Klíčové centrální banky pokračovaly ve zpřísňování měnové politiky, byť v mírnějším tempu, než se ještě před pár týdny očekávalo. Fed, ECB i BoE na svých posledních letošních zasedáních zvýšily své měnověpolitické sazby shodně o očekávaných půl procentního bodu. Zejména jestřábí politika Fedu, který nastavil úroveň úrokových sazeb z uvedených centrálních bank nejvýše, začíná mít hmatatelné výsledky a inflace v USA začala viditelně mířit dolů. Spotřebitelská inflace v eurozóně rovněž mírně poklesla, nicméně zde by asi bylo předčasné tvrdit, že eurozóna má již svůj inflační vrchol za sebou. Mírnější, než očekávaný inflační vývoj a další makroekonomické souvislosti snižují tlaky na agresivní zvyšování úrokových sazeb u mnoha zemí.
Graf aktuálního čísla se zaměřuje na bezesporu nejvýznamnější téma posledních měsíců, tedy všeobecný nárůst cen energií, zejména pak v Evropě. Navzdory snaze najít na starém kontinentu konsensus, jak ulevit spotřebitelům, je dopad současné situace na jejich rodinné rozpočty v jednotlivých zemích velmi odlišný. Z grafu lze rovněž vyčíst, že cenové šoky byly velmi výrazné. V celé EU rostly během posledních dvou let ceny elektřiny v průměru o 2 % meziměsíčně, nejrychleji v Nizozemí, naopak na Maltě zůstaly beze změny. Nicméně lze očekávat, že dopady do peněženek domácností a účetnictví firem v příštím roce ještě zesílí. Zastropování cen není všude samozřejmostí.
Mohlo by vás zajímat: Vladimíra Ondráková: Nejdůležitější je dělat věci, které mají smysl a cíl
Eurozóna
Ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí letošního roku o 0,3 % mezičtvrtletně, růst se tedy posunul oproti prvnímu odhadu o 0,1 p. b. výše. Nejvyšší nárůst HDP zaznamenalo Irsko (2,3 %) a největší pokles Estonsko (-1,8 %). Meziroční tempo růstu HDP ve třetím čtvrtletí výrazně zpomalilo na 2,3 % oproti růstu o 4,2 % v předchozím čtvrtletí. Utlumená poptávka je konzistentní brzdou ekonomické aktivity, přičemž energetická krize hraje nadále nepříznivou roli, ačkoliv mírný podzim snížil spotřebu energií. Letošní zima by pak měla být ve znamení recese. Zaměstnanost mezičtvrtletně rostla stejně jako v předešlém čtvrtletí o 0,3 %, ovšem počet odpracovaných hodin se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,1 %. Největší meziměsíční pokles maloobchodních tržeb v letošním roce (v říjnu o 1,8 %) pak přispívá k příznakům hrozící recese. Kompozitní ukazatel PMI v listopadu potvrdil již pátý měsíc poklesu aktivity soukromého sektoru, ačkoliv se tempo poklesu poprvé v této posloupnosti zmírnilo (ze 47,3 na 47,8). Vedle pomalejšího poklesu ve zpracovatelském sektoru ale došlo zároveň ke zrychlení poklesu v sektoru služeb. Podnikatelská důvěra se mírně zlepšila, ale zůstala slabá.
Mohlo by vás zajímat: Slizký finanční poradce, Alzák a zelená karta v mobilu
Inflace v listopadu poprvé po 17 měsících meziročně zpomalila, dokonce více než očekávaly průzkumy. Za zvolněním inflace na 10 % z rekordních 10,6 % v říjnu stojí především zpomalení růstu cen energií (34,9 % oproti říjnovým 41,5 %), ale též služeb. Růst cen se snížil v celkem 14 z 19 zemí eurozóny, avšak inflace v eurozóně zůstává vysoko nad 2 % cílem ECB. Nejnižší míru inflace vykázala Francie (7,1 %) a nejvyšší Lotyšsko (21,7 %). Jádrová inflace zůstala beze změny na úrovni 5 %. Mírnější inflace a pokles tržeb snižují tlak na agresivní zvyšování úrokových sazeb, ale prezidentka Ch. Lagardeová uvedla, že cesta k nízké inflaci je ještě dlouhá a ECB musí dále zpřísňovat.
Výhled růstu HDP dle nové prognózy OECD se pro letošní (3,3 %) i příští rok (0,5 %) mírně zlepšil, avšak CF nadále předpovídá v roce 2023 pokles ekonomiky (-0,1 %). Očekávaná inflace se posouvá pro příští rok výše, ovšem oproti předpokládaným více než 8 % pro letošní rok by měla v roce 2023 klesnout k 6 %.
Komentáře
Přidat komentář