Rok 2023 přinese také překonání několika milníků. Titul nejlidnatější země světa připadne letos Indii, která předstihne v počtu obyvatel Čínu. Eurozóna již přijala do svých řad dvacátou zemi, kterou se stalo již i tak spontánně euroizované Chorvatsko. Čeká nás rovněž korunovace britského krále Karla III. nebo pro vývoj v daném regionu důležité parlamentní volby v Turecku či Thajsku.
Do nového roku vstupuje řada zemí s diagnózou vysoké inflace a ekonomické stagnace či mírné recese. Pozitivní zprávou je, že pomyslného inflačního vrcholu již bylo ve vyspělých zemích dosaženo. Provedená a ještě z části v tomto roce očekávaná zpřísnění měnové politiky, ať již standardním zvyšováním úrokových sazeb, tak i politikou snižující rozsah bilance (avizovaná politika ECB v tomto roce) hlavních centrálních bank tak nesou své ovoce. Přesto reálné úrokové sazby zůstávají záporné. Zdá se, že fáze snižování sazeb nás v roce 2023 nečeká, což již zaznělo z úst představitelů amerického Fedu. Až pro rok 2024 se předpokládá, že inflace bude velmi blízko pomyslné ideální 2% hranice a ekonomiky budou přecházet do růstové fáze hospodářského cyklu.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Jaké výzvy čekají českou legislativu v roce 2023?
Vývoj cen energetických surovin zůstává zejména vlivem války na Ukrajině viditelně vyšší, nicméně alespoň vývoj ceny ropy na hodnotách kolem 85 USD/b. výrazně nepřispívá ke globálnímu růstu cen. Přes zvýšenou volatilitu a odlišnost v rámci jednotlivých potravinářských komodit a průmyslových kovů se nepředpokládá tak dramatický nárůst cen, jaký jsme sledovali v létě minulého roku.
Graf aktuálního čísla ukazuje, jak se dosavadní mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků před zimou projevuje na množství zemního plynu, které mají země EU stále k dispozici. Např. Německu se podařilo v prosinci zásobníky ještě znovu doplňovat. Právě počasí v Evropě přispělo k tomu, že evropské země udržují vysokou naplněnost zásobníků a tržní cena zemního plynu může klesat. Pokles ceny této energetické suroviny je pro Evropu pozitivním signálem a důvodem k optimismu nejen ohledně této, ale i příští zimy.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil
Eurozóna
Krátkodobý výhled ekonomické aktivity v eurozóně se zlepšil. Ekonomiku eurozóny brzdí vysoká inflace a přísnější podmínky financování, které tlumí spotřebu i výrobu. Tržby v maloobchodě i průmyslová produkce se nicméně v listopadu vrátily k meziměsíčnímu růstu. Nezaměstnanost se od října drží na nejnižší úrovni v celé historii bloku (6,5 %) a ukazatele sentimentu signalizovaly v závěru roku viditelné zlepšení nálady jak spotřebitelů, tak producentů v průmyslu i službách (byť i nadále zůstávají pod dlouhodobými průměry). Např. kompozitní ukazatel PMI se v prosinci přiblížil k hranici 50 bodů a výrazně se zvýšil i ZEW index. Svůj podíl na tom má pozitivní vývoj kolem zásob plynu (úsporná spotřeba, mírné počasí, úspěšná diverzifikace dodávek) a zaváděná vládní opatření mírnící negativní dopady vysokých cen energií. ECB ve své nové prognóze očekává pro letošek jako celek jen nepatrný hospodářský růst (0,5 %, stejně jako MMF a OECD), analytici CF pak setrvání HDP na úrovni roku 2022. V příštím roce lze čekat návrat k nevýraznému růstu (o 1–2 %).
Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 10 trendů, které propojí roky 2022 a 2023
Inflace se dále snižuje, měnová politika nicméně zůstává jestřábí, i s ohledem na vývoj jádrových cen. Pokračující zpomalování růstu cen energií snižuje celkovou inflaci (v prosinci 9,2 %, meziměsíčně -0,3 %). Růst cen potravin, služeb i průmyslového zboží však zůstává zvýšený. Jádrová inflace v prosinci povyrostla na 5,2 % a ECB pokračuje v utahování měnové politiky. Na posledním jednání zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 50 b. b. (na 2,5 %) a oznámila, že od března již nebude plně reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP. Namísto toho se bude do konce června hodnota portfolia snižovat tempem cca 15 mld. EUR měsíčně (další postup bude upřesněn). Sazby přitom porostou dle Ch. Lagardeové i na únorovém a březnovém zasedání Rady guvernérů. Inflace bude zpomalovat jen pozvolna. Podle nové prognózy ECB bude i za letošní rok činit více než 6 %, respondenti CF ovšem své odhady v lednu mírně snížili. V příštím roce zpomalí růst HICP na přijatelnější tempo (kolem 3 %), na cíl centrální banky se ale, dle odhadů ECB, dostane až ve druhé polovině roku 2025.
Komentáře
Přidat komentář