Globální ekonomický výhled: Válka v Evropě je s námi již celý rok

10.3.2023 Spektrum

Ukrajinská armáda s materiální a morální podporou Západu bojuje o každý metr svého území s ruským agresorem, zbytečných lidských obětí na obou stranách fronty stále přibývá. Život se změnil i v ostatních evropských zemích, které udělaly za poslední rok viditelné kroky k omezení závislosti na ruském plynu a ropě.

Trh s energiemi se po strmých nárůstech již zklidnil, inflace by měla letos rychle klesat a většina ekonomik EU se navzdory dopadům války na Ukrajině vyhne recesi. To potvrzuje právě zveřejněná zimní prognóza Evropské komise, podle které se ekonomika EU jako celek letos udrží v černých číslech s 0,8% růstem HDP. Pro rok 2024 již Evropská komise předpokládá dvojnásobné tempo růstu. Inflace by měla dále zpomalovat a letos v zemích EU dosáhne 6,4 %, v příštím roce už bude na dohled inflačním cílům, tj. 2,8 %. Obdobný výhled přináší i nová prognóza z dílny MMF.

Přes tyto pozitivní zprávy nelze zapomínat na velmi zhoršenou fiskální pozici většiny států EU vlivem přijatých proticovidových opatření a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Řada klíčových ekonomik již nese opravdu těžké břímě vládního dluhu blízkého (např. EA 96 %, Spojené království 97 %), či převyšujícího roční výkon své ekonomiky (např. USA 129 %, Japonsko 262 %).

Na počátku února zvýšila většina klíčových centrálních bank úrokové sazby (Fed o 0,25 p. b., ECB a BoE o 0,5 p. b.), což by mělo dále podpořit návrat inflace zpět do blízkosti inflačních cílů, stejně jako souběžné utahování měnových podmínek prostřednictvím snižování nafouklých bilancí centrálních bank z covidového období. Kvantitativní utahování již probíhá v případě Fedu a BoE, v případě ECB bylo avizováno s příchodem letošního jara.

Graf aktuálního čísla ukazuje vývoj počtu registrovaných aut v EU a narůstající oblibu elektrifikovaných modelů. Evropa si nejprve připravila novou emisní normu Euro 7 a nyní schválila zákaz nových automobilů se spalovacím motorem od roku 2035. Zájem o elektromobily sice mezi zákazníky roste, stále se ale prodávají především hybridní modely, které však nelze nabíjet jednoduše ze zásuvky a vztahuje se na ně zákaz výroby za 12 let. Je otázkou, jaký bude mít vidina tohoto zákazu dopad na evropský průmysl. Data z nedávného období ukazují, že se v Evropě dramaticky propadl počet nově registrovaných aut způsobený omezenou výrobou v době pandemie a tuto ztrátu se stále nepodařilo dohnat a současně se mezi hlavní světové exportéry automobilů dostala Čína, která na konci roku 2022 dohnala v produkci aut Německo.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Zdeněk Jaroš

Eurozóna

Výhledy růstu ekonomické aktivity v eurozóně se pro letošní rok zvyšují. V závěru loňského roku zaznamenal blok zemí platících eurem jen skromný růst HDP (o 0,1 %; 1,9 % meziročně). Přesto se jednalo o lepší výsledek, než by si leckdo před pár měsíci pomyslel. Eurozóna za něj vděčí výrazné expanzi Irska (15,7 % meziročně), velké ekonomiky vzrostly viditelně méně (Německo 1,1 %, Francie 0,5 %, Itálie 1,7 %). Výkon byl na straně poptávky negativně ovlivněn vysokou inflací, na straně nabídky pak rostoucími výpůjčními náklady a přetrvávajícími, byť slábnoucími zádrhely v dodavatelských řetězcích. Pohled do budoucna se nicméně jeví nadějně. Signály z koincidenčních ukazatelů se každým měsícem zlepšují.

Kompozitní PMI v lednu (díky subindexu služeb) překročil 50bodovou hranici. ZEW index ekonomického sentimentu skokově vzrostl a po deseti měsících se vrátil do pásma převažujícího optimismu analytiků. Další zlepšení nálady v průmyslu, službách i mezi spotřebiteli ukazuje i ESI indikátor Evropské komise. Trh práce zůstává stabilní. Nezaměstnanost je jen desetinu nad historickým minimem a zaměstnanost stabilně roste. CF posunul výhled vývoje ekonomické aktivity v eurozóně pro letošní rok na 0,4 % (v lednu předpokládal stagnaci). Nový odhad z dílny MMF očekává růst ještě vyšší (o 0,7 %). V příštím roce by pak měla dynamika HDP zrychlit zhruba na 1,5 %.

Mohlo by vás zajímat: Pojistní matematici v Německu očekávají další pohyb cen

Inflace dále zvolňuje, zatímco ECB pokračuje v utahování měnových podmínek. Zpomalování meziročního růstu cen energií postupně snižuje celkovou inflaci (v lednu 8,5 %, meziměsíčně -0,4 %). Jádrová inflace však zůstává na rekordních 5,2 %. Inflační tlaky v ekonomice jsou tak mnohem širší, než by se mohlo zdát, a lze předpokládat, že k jejich zkrocení bude třeba jisté trpělivosti. ECB proto pokračuje v postupném zpřísňování měnové politiky. Na svém únorovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu opět o 50 b. b. (na 3 %) a obdobné zvýšení je avizováno i na březen. Analytici v únorovém vydání CF snížili výhled průměrné inflace pro letošní rok (na 5,5 %), v příštím roce očekávají růst spotřebitelských cen již jen o 2,4 %, tedy na dohled inflačního cíle ECB.