Sociální důsledky pandemie: Každý třetí Rakušan má menší příjmy

Jako další subjektivně vnímaný faktor byla respondenty uváděna vysoká inflace, která jim ukrajovala z reálných disponibilních příjmů. Na druhé straně každý šestý účastník studie informoval o růstu příjmů pro domácnost během sledovaného období do konce roku 2021. Příčiny vyšších příjmů byly popisovány jako zvýšení fondu pracovní doby, růst příjmů z výdělku nebo nové zaměstnání, případně změna pracovního místa.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Retailová investiční strategie Evropské komise je nepoužitelná

„Přes masivní a široká sociální plnění a subvence přinesla koronavirová krize významné sociální důsledky. Každá třetí osoba v produktivním věku zaznamenala v roce 2021 pokles příjmů s částečně citelnými efekty na spotřební možnosti a životní spokojenost. Naopak každý šestý dotázaný hlásil zlepšení situace na straně příjmů,“ shrnul základní výsledky Tobias Thomas, generální ředitel Statistik Austria.

Ztráty podstatně častější než přírůstky příjmů

Cekem třetina respondentů ve věku 16-69 let poznala v posledních 12 měsících situaci, kdy klesají příjmy domácnosti. Nadprůměrně časté byly ztráty příjmů u nezaměstnaných (53 %), stejně jako u výdělečně činných v určitých profesních skupinách, jako jsou služby a obchod (37 %), zemědělské obory (41 %), řemeslné profese (36 %), obsluha a montáž zařízení a strojů (45 %) nebo pomocné síly (40 %). Na druhé straně asi 16 % oslovených uvádělo za poslední rok nárůst příjmů domácího rozpočtu. Nadprůměrné zastoupení mezi těmito „vítězi krize“ měly osoby s akademickými, technickými nebo podobnými profesemi (19 %), případně manažeři a vedoucí pracovníci (25 %).

Ztráty příjmů a nižší spotřeba vedly ke zhoršení životní spokojenosti

Bezmála polovina osob se ztrátou na příjmech se mohla spolehnout na své úspory, případně si mohly vypůjčit nebo své redukované příjmy jinak kompenzovat (46 %). Nicméně více než 39 % Rakušanů muselo omezit svoji spotřebu. V rámci redukce snížili své výdaje za jídlo, ošacení a další zboží nebo služby. Asi 14 % respondentů uvedlo, že vlastně nepodnikli žádná zvláštní opatření.

Mohlo by vás zajímat: Životní pojistky ve stínu inflace. Smlouvu je vhodné zkontrolovat

Podíl dotázaných, kteří se během 4 týdnů před uskutečněním ankety nikdy nebo jen zřídka cítili šťastně, byl u těch, jimž během krize klesly příjmy, více než dvojnásobně vyšší (17 %) než u těch, kteří během pandemie naopak získali vyšší příjmy (8 %). Zastoupení lidí, kteří se cítili stále nebo většinou osaměle, bylo u lidí se ztenčenými příjmy dokonce 3x vyšší (15 %) než u těch, kdo pocítili větší příliv příjmů (5 %). Podíl respondentů s velmi vysokou životní spokojeností (hodnoty nad 7 na škále hodnocení od 0 do 10) byl u lépe vydělávajících podstatně vyšší (67 %) než u těch, kteří během koronavirové krize strádali snížením příjmů (44 %).

Náklady na bydlení velmi velkým břemenem pro stovky tisíc Rakušanů

Nezávisle na vývoji příjmů během posledních 12 měsíců koronavirové krize mělo celkem asi 14 % dotázaných účastníků ankety v okamžiku jejího uskutečnění (velké) potíže se zvládnutím svých životních nákladů. Velké finanční břemeno pro 13 % neboli pro 825 000 lidí v Rakousku představovaly koncem roku 2021 zejména náklady na bydlení. Asi 12 % oslovených dokonce počítalo s tím, že už v následujících třech měsících nebudou schopni své náklady na bydlení hradit. V 7 % případů došlo už během 3. kvartálu 2021 k nedoplatkům a zpoždění v úhradě nákladů na bydlení.