Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 0,3 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především růstem cen pohonných hmot a olejů o 4,3 %. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 6,0 % a ceny rekreačních a kulturních služeb o 0,6 %. Z potravin se zvýšily především ceny brambor o 10,8 %, vajec o 7,1 % a sýrů a tvarohů o 1,5 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny v únoru působily především ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly ceny vína o 3,7 % a lihovin o 2,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické byly nižší ceny drůbežího masa o 3,1 %, másla o 6,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 4,1 %. Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce ledna a ceny služeb vzrostly o 0,7 %.
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v únoru výrazný vliv ceny pohonných hmot. Ty se po několikaměsíčním poklesu vrátily k růstu. Nafta se v únoru na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 38,10 Kč/l a benzín Natural 95 za téměř 37,80 Kč/l,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: S transpozicí motorové směrnice jsem poměrně spokojen. Ale…
Meziroční srovnání
Meziročně spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 2,0 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Zpomalení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k prohloubení cenového poklesu, a to především díky cenám zeleniny. Ty přešly z lednového růstu o 13,3 % v pokles o 0,1 % v únoru. V oddíle alkoholické nápoje, tabák zpomalil růst cen lihovin na 2,4 % (v lednu růst o 3,4 %), vína na 1,5 % (v lednu růst o 5,0 %), piva na 2,8 % (v lednu růst o 4,0 %) a tabákových výrobků na 5,5 % (v lednu růst o 6,9 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,8 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3,5 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,5 % a tuhých paliv o 3,7 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 8,7 % a ubytovacích služeb o 9,7 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly zejména ceny rekreačních a kulturních služeb o 6,7 % a dovolených s komplexními službami o 3,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se ceny zvýšily o 4,0 %. K meziročnímu snížení celkové cenové hladiny v únoru přispěly především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly zejména ceny mouky o 22,8 %, drůbežího masa o 16,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 23,4 %, vajec o 30,7 % a cukru o 21,1 %.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Banky mají znovu problémy a hospodářský růst nikde
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,0 % (v lednu o 0,4 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 5,2 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v únoru 150,2 % (v lednu 149,8 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 8,2 % (v lednu 9,4 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru HICP v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 2,2% (v lednu o 2,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2024 za Eurozónu 2,6 % (v lednu 2,8 %), v Německu 2,7 % a na Slovensku 3,7 %. Nejvyšší byla v únoru v Chorvatsku (4,8 %) a nejnižší v Lotyšsku (0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v lednu 3,1 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v prosinci. Nejvyšší byla v lednu v Rumunsku (7,3 %) a nejnižší v Dánsku a v Itálii (shodně 0,9 %).
Mohlo by vás zajímat: Výmaz osobních údajů v praxi
Inflace v Česku výrazně klesá, a to nejníže od roku 2018. Padají ceny zeleniny – už nejen u zemědělců, ale i v obchodech, takže poprvé právě od roku 2018 je inflace přesně na inflačním cíli ČNB. „Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem. Česká národní banka přitom ve své prognózuje, zveřejněné už ovšem před více než měsícem, předpokládá, že únorová inflace měla činit v meziročním vyjádření 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých aktuálních odhadů s údajem 2,1 procenta. Přesně dvouprocentní úroveň je tedy nižší, než čekala centrální banka i většina trhu,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda.
Koruna na nový údaj bezprostředně reagovala jen velmi mírný oslabením vůči euru. Nejde tedy o výraznější překvapení. Byť trh zjevně sází zase na o něco rychlejší letošní snižování úrokových sazeb ČNB, jehož tempo ovšem může tlumit z pohledu centrální banky až příliš slabá koruna. Českou inflaci v únoru evidentně snižovalo to, že prodejci potravin v čele s řetězci konečně začali alespoň částečně promítat historicky zcela se vymykající zlevnění zemědělců, prakticky dvacetiprocentní, do koncových cen.
Mohlo by vás zajímat: Jsou lidé s duševním onemocněním nepojistitelní?
„Zatímco například zelenina v lednu meziročně zdražovala ještě o více než třináct procent, v únoru už meziročně zlevňovala o 0,1 procenta. Meziměsíčně pokles inflace tlumil růst cen pohonných hmot, jenž způsobil růst cen ropy na světových trzích a slábnutí koruny vůči dolaru. Inflace v Česku je tedy v meziročním vyjádření za měsíc únor nižší než na Slovensku (nynější údaj Eurostatu ke slovenské meziroční inflaci, byť podle jiné metodiky, je 3,7 procenta), v Rakousku (Eurostat má za únor dokonce 4,2 procenta), v Polsku (odhad trhu dle Bloombergu je 3,2 procenta, výsledek bude zveřejněný až v pátek v tomto týdnu) i než v Maďarsku (tam již únorová inflace byla rovněž zveřejněna, činí 3,7 procenta). V Německu je únorová inflace podle tamních statistiků 2,5 procenta a podle údaje Eurostatu 2,7 procenta. V celé eurozóně byla únorová inflace 2,6 procenta, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Inflace v Česku tedy je výrazně nižší než v celé eurozóně. Podle všeho je únorová inflace v Česku šestá nejnižší v celé EU. Nižší ji v únoru měly zřejmě jen Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko. Celoročně by inflace v Česku měla činit 2,2 procenta. Byla by tak v rámci EU podprůměrná i právě z celoročního pohledu,“ dodal Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář