Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 1,3 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 3,2 %, zemního plynu o 5,6 %, tuhých paliv o 2,2 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny zeleniny o 5,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,6 %, nealkoholických nápojů o 2,1 %, uzenin o 2,2 %, sýrů a tvarohů o 1,9 % a drůbežího masa o 2,2 %. Ceny vepřového masa klesly o 2,0 % a vajec o 4,0 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 4,0 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 4,0 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 1,0 %.
Mohlo by vás zajímat: EIOPA: Vztahy ke spotřebitelům nejsou vždy vstřícné
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému únoru o více jak 11 %. Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již 8 měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení zrychlil zejména růst cen elektřiny na 22,6 % (v lednu 18,8 %) a zemního plynu na 28,3 % (v lednu 21,5 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 % (v lednu o 9,4 %), výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce o 8,8 % (v lednu o 7,2 %), zeleniny o 8,0 % (v lednu o 7,3 %) a nealkoholický nápojů o 7,0 % (v lednu o 3,9 %). Ceny masa přešly z lednového poklesu o 0,9 % v růst o 1,8 % v únoru. V oddíle stravování a ubytování v únoru zrychlil růst cen stravovacích služeb na 12,7 % (v lednu 11,2 %).
Mohlo by vás zajímat: Havárka bez pojistné částky zvítězila
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 17,9 % a tepla a teplé vody o 12,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 10,5 % a pohonných hmot a olejů o 31,0 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 25,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 18,1 %, másla o 30,0 %, brambor o 14,7 % a cukru o 24,2 %. Ceny v restauracích a kavárnách byly meziročně vyšší o 14,1 %. Ceny oděvů vzrostly o 17,8 % a obuvi o 14,7 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 15,7 % (v lednu o 15,2 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 110,6 %.Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 % a ceny služeb o 9,6 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 5,2 % (v lednu 4,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Kontejnerová lodní doprava v době koronavirové
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)[2])
Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 10,0 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2022 za Eurozónu 5,8 % (v lednu 5,1 %), na Slovensku 8,2 % a v Německu 5,5 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v lednu 5,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v prosinci. Nejvíce ceny v lednu meziročně vzrostly v Litvě (o 12,3 %) a nejméně ve Francii (o 3,3 %). Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.
Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019–2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).
Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1998, není v ní ale ještě započítána válka na Ukrajině
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že v únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně, například na tom, zda bude zavedeno embargo na ruskou ropu a plyn i ze strany zemí EU, nebo na tom, zda budou ruské banky šířeji než dosud odstřiženy od mezinárodního systému umožňujícího platby, SWIFT.
Mohlo by vás zajímat: PwC: V loni se prodalo 10 milionů elektromobilů a hybridů. Poroste trh i letos?
Rapidní jádrová inflace byla už před válkou podle Kovandy stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle všeho pomalu končí. Měl by kulminovat letos na jaře, na úrovni základní sazby nejvýše 5,5 procenta, byť i kvůli válce otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude kvůli válečným inflačním tlakům nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 12 procent.
Inflace nad prognózou ČNB
V únoru byl meziroční růst spotřebitelských cen ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 1,3 procentního bodu výraznější. „Zveřejněná data odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující dynamiku cen zboží i služeb. V ní se v prostředí solidní poptávky v české ekonomice projevuje značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií. V rámci cenového jádra se dále zvýšil příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst regulovaných cen zrychlil v důsledku pokračujícího zdražování plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. V dynamice cen potravin se promítají jak silné domácí poptávkové tlaky, tak i zdražování světových agrárních komodit kvůli souběhu silné globální poptávky a omezení na nabídkové straně," říká Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.
Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) HICP neobsahuje imputované nájemné.
Komentáře
Přidat komentář