Vstoupit do Fondu těžko pojistitelných rizik chtějí podle průzkumu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), hlavně velké zemědělské podniky. „Zájem zemědělců je pro nás příjemným překvapením, podle signálů z poslední doby jsme měli spíše dojem, že zájem o fond je mezi nimi výrazně nižší,“ říká ředitel PGRLF Zdeněk Nekula.
Přispívání má být podle ministra zemědělství Mariana Jurečky dobrovolné. Kdo se ale nezapojí, v případě neúrody nedostane ze státní kasy ani korunu. Vstup do fondu svým členům doporučily dvě největší zemědělské organizace - Zemědělský svaz a Agrární komora.
O fondu se mluví posledních několik let. Jeho vznik před dvěma měsíci schválil Brusel. Ve fondu by mělo být zhruba 800 milionů korun. Stát by tak sice i nadále farmářům vyplácel odškodné, bylo by to však méně než dosud. Zpočátku má do fondu dávat dvojnásobek toho co zemědělci, později by to mělo být půl na půl.
V obecné rovině farmáři myšlenku přispívání na horší časy vítají. Je to podle nich lepší než čekat na státní peníze. „Princip, kdy se zemědělec bude podílet na případném odškodnění, je lepší, než když bude prostě žádat o dotaci typu „stát to zaplatí“,“ říká Jiří Mach ze Spojených farem.
Zemědělcům se ale nelíbí navržené podmínky. Například jim vadí, že odškodné by dostali jen tehdy, pokud by přišli alespoň o třetinu úrody oproti předchozím pěti letům. Z průměru se přitom vyškrtne nejlepší a nejhorší rok.
Jednotlivci v průzkumu, který zajišťovala společnost ppm factum, společný fond z většiny odmítli. „Je to otázka očekávání a ukazuje se, že drobnější farmáři nevěří tomu, že by se jim peníze v případě nutnosti vrátily,“ vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
To potvrzuje už dřívější odmítnutí Společnosti mladých agrárníků. „Já do toho nepůjdu. Bude to jenom dotace pro někoho, kdo pěstuje cukrovou řepu a občas mu to nevyjde. Zemědělci musí se suchem a deštěm počítat a připravit se na ně sami,“ uvedl Petr Mahr.
Zemědělci mají přispívat podle toho, co pěstují. Návrh počítá s ročními příspěvky podle plodiny od 20 do 550 korun za hektar. Nejméně mají platit farmáři z horských luk, nejvíc naopak vinaři a pěstitelé zeleniny bez závlahových systémů. S navrženými sazbami souhlasí podle průzkumu přibližně polovina dotazovaných zemědělců. Konečná čísla se ale mohou změnit, protože stát se v následujících měsících bude na definitivní podobě fondu se zemědělci teprve dohadovat.
Podobný systém už mají v okolních zemích i jinde v Evropě. Na horší časy si farmáři přispívají třeba ve Francii nebo ve Španělsku, kde se navíc dá navíc sucho pojistit i u komerčních pojišťoven. V ČR tento druh pojištění poskytuje Agra pojišťovna.
Komentáře
Přidat komentář