Nedávno proběhla v ČR transpozice tzv. „IV. AML směrnice“ do českého AML zákona. Čistě pro osvěžení paměti a lepší pochopení kontextu považujeme za vhodné zopakovat pár důležitých časových údajů, které jsou s ní spojeny: Návrh IV. AML směrnice byl předložen 5. února 2013 a konečný text byl přijat 20. května 2015, s lhůtou pro transpozici do národní legislativy 26. června 2017. V ČR byla IV. AML směrnice transponována do AML zákona s účinností od 1. ledna 2017. Šlo o komplexní nahrazení III. AML směrnice po cca 10 letech jejího fungování. Z tohoto pohledu je předložení návrhu V. AML směrnice po zhruba 14 měsících velmi nestandardní.
Impulzem k zahájení nového legislativního procesu byla série teroristických útoků. První z nich přitom proběhl ještě před schválením IV. AML směrnice, kdy 7. ledna 2015 došlo k útoku na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo. V danou chvíli nebyla ještě detekována potřeba úpravy v té době projednávaného textu IV. AML směrnice. Následoval, očima teroristů ne zcela povedený, útok ve vlaku Thalys na lince z Amsterodamu do Paříže, který proběhl 21. srpna 2015. Útoky z 13. a 14. listopadu 2015 v Paříži vyvrcholily střelbou na návštěvníky v klubu Bataclan. V té chvíli již bylo zřejmé, že je minimálně třeba revidovat, zda nastavená nová opatření ve IV. AML směrnici jsou dostatečná. K rozhodnutí zpřísnit některá nově přijatá opatření pak dala závěrečný podnět série teroristických útoků v Bruselu dne 22. března 2016.
Mohlo by vás zajímat: Generali prodává 89,9 % své životní pojišťovny v Německu
Drobný cílený upgrade?
První návrh úprav byl předložen 5. července 2016 a svým obsahem byl spíše drobnou novelizací IV. AML směrnice, tedy by se dalo hovořit o jakémsi upgradu na verzi 4.1. Novelizace měla být zpočátku přijata velmi rychle, aby upravila text ještě před jeho transpozicí do národních právních řádů. Dokonce obsahovala i návrh zkrácení lhůty pro transpozici původní IV. AML směrnice, a to do 1. ledna 2017. Všechny evropské orgány byly takovéto úpravě v té době nakloněny, včetně politické reprezentace napříč všemi stranami, což je vzhledem k výše uvedeným teroristickým výpadům zcela pochopitelné.
„Kdyby se nic nedělo, nebyly by dějiny“, jak zaznělo ve filmu Tři veteráni. A dějiny promluvily 23. června 2016 referendem o Brexitu, jehož výsledek odvrátil pozornost politiků od boje s terorismem úplně jiným směrem. Postupem času se tak rozplynula varianta rychlého přijetí protiteroristického upgradu a nastala cesta ke vzniku nové, V. AML směrnice, byť se stále jedná jen o změnu a doplnění aktuálního znění.
Mohlo by vás zajímat: Petr Stuchlík: Přešel jsem na druhý břeh. A to se neodpouští
Co všechno je potřeba „zlepšit“
Pojďme se podívat na vývoj vlastního textu návrhu V. AML směrnice. Jak jsme již naznačili, původní návrh byl jen drobnou novelou cílenou na zneužívání nových finančních instrumentů k teroristickým útokům. Jeho faktickou náplní bylo zahrnutí „poskytovatelů“ virtuálních měn mezi povinné osoby a jasná deklarace, že i virtuální měny jsou z pohledu AML systému nositelem hodnoty, stejně jako třeba drahé kovy. Současně návrh snižoval limity u předplacených anonymních karet v reakci na zjištění, že je teroristé využívali k úhradám posledních nákladů před spácháním výše popsaných útoků. Dále byla doplněna povinnost vztáhnout opatření hloubkové kontroly i na stávající klienty v případě změn relevantních okolností klienta.
Za nový spouštěč hloubkové kontroly byl také navržen postup náležité péče dle DAC25[1]. Návrh také obsahoval využití eIDASu[2] jako dostatečné formy ověřování totožnosti klientů a nová, konkrétnější pravidla pro transakce se zapojením vysoce rizikových třetích zemí. Detailnější úprava vedení registrů skutečných majitelů byla spíše jen takovým přílepkem, stejně jako požadavek na zavedení národních registrů bankovních účtů. Posílení přeshraniční spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami však bylo žádoucí, neboť šetření výše zmíněných teroristických útoků odhalila některé nedostatky v jejich současné spolupráci.
Mohlo by vás zajímat: Zákon o distribuci pojištění prošel Senátem. Míří k prezidentovi
Bez pozměňovacích návrhů se neobejdeme
K tomuto původnímu textu návrhu bylo nakonec načteno v několika orgánech celkem 105 různých pozměňovacích návrhů. Z nich 71 zasahuje přímo do textu návrhu, zbylých 34 pak do úvodního odůvodnění – a vznikl tak nový konsolidovaný text návrhu V. AML směrnice, který byl 9. března 2017 oficiálně publikován jako konsenzuální mezivýsledek v rámci legislativního procesu. Není možné věnovat se zde všem těmto pozměňovacím návrhům, pojďme si však projít alespoň ty nejzajímavější.
Kdo tahá za nitky?
Hned jako první z nich uveďme návrhy, které chtějí zpřísnit definici skutečných majitelů korporací. Předně jde o snížení limitní hodnoty pro skutečného majitele z 25 % na 10 % po vzoru americké národní úpravy. Tím by se počet maximálně možných skutečných majitelů klienta mohl rozrůst ze tří osob až na devět. Zároveň bylo navrženo, že členové statutárního orgánu nesmějí být označeni za skutečného majitele, pokud nejsou skutečným majitelem dle definice. Z tohoto důvodu by mělo být výslovně povoleno ukončit zjišťování skutečných majitelů konstatováním, že osoba splňující uvedená kritéria neexistuje.
Pravidlo by pak mělo být doplněno i o definici neprůhledné vlastnické struktury, která je odvozena již jen od podezření, že klientem dokládané skutečnosti nemusí být pravdivé, se současnou povinností ukončit obchodní vztah s takovým klientem a neprovádět s ním žádné transakce. Dodatečné zjištění skutečných majitelů u stávajících klientů by mělo proběhnout nejpozději do jednoho roku.
Registr skutečných majitelů by měl být poté veden otevřeně, aby základní informace o skutečných majitelích korporací působících na území EU byly dostupné všem, nejen orgánům a povinným osobám. Zápisy v registru by měly podléhat periodickému ověřování jednotlivých záznamů. U různých forem svěřenectví je pak jasně deklarováno, že za ním nelze skrýt skutečného majitele zapojením dalších korporací do jejich orgánů a je nutné vždy zjistit fyzické osoby, které jsou za nimi schovány, a tyto považovat za skutečné majitele. Jednou
Mohlo by vás zajímat: VIDEO: Protržená přehrada zalila údolí. Stovky lidí se pohřešují
PEP[3] – navždy PEP. Ale jak ho poznat?
Další oblastí, která byla předmětem celé řady pozměňovacích návrhů, jsou politicky exponované osoby. Mezi nimi byl např. návrh na vytvoření evropského seznamu PEP, který měl být volně dostupný všem povinným osobám se souběžným zákazem obchodování s těmito údaji, což by významně zkomplikovalo život společnostem, které dnes nabízejí různá KYC řešení založená na systematickém sběru veřejně dostupných informací o PEP a vytváření strukturovaných databází z těchto informací.
Registrů není nikdy dost
a návrh s významným dopadem pro pojišťovnický sektor pak lze považovat možný vznik registru pojistných smluv životního pojištění. Podle něj by musely pojišťovny oznamovat a aktualizovat údaje o pojistných smlouvách, pojistnících a jejich zástupcích, kteří mohou se smlouvou jejich jménem nakládat, a všech oprávněných osobách pro přijetí plnění. Jde o jakousi alternativu k registru bankovních účtů, který v ČR již existuje i bez opory v textu IV. AML směrnice.
Obdobně byl navržen i vznik registru nemovitostí, což by v ČR nebylo nutné řešit díky již mnoho let fungujícímu katastru nemovitostí. Velká část pozměňovacích návrhů pak míří na oblast vysoce rizikových třetích zemí, vedení jejich seznamů a nastavení pravidel pro jejich identifikaci v transakcích klientů a obchodování s nimi. Stejně významně byla řešena oblast mezinárodní spolupráce, včetně návrhu na vznik specializované evropské finanční zpravodajské jednotky se zvláštními pravomocemi zaměřenými na odstraňování překážek při přeshraniční výměně informací a spolupráci při šetření podezřelých obchodů.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Průzkum plný otazníků
Pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům
Toto však nebyl konečný stav návrhu před jeho schvalováním. V průběhu času k němu přibyly další dva rozsáhlé komplexní pozměňovací návrhy, které byly diskutovány v rámci rozpravy v Evropském parlamentu. Jejich obsah vznikal již jako politický konsenzus v rámci trialogu a jednalo se tak o kroky směřující ke schválení konečného textu V. AML směrnice. A opět ani v této části nezůstala opomenuta oblast politicky exponovaných osob.
Místo dříve navrženého jmenného seznamu PEP by měl vzniknout jen jakýsi registr funkcí, které mají být považovány za významné veřejné funkce. Do centrálního evropského seznamu PEP funkcí by přispívaly jednotlivé členské země a Evropská komise by tyto národní seznamy poté konsolidovala. Pouze nositelé těchto vyjmenovaných PEP funkcí by poté byli považováni za primární PEP, což by zpřesnilo výklad dosavadní obecné definice politicky exponované osoby.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: IDD všude, kam se podíváš
Dále návrh obsahoval text zmocňující Evropskou komisi k vydání prováděcích aktů technické specifikace a postupů nezbytných k propojení registrů skutečných majitelů v rámci EU. Zajímavým je i návrh poskytující právní ochranu oznamovatelům podezřelých obchodů jak v rámci interních procesů uvnitř jednotlivých povinných osob, tak v jejich vztahu k finančním zpravodajským jednotkám, a to včetně zřízení jakési verze veřejnoprávního whistleblowingu.
Čtenář v textech také mohl nalézt návrh, který zakotvuje zpracování údajů na základě AML směrnice jako otázku veřejného zájmu, což je důležité zejména z hlediska střetu AML opatření s GDPR8. U finančních skupin by také mohla být posílena dohledová pravomoc (včetně přeshraniční spolupráce) orgánu členského státu mateřské společnosti tak, aby bylo zajištěno naplňování skupinových strategií u všech dceřiných společností. Součástí těchto nových pozměňovacích návrhů byla i úprava transpoziční lhůty, která by měla být zanesena do 18 měsíců od vstupu V. AML směrnice v platnost.
Mohlo by vás zajímat: Anketa: Jak vnímá pojistný trh portál oPojištění.cz?
Hlasování je už jen formalita
Tato směs různých návrhů byla v podobě konsolidovaného textu z 9. března 2017 a dvou komplexních pozměňovacích návrhů předložena k projednání a schválení Evropskému parlamentu na jeho plenárním zasedání ve Štrasburku konaném 16.–19. dubna 2018. Návrh V. AML směrnice byl diskutován v rozpravě dne 18. dubna 2018 v pozdních odpoledních hodinách.
Následujícího dne, 19. dubna 2018, krátce po poledni pak došlo k vlastnímu hlasování a nová, V. AML směrnice byla schválena s významnou podporou všech politických stran. Pro návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu č. 2 hlasovalo 574 europoslanců, proti bylo 13 europoslanců a 60 se jich zdrželo hlasování. Obsahu schváleného textu a předpokladům jeho dopadů na český pojišťovnický sektor se budeme věnovat v některém z příštích čísel Pojistného obzoru.
Pro Pojistný obzor
Ing. Pavel Macek
analytik compliance
Komerční pojišťovna
[1] Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (předmětem bylo nastavení evropského rámce pro společný standard k oznamování dle OECD).
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
[3] Označení pro politicky exponovanou osobu odvozené od anglického „Politically Exposed Person“.
Komentáře
Přidat komentář