Do studie bylo zařazeno téměř 6 milionů osob z databáze izraelského Ministerstva zdravotnictví. Na publikaci je zajímavý graf, na kterém jsou vynesená rizika nakažení u skupin osob po infekci, po infekci a očkování, po očkování a po očkování a infekci. V původní vizualizaci (Graf č.2) vidíme srovnání dat po skupinách pacientů a celkem logický vzestup rizika v závislosti na čase, která uběhla po vakcinaci, respektive infekci.
Graf 1 je jeho kopií, ale přeskládali jsme v něm sloupečky tak, aby byly vedle sebe různé skupiny vždy ve stejném časovém okamžiku. Na Grafu 1 se tak ukázaly mnohem zajímavější souvislosti. Je jasně patrné, že:
- Prodělané onemocnění chrání více než pouhé očkování.
- Riziko reinfekce je vyšší u lidí, kteří byli nejdřív očkovaní a teprve
potom prodělali nemoc než u lidí, kteří nemoc jen prodělali. Zvláště patrné je to po 6-8 měsících.
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Kde leží zásadní rozdíl v pohledu na pojišťování cizinců v ČR?
Data naznačují, že pokud byli pacienti nejprve očkovaní a teprve potom onemocněli COVID-19, imunita byla zřejmě menší než u těch, kteří nemoc prodělali a očkovaní nebyli. S ohledem na cíl, kterým je dlouhodobé získání kolektivní imunity, může očkování nerizikových jedinců přispět k poklesu dlouhodobé imunity populace proti onemocnění a dobu trvání epidemie tak může naopak prodlužovat nebo její udržení bude vyžadovat neustále další dávky vakcíny.
Pokud tomu tak je, vyplatilo by se u nerizikových skupin obyvatel, zvláště pak u dětí, více podporovat přirozeně získanou imunitu než imunitu navozenou očkováním. Pro ověření tohoto závěru je třeba dalších studií.
MUDr. Hana Zelená
RNDr. Jaroslav Janošek
RNDr. Robert Straka
Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků
Komentáře
Přidat komentář