Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil


			Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil

Simplea je česká pojišťovna, která vznikla v roce 2019 v rámci finanční skupiny Partners. Společnost zdůrazňuje, že garantuje klientům plnění pojistných událostí v 99 procentech případů, protože nepojišťuje zbytečnosti. Ve druhé části exkluzivního rozhovoru jsme s generálním ředitelem pojišťovny Martinem Švecem probrali aktuální „formu“ pojišťovny v kontextu krizového období, jak vnímá problematiku standardů a nadstandardů nebo co si myslí o evropském penzijním produktu PEPP.  


První část rozhovoru k přečtení ZDE


Máme zas sebou roky s covidem a rok s ruskou agresí na Ukrajině. Do toho tu řádí inflace, energetické šoky a další negativní jevy. Setkáváte se situací, že by klienti kvůli těmto krizím rušili v souvislosti s placením pojistného své smlouvy? 

Zatím minimálně. Samozřejmě se našli lidé, kteří se kvůli covidu dostali do existenčních problémů a zrušení pojištění jako zbytkového statku pro ně bylo nevyhnutelným krokem. Přeci jen ale – v životním pojištění se krize projevuje s odstupem dvou tří let. A co platilo pro covid, bude platit i pro aktuální krizové období. Osobně jsem přesvědčen, že ukončení životka by mělo být až tím posledním krokem. Pokud se totiž k finančním těžkostem přidají zdravotní problémy, tak se klientova životní krize výrazně prohloubí.  

Simplea má na 80 000 klientů a obecně můžeme říci, že zdraví pojišťovny by nemělo záviset na tom, jestli 10 nebo 20 procent klientů zruší smlouvy. V rámci testu na kapitálovou přiměřenost se testuje i jednorázový odchod 40 procent klientů a ten musí prokázat, že i na tuto silně negativní eventualitu je naše pojišťovna dobře připravena.  


Mohlo by vás zajímat: 3Q 2022: UnitedHealth Group má čistý zisk + 28,6 %. Kaiser ve ztrátě


Jak se vlastně současné krizové období odrazilo na „formě“ Simplea pojišťovny? 

My jsme si prožili docela zajímavý vývoj. V dubnu 2019 jsme spustili pojišťovnu v pilotním režimu, v létě jsme přešli do ostrého provozu a půl roku na to přišel covid. Hned na začátku naší existence jsme si tedy prošli onou příslovečnou zkouškou ohněm. Jen pro zajímavost, zmíněné katastrofické zajištění krylo i pandemii, tedy jsme mohli být poměrně v klidu, kdyby se covid negativně projevil na hospodářských výsledcích. Pamatuji se, že zajišťovna byla z mého požadavku docela překvapená, přeci jen krytí pandemie nebylo v té době až tak běžně. Já jsem však na tom trval. Zajistný makléř se tedy pustil do práce a tohle zajištění nám sehnal.

To, že se jednalo o správné rozhodnutí, bylo brzy jasné. Naštěstí dopad covidu na Simplea pojišťovnu nebyl nijak velký. Řádově jsme plnili v jednotkách milionů korun. V současné době můžu zodpovědně říci, že Simplea je ve výborné formě, byznys plán se vyvíjí dobře a letošní výsledek bude rozhodně pozitivní. Ukazuje se, že i v malém počtu lidí a s kvalitním produktem se dá dělat férový a ziskový byznys. Podnikání v oblasti životního pojištění má dnes odhadovanou dobu finanční návratnosti mezi pěti až osmi lety a nám se to přes všechny překážky podařilo daleko dříve.  


Mohlo by vás zajímat: Igor Rusinowski z UNILINK: INSIA nám pomůže být #1 mezi evropskými distributory


Projeví se podle vás současný negativní ekonomicko-společenský vývoj v cenách vašich produktů? 

Myslím si, že dříve nebo později ke zdražení produktů bude muset dojít. Půjde hlavně o oblast pojištění závažných onemocnění. Diskutovali jsme o této situaci se zajistitelem a podle jeho dat dochází k postupnému nárůstu pravděpodobnosti výskytu nádorových onemocnění. A ten hlavní důvod není ani tak to, že by lidé trpěli rakovinu ve vyšším počtu, spíše se významně zkvalitnily diagnostické nástroje, které jsou schopny odhalit tuto nemoc častěji, než tomu bylo dříve. Navíc zde máme také vliv covidového období, kdy se začíná až brutálně projevovat vliv odložené péče.  

Český zdravotní systém dva roky fungoval ve zvláštním módu, kdy preventivní vyšetření byla úplně odkládána. Teď se to všechno sice dohání, pacienti jsou však často už ve velmi špatném stavu, do kterého by se možná nedostali, kdyby jejich nemoc byla zachycena dříve. Navíc lidé dva roky seděli doma, pořádně se nehýbali, a to se rovněž výrazně odrazilo v jejich současném zdravotním stavu, kdy mají nadváhu, BMI nad 35, špatný cholesterol, a to vše je doplněno duševními nemocemi, které jsou na dvojnásobku, než to bylo před pandemií. Myslím, že to bude ještě dlouho trvat, než se v tomto směru vrátí naše společnost na předcovidovou úroveň. Pokud se tak vůbec kdy stane. 

Důležitým tématem se stává pojištění dlouhodobé péče. Jak na tuto oblast bude reagovat Simplea?

Pojištění dlouhodobé péče vnímám jako další součást produktového vývoje na tuzemském trhu. I u nás v Simplea pojišťovně jsme na tom už začali usilovně pracovat. Osobně jsem si pak tento produkt pracovně nazval pojištění dlouhodobé péče 3. generace, které by mělo být postaveno na faktu, že dnes klienti nepotřebují ani tak peníze z plnění, ale spíše služby, které s touto oblastí souvisí. Dnes se totiž v Česku potýkáme se situací, kdy lidé sice mají finanční prostředky, ale nemají v této oblasti žádnou volnou nabídku, kterou by mohli využít. Nejen státní, ale i soukromá zařízení jsou naprosto přeplněná, pořadníky jsou na roky a samotná terénní peče je vhledem k jejímu financování postaveném na dotacích naprosto nedostatečná. A samozřejmě zde úplně chybí nějaký smysluplný trh, protože se kvůli pokřivenému dotačnímu prostředí do tohoto typu podnikání nikdo nemůže pouštět. 

No a to jsou ty hlavní důvody, které nás přivedly ke zmíněné myšlence, že náš produkt bude postaven na tom, že pojistné plnění nebude formou financí, ale poskytneme klientům přímo servis. Spolupracujme s poskytovatelem těchto služeb a plánujeme produkt připravit tak, aby ho naši klienti, kterým je v průměru 35 let, mohli využít v situaci, kdy bude potřeba se postarat o rodiče. Počítáme s tím, že tento produkt budeme v první fázi nabízet pouze stávajícím klientům, a to z důvodu omezené kapacity a také kvůli určitému geografickému rozložení dostupných zařízení.


Mohlo by vás zajímat: Glosa Ondřeje Kovaříka: Vyhýbá se Evropská komise řešení energetické krize?


Tato problematika samozřejmě souvisí s demografickým vývojem společnosti…

Můžu říci, že já jako pětatřicátník se vůbec neobávám, jestli budu mít na důchod. Existují možnosti, jak se můžu na penzi připravit a zajistit. Daleko více se bojím, v jakém stavu bude české zdravotnictví. Mám strach, že lékařská péče, a to třeba případně i ta placená, nemusí být v budoucnosti dostupná tak jako jsme na to zvyklí. Demografická křivka je neúprosná, a navíc se prodlužuje ta část lidského života, kterou člověk ve stáří stráví v nemoci. Pokud si dobře pamatuji, tak za 50 let se délka života prodloužila o deset let s tím, že devět let průměrně člověk tráví v nemoci a jen rok je zdravý.  Naše zdravotnictví čeká v tomto ohledu velká zkouška. A je povinností nás všech, abychom podnikli potřebné kroky k tomu, aby kvalita našeho systému zůstala zachována i pro další generace. Úroveň českého zdravotnictví totiž není vůbec samozřejmá. Pro představu stačí, aby člověk vycestoval za hranice a viděl, jak v některých zemích, které jsou považovány za vyspělé, státní zdravotnictví funguje. V této chvíli si musíme vážit toho, co máme. 

A nebudeme si nic nalhávat, řešení tohoto problému se vždy stočí na nesmrtelné téma standardy a nadstandardy. Ten zádrhel však leží někde jinde. Je totiž potřeba si definovat rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotnictví, na které má a bude mít stát dlouhodobě peníze. Už dneska v některých oblastech ta hrazená péče nepředstavuje tu pomyslnou špičku, na to ten stát prostě nemá prostředky. Naším společným úkolem tak nyní je, abychom dostali do systému zdravotní péče co nejvíce financí, a nevidím nic špatného na tom, pokud to budou soukromé peníze lidí, kteří budou ochotni si za své zdraví více zaplatit. Pokud se nasměrují tyto finance správným směrem, tak to pomůže všem. Pokud ne, stejně se tu ten systém sám přirozenou cestou vytvoří a budeme tu mít dva oddělené systému. Dneska jsme toho svědky ve stomatologii. 


Mohlo by vás zajímat: Česká asociace pojišťoven si zvolila nové vedení. Kdo bude v čele?


Vy jste kromě Simplea pojišťovny také generálním ředitelem penzijní společnosti Rentea. Mohl byste srovnat, jaká úskalí přináší starost o obě firmy?  

Na první pohled jde o rozdílné oblasti finančního trhu, přitom však mají hodně společného. Obě připravují klienty na něco, co by mohlo v jejich životě nastat, potažmo co jistě nastane. U penzijních produktů je však daleko méně kreativity, protože jsou sešněrovány přesnými podmínkami, jak mají vypadat a fungovat. Přesto jsme se aktuálně snažili i do této oblasti přinést inovace a je vidět, že to v rámci trhu zarezonovalo. Například Conseq penzijní společnost se u nás inspirovala (úsměv) a podobně jako my udělala pro klienty produkt také zajímavější. A to je rozhodně pozitivní reakce a já jsem za ni rád. U penzí je v podstatě nejsložitější komunikace s ministerstvem financí ohledně státních příspěvků, protože těch drobných nuancí a zádrhelu, které v tomto kontextu musíme řešit, je v této oblasti opravdu dost.  

Životní pojištění je daleko pestřejší. Každý klient má svůj unikátní příběh, každá pojistná událost je úplně jiná, způsob likvidace je individuální. Zkrátka a dobře pojištění je nesrovnatelně různorodější byznys, navíc jako bývalý „matfyzák, který pojišťovnictví v podstatě vystudoval, mám k tomuto oboru blíže. Čímž ale nechci naznačovat, že by oblast penzí byla nějaká druhořadá. Naopak. V roce 2030 nastane demografický zlom a lidé na to musí být připraveni. Roky se hovoří o tolik potřebné penzijní reformě, osobně se však přiznám, že nic radikálního ohledně změny celého systému nečekám. A možná je už i na nějakou výraznou reformu docela pozdě.  

Lidé se mě často ptají, co mají dělat, aby byli zajištění na penzi. A přestože dnes ve společnosti panuje velká nejistota, co se bude dít, tak vždy odpovídám, že klíčová je diverzifikace zdrojů. Představuji si ji jako pomyslné čtyři nohy u židle. První noha jsou děti, kterým bych měl zajistit kvalitní vzdělaní a dobrou výchovu, čímž teoreticky dosáhnu toho, že se o mě ve stáří postarají. Dalším pilířem by mělo být vlastní bydlení, i když uznávám, že dosáhnout na něj je v dnešní době těžký úkol. Třetím opěrným bodem by mohl být státní důchod, a to, i když bude pokrývat jen základní životní potřeby, a čtvrtou nohou by měl být nějaký druh vlastního spoření. Samozřejmě něco z toho nemusí vyjít, a naopak – může klapnout vše a člověk zažije důstojné stáří. 


Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda klesla reálně o 9,8 %. Jak je na tom pojišťovnictví?


Co si myslíte o panevropském penzijním produktu s hezkou zkratkou PEPP?  

Podle mého názoru PEPP není řešením pro běžného člověka. Viděl bych to spíše jako vhodný produkt pro celoevropské pendlery. Rozhodně to ale nebude žádný „gamechanger“. Penzijko má tu výhodu, že má státní podporu, která se bude navyšovat s cílem motivovat lidi, aby si spořili na stáří. Navíc je to u nás velmi regulovaná oblast a šance, že by došlo k nějakému neplánovanému vývoji, je tak opravdu malá. Opravdu by asi muselo dojít k nějakému globálnímu selhání, ale to by nás asi penzijko už nezajímalo. (úsměv) Důležité je prostě říkat lidem pravdu. Stát tu není od toho, aby se staral o každého jedince. Nejlepší stát je ten, o kterém v podstatě nevím, a který mi ale zároveň připraví co nejvhodnější podmínky pro můj život. A je pak už jen na mně, abych se o sebe a své blízké dokázal postarat.

Existuje podle vás nějaký zaručený obecný způsob, jak dnes zaujmout klienta novým produktem?  

Pravdou je, že pojišťovny nemají mezi lidmi zrovna dobrou pověst, a najít důvod, proč neplnit v případě pojistné události, není většinou nic těžkého. My jsme však chtěli předejít této nechuti a nezájmu, které u člověka, když dostane unifikovaný dopis z pojišťovny, většinou následují. Snažili jsme se do našeho produktu přidat prvek prachobyčejné lidskosti. Když nám na stůl přijdou těžké případy, které by v jiných společnostech baly zamítnuty automaticky, tak u nás se snažíme klientovi maximálně vyjít vstříc. Uvedu příklad: Klientovi diagnostikují rakovinu v čekací době, standardně pojišťovna samozřejmě plnit nemusí, u nás se na to specialisté podívají, a pokud tam nenajdou známky pojistného podvodu, tak plníme. Měli jsme 65 tzv. škodních komisí pro obdobné situace a zamítli jsem pouze dva případy! 

S klienty také na pravidelné bázi komunikujeme v průběhu trvaní celé smlouvy, protože životní pojištění je dlouhodobý produkt a mít ho správně aktualizovaný a nastavený, je pro jeho „funkčnost“ naprosto klíčové. Ještě také zmíním, že když například pro nové klienty přicházíme s nějakou novinkou, tak ji automaticky zapracováváme i do stávajících produktů, aby měli současní klienti jistotu, že mají k dispozici tu nejlepší a nejaktuálnější možnou pojistku, kterou na trhu nabízíme. Zkrátka a dobře se snažíme být lidem vždy nablízku.


Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů


Vaše ředitelská dvojrole je jistě velmi náročná, jak osobně zvládáte problematiku work-life balance?

Řekl bych, že to zvládám poměrně dobře. (úsměv) Naštěstí jsem si prošel důkladnou průpravou v klasické korporátní pojišťovně, a dokonce jsem tam prožil i nepříjemnou zkušenost profesního vyhoření. Dneska už tak přesně vím, co chci. A dokážu přesně odhadnout ony pomyslné body, které nesmím na sílu překonávat, protože by to mohlo mít následky. Mám také tři děti, což je kromě, v uvozovkách, další práce, také motivace pro život mimo pojišťovnu. I když je to někdy těžké, tak se jim snažím věnovat, co to jen jde.

Navíc Simplea opravdu funguje trochu jinak a v malém počtu lidí dokážeme vytvářet prosperující a progresivní pojišťovnu, která v rámci možností funguje bez dennodenních tlaků. To se odráží na pozitivní atmosféře v našem týmu a také na dobrém duševním zdraví nejen mém, ale i kolegů, což je pro fungovaní firmy velmi důležité.  

Osobně jsem docela činorodý člověk, a proto si nejlépe odpočinu u nějaké smysluplné činnosti. Že bych úplně uměl vypnout před televizí, to opravdu nemůžu říci. (úsměv) Hodně pracuji se dřevem, rád z něj vyrábím různé maličkosti a tohle „kutění“ v dílně mě nabíjí energií a zároveň u něj i pořádně zrelaxuji. Také jsem sběratelem lega a čas od času si nějaký model postavím. 

Mohl byste se, pane řediteli, podělit s nějakou profesní zásadou, která vám v kariéře vždy dobře posloužila? 

Moje mamka vždycky říká, že každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni k dispozici času. (úsměv) Postupem času přicházím na to, že to je pravda. Některé věci lze dělat s rozmyslem a po dokonalé analýze, některé naopak vyžadují flexibilitu a rychlost, aby bylo možné udržet krok s ostatními. Tím se snažím často řídit.

Děkuji vám za rozhovor. 

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články