V první řadě americká banka New York Community Bancorp (NYCB) se ocitla v potížích. Společnost oznámila změnu šéfa a odložila oznámení výsledků hospodaření. Ratingová agentura Fitch Ratings se navíc rozhodla snížit rating New York Community Bancorp na status „junk“ s negativním výhledem. Přitom „junk“ je něco jako „prašivý stupeň“. Akcie New York Community Bancorp se v pátek propadly o čtvrtinu.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: S transpozicí motorové směrnice jsem poměrně spokojen. Ale…
Tento výprodej ale znamená ohrožení nejen pro banku samotnou, ale i pro další banky, kam se může přesunout nervozita. V případě NYCB totiž nejde o žádnou malou rybu – banka patří mezi třicítku největších amerických bank. Problémy New York Community Bancorp jsou navíc dalším signálem o nervozitě na trhu komerčních nemovitostí.
To potvrzují i zprávy z jiných koutů světa. Třeba největší německá bankovní společnost Deutsche Bank si hodlá podáním žaloby vynutit likvidaci čínské developerské firmy Shimao Group, která má problémy se splácením dluhů. Naplno se tak ukazuje, že vysoké úrokové sazby centrálních bank a drahé úvěry napříč světem budou do problémů dál stahovat nejen sektor komerčních nemovitostí, ale i jednotlivé firmy a na ně navázané banky.
Mohlo by vás zajímat: Hrubá mzda vzrostla. Reálně však klesla o 1,2 %. Jak je na tom pojišťovnictví?
Kvůli těmto zprávám by investoři hypoteticky mohli začít hledat bezpečí pro své investice na starém kontinentu. Jenže ani akciové trhy v jednotlivých evropských zemích nepředstavují ideální místo pro bezpečnou investici. Stačí se ohlédnout za poslední výsledkovou sezónou. Ukázalo se, že výsledky hospodaření téměř poloviny evropských firem za poslední tři měsíce loňského roku zaostaly za očekáváním. Jedním dechem dodávám, že tato očekávání byla už tak dost nízká. Z 313 společností, které do konce února oznámily výsledky hospodaření, jich jen polovina (50,2 %) překonala očekávání. To je nejnižší podíl překonaných očekávání od prvního čtvrtletí roku 2020. Tehdy ale firmy během pandemie koronaviru řešily, zda mají pokračovat v činnosti, nebo zavřít krám – jejich výsledky byly v té době až druhořadé.
Jinak řečeno, evropské firmy za sebou mají extrémně nepodařenou výsledkovou sezónu. I proto řada evropských firem sahá k tomu, co na starém kontinentu není v posledních letech až tak obvyklé – objevují se programy odkupu vlastních akcií. Evropské firmy dosud obvykle lákaly investory na pravidelné výplaty dividend. Nové programy si představme tak, že firma nabídne investorům zpětný odkup vlastních akcií. Tím ve výsledku omezí jejich počet k volnému prodeji, a to pak obvykle zvýší jejich cenu na trhu. Ani to ale ze dne na den nevylepší ziskovost evropských firem.
Důvodem je, že ekonomika EU se ve čtvrtém čtvrtletí jen těsně vyhnula technické recesi – ta označuje dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ve třetím čtvrtletí HDP proti předchozím třem měsícům klesl o 0,1 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí však o 0,1 procenta vzrostl. V Evropě tedy máme situaci, že ekonomika prakticky přešlapuje na místě. Regulace, zelenost a socialismus už evropský růst udusili.
Mohlo by vás zajímat: 30 let Asociace českých pojišťovacích makléřů
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů, které by mělo na silnice vyjet v první polovině příštího roku.
Cožpak o to, dobré pro Škodovku celkem jistě je, že rozšiřuje výrobu. Ale čtěme mezi řádky. Proč Škoda Auto nevyrábí v České republice, proč vyrábí v Indii? Budou z toho mít čeští občané nějaký přínos? Sotva. Škoda Auto již není českým podnikem, pokud jde o kapitál. Takže i když na území Indie formálně vyrábí podnik se sídlem na našem území, fakticky zisky poplynou do Německa. Ačkoliv zpráva měla vyznít jako „dobrá zpráva pro českou“, je pro nás v podstatě zcela irelevantní. A je to jen jedna z řady mnohých podobných zpráv, které všechny mají podobný obsah: Průmysl uniká z české ekonomiky do Asie, protože pokud by dále zůstal na našem území, stal by se nekonkurenceschopným.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Umělá inteligence a já…
To ostatně potvrzuje i otevřený dopis části průmyslníků sdružených v neformálním seskupení označovaném „Nezávislé konsorcium Hlava 22“ odkazující se v tuto chvíli na 225 českých firem. Jedná se vesměs o větší energeticky náročné firmy, na které doléhají drahé energie. Svůj otevřený dopis adresovaly řadě českých politiků a na ekonomická ministerstva. Společnosti upozorňují, že: „…celkové fakturované ceny elektrické energie včetně všech regulovaných poplatků se v lednu pohybovaly od 161 Eur/MWh do 280 Eur/MWh bez DPH, ať byly firmy na spotu, anebo měly energie zafixovány“. Jde o firmy připojené na hladinu vysokého napětí 22 kV, tzn. nejde o nejvyšší regulovanou hladinu napětí.
Firmy upozorňují – a já s nimi – že v důsledku těchto extrémně vysokých cen energií se český průmysl postupně stává nekonkurenceschopným. Pro srovnání, aby bylo jasné, o čem mluvíme: Například v Turecku a v Číně se ceny elektrické energie pohybují okolo 80 Eur/MWh pro průmyslové firmy, v USA ve srovnatelných odvětvích je to kolem 40 USD/MWh. Ačkoliv v ČR patří situace k nejvíce dramatickým v rámci EU, nesmyslně drahé jsou energie i v dalších zemích Evropské unie, a jednoznačně je to v důsledku evropské zelené politiky.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu
Odchod velkých firem z české ekonomiky, ale vlastně i z dalších evropských zemí, bude tedy pokračovat. Již to je statisticky měřitelné na poklesu exportu evropských zemích. A pokles takzvaného čistého exportu (tedy rozdíl export mínus import) se zase již projevuje na nižších údajích o HDP. Německý i český růst HDP v posledních kvartálech zklamávají, u nás už ani nejde o růst, ale o pokles. A jak na tomto místě opakovaně tvrdím: Tento vývoj již rozhodně nelze považovat za cyklickou recesi, ale jedná se o zásadní strukturální změny v celé evropské ekonomice.
Situaci pak dokreslují titulky z médií typu: „Toyota letos rozhodne o budoucnosti kolínského závodu. Výroba elektromobilů je otázkou přežití.“ Slova o „přežití“ se objevují v souvislosti s evropskými automobilkami stále častěji. Už se nemluví o míře zisku, už se mluví o přežití. A to je jen průmysl. Moc dobré zprávy nepřicházejí ani z finančnictví, ale tam to není nic překvapivého; naopak jde o věc, kterou bylo možné předpokládat. Následkem vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb totiž přibývá v celém západním světě včetně Česka lidí, kteří nejsou schopni splácet své úvěry. Jen během loňska totiž přibylo u domácích finančních domů bezmála 1,3 miliardy korun špatně splácených spotřebitelských půjček. To znamená zhruba jedenáctiprocentní nárůst oproti roku 2022.
Závěr je jasný. Hospodářský růst se ani letos nenastartuje.
Komentáře
Přidat komentář