% růstem úvěrů firemní klientele, který podpořily v malé míře vládní záruční programy zaměřené především na provozní financování. Očekávání prognostického panelu ČBA se v této oblasti oproti únoru příliš nezměnila. Úvěrová emise bude letos pokračovat pouze zvolna. Očekávané meziroční tempo růstu je 5 % u klientských úvěrů celkem. To bude taženo především 6,5% růstem úvěrů domácnostem. Bankovní úvěry firemní klientele porostou o pouhých 1,2 %, přičemž toto nízké tempo růstu bude částečně dáno posilováním kurzu koruny, které samo o sobě povede ke snižování v korunách vykazovaného objemu cizoměnových úvěrů. Citelnější oživení úvěrové emise hlavní ekonomové bank očekávají teprve napřesrok. V roce 2022 by měl být zhruba 5,2% růst klientských úvěrů rozdělen rovnoměrněji – 6% růst úvěrů domácnostem a 5,1% růst úvěrů firmám. Stále vysoká míra nejistoty se odráží i ve vývoji klientských vkladů v bankách. Po loňském nárůstu o 10,8 % (!) lze letos očekávat stále nadprůměrné 8,1% tempo, které zvolní na 6 % teprve v roce 2022.
Komentáře
Přidat komentář