Tak například přišlo oznámení z Bruselu, že se odsouvá den, kdy by mělo vstoupit v platnost nařízení PRIPs. Není to žádné velké překvapení, protože se k tomu už nějakou dobu schylovalo. Odsouvání platnosti různých regulací se ostatně stalo již tradicí. Po několik let se třeba dokola tvrdilo, že Solvency II začne platit za dva roky. Jsou to poučné zkušenosti. Nejspíš se totiž napříště nevyplatí zabývat se příliš vážně novou regulací dřív, než začne být skutečně účinná. A do té doby věnovat energii raději něčemu smysluplnějšímu.
Dozvěděli jsme se také, že proběhly zátěžové testy pojišťoven, a jaký byl jejich výsledek. Nebudu nikoho napínat – samozřejmě, že vše dopadlo dobře. Zjišťovala se především „odolnost“ pojišťoven vůči působení nízkých úrokových sazeb. Co by se taky u nich testovalo jiného, že ano. Normální smrtelník by si možná mohl myslet, jestli by se neměly tyto testy týkat něčeho, co souvisí s pojištěním. Třeba pojistných rizik v konfrontaci s katastrofickými jevy mimořádného rozsahu. Ale to jsou situace predikovatelné, a když to pojišťovny úplně „nezazdí“, tak si s nimi poradí. Oproti tomu vývoj úrokových sazeb mohou pojišťovny ovlivnit bohužel asi tak stejně jako otáčení Země kolem své osy. Byl to vážně bezva nápad postavit svůj byznys model právě na nich…
Deník Handelsblatt zase sdělil, že se údajně chtějí pojistitelé se sídlem v Londýně stěhovat do Irska. Alespoň to prý tvrdí tamní centrální banka. Nic proti této ostrovní zemi, ale nějak si nedokážu představit, jak v Dublinu vzniká „druhé City“. Že by přání redaktora Handelsblatt bylo otcem myšlenky? To nejspíš platí i pro tvrzení šéfa německé asociace pojišťoven. Brexit bude podle něj prý tvrdý a Velká Británie si to pěkně odnese. Všichni tito „experti“ mají ale s laiky jedno společné – neví ani „ň“ o tom, jak to ve skutečnosti bude.
To na Slovensku se rozšířila povinnost odvádět státu 8 % pojistného na celé neživotní pojištění. Má se tím podporovat prevence škod. SLASPO sice proti rozšíření odvodové povinnosti usilovně bojovala, ale bylo to málo platné. Politiky nezajímalo ani to, že odvod je vyšší než současný technický zisk pojišťoven. Nejspíš si myslí, že pojišťovny hospodaří stejně jako stát – když jim peníze chybí, tak si je vytisknou…
Ze Slovenska je jen skok do Rakouska. Tamní pojišťovny se pochlubily tím, že zhruba polovinu příjmů mají ze zahraničí, přičemž prim hraje střední Evropa. U nás mají více než třetinový tržní podíl, na Slovensku skoro poloviční, a i v Maďarsku, Chorvatsku a Polsku jsou rakouské pojišťovny vidět. Zkrátka takové pojišťovací Rakousko-Uhersko.
Na závěr opusťme Evropu a podívejme se dál na východ. V Japonsku chtějí pojišťovny začít využívat systémy s umělou inteligencí. Mají být schopné číst a vyhodnocovat dokumenty. Zajímavý záměr. Ovšem opravdu prověří tyto systémy nejspíš až náš trh. Třeba až budou číst a vyhodnocovat zdravotnickou dokumentaci a snažit se porovnávat ji s pojistnými podmínkami některých pojišťoven. Z toho budou mít pěkně zamotanou šišku…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář