Obrácenou stranou této pomyslné mince však je, že tlumení přenosu vysokých nákladů na energie do ekonomik ponesou v konečném důsledku jednotlivé státní rozpočty. Ozývají se tak varovné hlasy, že energetická krize by mohla přerůst v krizi dluhovou, pokud by nedošlo k dočasným navýšením daňových příjmů. To má v řadě zemí zajistit zdanění nadmíru profitujících sektorů v ekonomice (tzv. windfall tax).
Klíčové centrální banky pokračují v utahování měnové politiky. Jestřábí politika Fedu začíná mít hmatatelné výsledky, inflace v USA začala viditelně mířit dolů. Přesto lze očekávat, že další měnová jednání doručí zvýšení úrokových sazeb, a to jak pro USA, tak i eurozónu. V této souvislosti se začínají objevovat názory, zda zvyšování sazeb, jehož efekty jsou v reálné ekonomice viditelné až za několik čtvrtletí, nemůže být ex post hodnoceno jako zbrklé s „přestřelením“ na druhou stranu a s vyvoláním celosvětové recese. Strmý růst úrokových sazeb klíčových centrálních bank bude totiž velmi bolestný pro ty země, jejichž narůstající dluh je majoritně vytvořen v zahraniční měně, zejména pak v americkém dolaru. Lze totiž předpokládat, že Fed je jako v minulosti schopen a ochoten zpřísnit měnové podmínky více, než ECB. A jak bylo řečeno, fiskální prostor pro další zadlužování v řadě zemí, včetně některých velmi vyspělých, již de facto neexistuje
Mohlo by vás zajímat: Prevenční povinnost a pojištění
Graf aktuálního čísla ukazuje vývoj ceny plynu v Evropě prostřednictvím TTF uzlu v Nizozemí. Cena plynu se od začátku září dramaticky propadla, bohužel však šlo o krátkodobý převis nabídky nad poptávkou – do Evropy dorazily lodě se zkapalněným zemním plynem a díky teplému podzimu a úspornému chování bylo na trhu plynu dostatek. Pro následující měsíce se očekává cena zemního plynu okolo 100 EUR/MWh, což značí, že jeho zásoby pro letošní zimu by v Evropě měly být dostatečné. I tak ale bude cena energií nad dlouhodobým průměrem a pokles plynu k cenám pod 50 EUR/MWh se v horizontu tří let nečeká.
Eurozona
Podle rychlého odhadu vzrostla ve třetím čtvrtletí 2022 ekonomika eurozóny mezičtvrtletně o 0,2 %, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Z největších ekonomik překvapila tempa růstu HDP Itálie (+0,5 % mzč.) a Německa (+0,3 % mzč.). Ekonomiky Španělska a Francie vzrostly pouze o 0,2 %, protože odezněl boom v cestovním ruchu a odvětví volného času po zrušení pandemických restrikcí. Na druhé straně menší ekonomiky včetně Lotyšska (-1,7 % mzč.), Belgie (-0,1 % mzč.) a Rakouska (-0,1 % mzč.) již poklesly. Aktuální indikátory naznačují posun eurozóny od expanze ke kontrakci již během podzimu. Míra inflace láme rekordy, ceny energií zůstávají vysoké a ECB pokračuje v prudkém zvyšování úrokových sazeb. Důvěra spotřebitelů je blízko historického minima, růst reálných mezd je v současnosti na nejnižší úrovni za několik desetiletí a maloobchodní tržby meziročně klesají. Mizí i pozitivní efekt znovuotevření ekonomik po pandemii. S rostoucími úrokovými sazbami a nejistým ekonomickým výhledem se tak zhoršuje i výhled pro spotřebu domácností a slábnou investiční očekávání. Firmy hlásí oslabení poptávky, klesají objednávky i z oblastí mimo eurozónu.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Jak Češi čelí rapidní inflaci a jak by jí čelit měli?
V říjnu inflace v eurozóně lámala rekordy, když vyskočila na 10,7 % z 9,9 % v září. Největší vliv mají nadále ceny energií (+41,9 % mzr.) či potravin, alkoholu a tabáku (+13,1 % mzr.), ale citelně zdražovalo i průmyslové zboží bez energií a služby. Velmi vysokou inflací jsou zasaženy země Pobaltí (více než +20 % mzr.), zatímco inflace ve Francii či Španělsku je jen lehce přes 7 %. Zdá se, že sekundární dopady nabídkových šoků stále tlačí inflaci nahoru navzdory zmírňující se poptávce. Proto analytici očekávají, že inflace v eurozóně ještě není na vrcholu.
Překvapivě silný růst eurozóny během první poloviny roku 2022 posouvá výhled HDP pro tento rok výše, ale předpověď pro rok 2023 se posouvá směrem k poklesu. Očekávaná inflace se pak opět posouvá výše. Nástup recese na konci roku sice zmírňuje tlak na ECB, aby pokračovala v razantním zvyšování sazeb, ale zpřísňování měnové politiky bude podle finančních trhů pokračovat minimálně do března 2023.
Komentáře
Přidat komentář