Allianz Trade: Inflace by mohla klesat rychleji, než se čekalo

Ceny zemního plynu, které jsou aktuálně na předválečné úrovni, představují díky nižší poptávce po vytápění výrazně menší překážku pro hospodářský růst. Jak uznávají analytici Allianz Trade, jde do značné míry o štěstí. „Zásadnější podle našeho názoru byla politická reakce: snaha o snížení spotřeby energií, ale i nahrazení dodávek ruského plynu alternativními zdroji,“ říká ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.

Mohlo by vás zajímat: AČPM bojuje za makléře v Bruselu. Omezení provizí je špatné rozhodnutí!

Právě výraznější pokles cen energií by měl napomoci dezinflačnímu trendu. Přesto výhled růstu pro zbytek letošního roku zůstává utlumený a růst cen zůstane i v následujících dvou letech nad cílovými hodnotami národních centrálních bank. Inflaci z období 2021-2022 totiž netáhly pouze ceny energií, ale i potravin a jádrová inflace, která dosáhla svého vrcholu zatím pouze v Česku. V Maďarsku se navíc projevil i růst nominálních mezd a znehodnocení měny.

„Očekáváme, že celková inflace bude nejrychleji klesat právě v České republice, a to přibližně k 5 % na konci tohoto roku. Pokud nedojde k novým šokům, pokles bude pokračovat i v roce 2024, na jehož konci by se inflace mohla znovu dostat zpět do cílového pásma ČNB,“ upřesňuje predikci Allianz Trade Palusková.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Jak reformovat důchody?

Příznivější dezinflační výhled by se mohl projevit i do poklesu úrokových sazeb. Centrální banky středoevropských ekonomik byly prvními významnými bankami, které zastavily cyklus zvyšování sazeb, v případě obratu by tak mohly mít mírný náskok. Podle aktuální analýzy by ČNB mohla snížit sazby již v červnu, kdy se očekává návrat meziroční inflace na jednociferné hodnoty. Ke konci roku 2023 by pak podle Allianz Trade mohla sazba klesnout až na 6 % (z aktuálních 7 %).

Inflace zatím nepřiměla firmy k investicím

Až do roku 2019 tlačila globální dezinflace na výši podnikových investic. S návratem inflace, která je obvykle pro investice a zisky příznivá, se však tento trend neobrátil. Podle analýzy pojišťovny Allianz Trade jsou na vině i takové faktory jako hromadění kapitálu v podnicích nebo vyplácení dividend. Analytici varují, že takové strategie mohou fungovat krátkodobě, v dlouhodobém horizontu by naopak mohly přispět k ještě vyšší míře inflace.

Analytici Allianz Trade porovnali míru inflace s poměrem čistých kapitálových výdajů (CAPEX) a zisku před zdaněním a odpisy (EBITDA). U nefinančních podniků bez zdrojů se tento poměr snížil z 50 % v roce 1980 na -4,5 % v 1. čtvrtletí 2021. Ve 4. čtvrtletí 2022 se potom blížil 0 %. Od roku 1979 do roku 2019 celková míra inflace v OECD trvale vedla poměr čistých CAPEX k EBITDA o čtyři čtvrtletí. Během tohoto období měl 1 p.b. roční inflace o čtyři čtvrtletí později v průměru hodnotu 3,2 p.b. čistého poměru CAPEX k EBITDA.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Dominik Štros

„Vzhledem k tomu, že globální inflace od poloviny roku 2020 zrychlila z 0,9 % na 10,4 %, měl by se poměr čistých CAPEX k EBITDA do konce roku 2022 zvýšit na přibližně 20 % a do konce roku 2023 by měl dosáhnout přibližně 30 %. Prozatím však vyšší investice zůstávají v nedohlednu,“ říká ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.

To, že podniky v současnosti vykazují tak nízký sklon k investicím, je poměrně nečekané. Od začátku dezinflace v roce 1980 se jim totiž nikdy nedařilo tak dobře. Od té doby se, bez ohledu na určité cyklické výkyvy, zvýšily čisté ziskové marže, snížily se náklady na dluh před zdaněním a také efektivní zdanění zisku. „Pokles sklonu k investování byl přitom nejvýraznější v odvětvích, která vykazují nejvyšší výnosy z vlastního kapitálu: energetika, základní zdroje, základní materiály a průmysl. Nejpravděpodobnějším vysvětlením slabých investic jsou podle nás rostoucí tržní síla a mantra podnikových financí,“ dodává Palusková.