Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi MZd a poskytují například laboratorní služby v oblasti zdravotní péče i ochrany životního prostředí nebo očkování. Roku 2012 došlo k reorganizaci zdravotních ústavů. Existují tak dva zdravotní ústavy – se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.
Mohlo by vás zajímat: Tři druhy pojišťoven z pohledu pojištění osob (1. díl)
V letech 2017 až 2019 hospodařily zdravotní ústavy se ztrátou. Jednou z příčin byl systém úhrad za laboratorní služby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Tento systém je nastaven tak, že nepočítá platbu za jednotlivé výkony, ale za jednotlivé unikátní pojištěnce[1]. Úhrady proto neodpovídaly skutečnému objemu uznaných výkonů, které ústavy prováděly. V letech 2016 až 2018 se kvůli tomu propadly roční výnosy ústavů v průměru o více než 20 milionů korun. Úhrady od pojišťoven přitom tvoří nejvýznamnější část výnosů. MZd však nenavrhlo žádné změny v systému úhrad, které by alespoň snížily tyto každoroční rozdíly v úhradách.
Na hospodářský výsledek zdravotních ústavů mělo vliv i to, že se zvyšovaly platové tarify státních zaměstnanců a rostly tak mzdové náklady. Ty tvořily více než 50 % celkových nákladů zdravotních ústavů. Navyšování platových tarifů se nepromítlo ani v příspěvku na provoz, jehož výši určovalo MZd, ani v úhradách od zdravotních pojišťoven, jejichž systém se neměnil. Naopak MZd vyžadovalo od zdravotních ústavů, aby sestavovaly vyrovnaný rozpočet, a to bez navýšení příspěvku na provoz.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2021: Tempo růstu trhu znatelně zpomalilo!
MZd má jako zřizovatel povinnost kontrolovat zdravotní ústavy, od roku 2012 však provedlo jen jednu veřejnosprávní kontrolu, a to u Zdravotního ústavu v Ostravě. Objevilo řadu vážných nedostatků při vynakládání prostředků, jestli došlo k nápravě, už MZd nezjišťovalo. U Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem zahájilo MZd kontrolu až v roce 2020.
Celkové výdaje zdravotních ústavů na nákupy v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun, přičemž 85 % z této částky představovaly výdaje za nákupy, které se uskutečnily na základě zakázek malého rozsahu, a tedy mimo zadávací řízení podle zákona. Ve zdravotních ústavech však v těchto letech proběhl pouze jeden interní audit zaměřený na veřejné nakupování.
NKÚ prověřil vybrané nákupy za 239 milionů korun. U nákupů za více než 168 milionů korun zdravotní ústavy nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. podle rozpočtových pravidel. NKÚ proto podal oznámení příslušným finančním úřadům. Jeden z ústavů například nakupoval pravidelně stejné zboží, jako diagnostiku, kultivační média, chemikálie apod., v celkové hodnotě přes 122,5 milionu korun jen na základě objednávek. Nevypsal na tyto nákupy veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů za více než 31 milionů korun, které proběhly na základě zakázek malého rozsahu, pak nepostupovaly zdravotní ústavy transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.
Mohlo by vás zajímat: Polovina lidstva je online a většinou na mobilu
Zdravotní ústavy navíc neměly spolehlivý vnitřní kontrolní systém, který by výrazným nedostatkům předešel a zároveň vytvořil podmínky pro hospodárné a efektivní veřejné nákupy. NKÚ zjistil nedostatky ve všech fázích nákupů – od stanovení potřeb přes průzkum trhu až po stanovení obchodních podmínek a kontrolu plnění. Na nápravě začaly zdravotní ústavy pracovat až v průběhu kontroly NKÚ.
[1] Unikátním pojištěncem se podle úhradové vyhlášky rozumí pojištěnec zdravotní pojišťovny ošetřený poskytovatelem v konkrétní odbornosti v hodnoceném nebo referenčním období alespoň jednou. Byl-li ošetřen v příslušném období vícekrát, zahrnuje se do počtu unikátních pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ošetřených v dané odbornosti pouze jednou a pojišťovna hradí pouze jeden výkon.
Komentáře
Přidat komentář