Celý panel moderoval Jiří Fialka, partner auditorské společnosti Deloitte. Ještě před první otázkou směrem k panelistům, položil moderátor dva dotazy lidem v hledišti. Hotel nebo AirBnB? UBER nebo taxi? Obě miniankety ukázaly, podle moderátorových slov, že 250 lidí sedících v sále není úplně „reprezentativní“ vzorek, čemuž napovídal i odhadovaný věkový průměr, jelikož odpověď byla převážně hotel a taxi.
„UBER a taxislužba tvoří určitou analogii s pojišťovnictvím. Regulátor nikdy nedosáhne toho, aby zákaznická zkušenost byla stejná v taxi a v UBERu. Regulátor vychytá ty největší gaunery, zarazí ty největší excesy. Víc ani nečekám,“ srovnává moderátor. „Dobré zkušenosti musíme udělat my tady v sále,“ pokračuje. „Stejně jako u taxislužby se začne někdo jiný brzy koukat na pojistný trh z jiného úhlu pohledu a vstoupí na trh s pojištěním. Co můžeme udělat pro to, aby naši klienti mohli žít život s dobrou mírou rizika a neodešli k novému UBERu?“
Před auditoriem vystoupil Jakub Strnad, předseda představenstva Allianz, Martin Diviš, generální ředitel a předseda představenstva Kooperativy, Robert Kareš, předseda představenstva PVZP a Marek Jankovič, generální ředitel a předseda představenstva České pojišťovny.
Marek Jankovič: Digitalizace je velké téma, ale z pohledu českého pojistného trhu si nemyslím, že je to nějaká „agenda“ nejbližší budoucnosti. S čím mohou fintechové firmy pracovat, jsou data, která nám poskytnou přístup k lepším analytickým možnostem. Díky nim můžeme lépe vypočítat rizika pro klienty, to může přinést posun.
Robert Kareš: Z mého pohledu je pro český pojistný trh největší příležitost v demonopolizaci zdravotního pojištění. Objevují se názory, že by se měla vést diskuse o uvolnění veřejného zdravotnictví v ČR. Vzhledem k demografickému i ekonomickému vývoji je to ideální řešení. Dříve, nebo později se stát dostane do situace, že do tohoto systému bude muset buď získat další odvody, nebo jej otevřít soukromému sektoru.
Jakub Strnad: Nejdůležitější je soustředit se na to, co s tím můžeme udělat my jako pojišťovny. Zásadní jsou z mého pohledu dvě oblasti. Za prvé transparentnost. Když si tady v sále přečteme speciální pojistné podmínky, tak se na jejich výkladu neshodneme. A když ne my, tak klient už vůbec ne. Zjednodušení pojistných podmínek je zásadní. To ale musíme vzít ty současné, hodit je do koše a začít znovu.
Druhá zásadní oblast je distribuce. Dnes je to hon na klienta. Chyť klienta, prodej mu to, a když přijde problém, nějak to sfoukni a najdi dalšího klienta. Pojišťovnictví je ale služba a mě se v tomto případě libí příměr s restaurací. Do restaurace jdete, a pokud bylo jídlo i obsluha dobré, tak se tam vrátíte. V pojišťovnictví to funguje tak, že když už se do té restaurace dostanete, tak vrchní zamkne dveře. Děláme neuvěřitelné věci, aby s námi klient zůstal a nemohl odejít. Klient musí mít právo kdykoli odejít. Když bude spokojen, zůstane.
Posledních 10 let je v českým pojišťovnictvím jediný pokrok v tom že jsou produkty levnější a levnější. To je problém pojišťovnictví všeobecně. Pak přicházejí start-upy, které to dělají jednodušší, transparentnější. Ne na 50 stránek podmínek, ale na 2 stránky. Nebojí se nabídnout klientovi měsíční kontrakt.
Klienti mají méně času a chtějí víc pohody. Hledají službu a my jim dáváme peníze. Například u autopojištění. Když dojde ke škodě na autě, tak to zkoumáme a pak pošleme peníze, místo toho abychom nabídli službu pojištění mobility. Dali klientovi v případě nepojízdnosti jeho auta jiné auto, na dobu používání, než vše vyřídíme a ulehčíme mu práci se vším okolo. To je služba. Pak mu přivezou opravené auto a půjčené si odvezeme.
Martin Diviš: Jelikož jsem konzervativní člověk, tak si nemyslím, že bude zítra všechno jinak. Tak jako jsem před pěti lety slyšel, že už za pět let nikdo nabude číst knihu a žádná se nevydá v tištěné podobě. To se nestalo. Digitalizace a sní skloňovaná slova jako internet, konektivita, analytika jsou především nástroje. Já jsem přesvědčen, že do budoucna budou ještě více třeba vstřícnost, moudrost a lidská role se nikdy nevytratí.
Digitalizace je Buzword
„Digitální nástroje nám umožňují dělat věci jednodušeji, masivněji, snáze, než dříve. Ale není to o digitalizaci, jde především o to, co chceme dělat. Nevím, co bude pojišťovací UBER budoucnosti. Ale nějaký přijde,“ moderuje Jiří Fialka. „Myslíte si, že přijde nějaký pojišťovací UBER s pojišťovací licencí, nebo to bude někdo z jiného segmentu a pojišťovny budou jen přispívat?"
Marek Jankovič: Služby přijdou a my je budeme moci zakomponovat do našeho byznysu. Nemyslím si, že získají licenci, kvůli komplikované legislativě. Budou spíše dodávat služby. Například telematika. Když jí dáme dohromady s pojistkou, můžeme zkvalitnit naše služby. Umím si spíše představit, že pojistný byznys bude jen nositelem rizika a bude více na pozadí. Nové firmy budou zjišťovat komunikaci se zákazníkem, dělat to sexy. My budeme technicky naceňovat riziko.
Robert Kareš: Zásadní revoluci bych ve střednědobém horizontu nečekal. Pojišťovnictví je podle mě o produktu. A ten se poslední dobou ztrácí ve smršti regulace. Musí být pochopitelný, ostatní věci se na to budou jen nabalovat.
Jakub Strnad: Já bych si přál, aby ta revoluce nenastala. Abychom se sami změnili, přizpůsobili a nedali nikomu šanci. Zároveň bychom se měli zastavit a poděkovat regulaci, protože to že tu zatím žádný takový start-up není, je jen díky extrémní přeregulovanosti. Kapitálové požadavky jsou obrovské a v USA nebo v Asii, kde je to volnější, nové společnosti opravdu rostou a objevují se. Regulaci tedy můžeme blahořečit, protože díky ní nás ještě nikdo nevyautoval.
Martin Diviš: Za hodně problémů si neseme vinu sami. Nejsem naivní. Ale představa, že ráno klient vstává s tím, že si řekne. „Tak, dneska se těším, jaké pojištění si uzavřu“, to naivní je a nenastane nikdy. Vidím to tak, že děláme správnou činnost, tvoříme důležitou úlohu v ekonomice a jsme důležití pro jednotlivce i podniky. Důležité je také neustále zatraktivňovat tento obor i pro nově příchozí mladé lidi a pro generace zítřka. Aby vyvíjeli start-upy u nás.
Komentáře
Přidat komentář