Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Populace České republiky v průběhu letošního prvního pololetí nadále rostla. Tempo růstu bylo ale výrazně nižší než v předcházejících letech. Ve srovnání s přírůstkem za první pololetí roku 2019 byl ten letošní ve výši 5,2 tisíce osob zhruba čtvrtinový. Počet obyvatel se tak od počátku roku do konce června zvýšil z 10,694 milionu na 10,699 milionu. Na meziročně nižším přírůstku obyvatel se podílelo zejména nižší saldo zahraniční migrace, částečně k němu přispěl ale i výraznější přirozený úbytek. Počet zemřelých byl v prvním pololetí o 3,1 tisíce vyšší než počet živě narozených dětí.
Mohlo by vás zajímat: Duševní choroba je riziko. Jak na pojištění?
Narozených i zemřelých ubylo
Během měsíců ledna až června se živě narodilo 53,8 tisíce nových obyvatel Česka. Bylo to téměř o 1,9 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Pokles počtu narozených odráží z velké části změny ve věkové struktuře. Do věku nejvyšší plodnosti se přesouvají početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století. Počet narozených dětí klesl stejnou měrou (o 3 %) jak v kategorii vdaných žen (na 27,9 tisíce), tak i žen nevdaných (na 25,8 tisíce). Děti narozené mimo manželství představovaly 48,1 % všech živě narozených a jejich podíl meziročně stagnoval. Polovina narozených měla matku ve věku 27 až 33 let. Téměř 48 % dětí se narodilo prvorodičce, 38 % dětí bylo druhorozených, zbývajících 14 % zaujímaly děti třetího či ještě vyššího pořadí.
Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvního pololetí, dosáhl 56,9 tisíce a byl o 245 nižší než v témže období roku 2019. V porovnání s obdobím prvního pololetí v předcházejících pěti letech odpovídal letošní počet zemřelých průměru. K nejvíce úmrtím, shodně 10,2 tisíce, došlo v lednu a v březnu. Téměř třetině (31 %) zemřelých bylo v době úmrtí minimálně 85 let. Zastoupení osob ve věku 85 a více let bylo přitom dvakrát větší u zemřelých žen než u mužů (42 vs. 20 %). Před dosažením jednoho roku věku zemřelo během ledna až června roku 2020 celkem 127 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,4 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.
Nová a ukončená manželství v době pandemie
Letošní první pololetí přineslo výrazný útlum v počtu uzavíraných sňatků. Ano si řeklo 13,4 tisíce párů, což bylo o 9,6 tisíce méně než loni. Počet uzavřených manželství klesl ve všech měsících s výjimkou února. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán v dubnu, v němž bylo uzavřeno 740 manželství, což odpovídá pětinové úrovni ve srovnání s loňským rokem. Historické minimum však připadlo na měsíc březen: 631 sňatků představuje nejnižší měsíční počet za více než stoletou historii České republiky. Jako jednu z hlavních příčin tohoto razantního poklesu lze jistě označit opatření proti šíření koronaviru, která výrazně omezila konání společenských akcí. Ve srovnání s obdobím prvního pololetí roku 2019 byl letos mezi snoubenci zaznamenán vyšší podíl rozvedených či ovdovělých (30 %), tedy těch, kteří nevstupovali do manželství poprvé. Vyšší byl i průměrný věk ženichů a nevěst.
Mohlo by vás zajímat: Důsledky pandemie: Hannover Re očekává růst cen
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce června letošního roku, byl 10,2 tisíce, meziročně se snížil o 2,3 tisíce. V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, neboť k největšímu meziročnímu úbytku rozvodů došlo v dubnu a dále v květnu a březnu. Větší část rozvodů (59 %) ukončila manželství, v němž žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 9,4 tisíce nezletilých dětí. Naopak ve 41 % rozvedených manželství žádné nezletilé děti nežily. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se během měsíců ledna až června do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 26,4 tisíce osob, tedy o 5,7 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Úbytek přistěhovalých nastal v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu.
Počet vystěhovalých z ČR do zahraničí se naopak v prvním pololetí meziročně zvýšil, a to o 7,0 tisíce na 18,1 tisíce. K meziročnímu nárůstu vystěhovalých došlo ve všech měsících prvního pololetí. Saldo zahraničního stěhování v prvním pololetí vykázalo o 8,3 tisíce více přistěhovalých než vystěhovalých. Tento rozdíl byl o 12,7 tisíce (o 60 %) nižší než loni. Nejvyšší saldo bylo stejně jako v předcházejících letech zaznamenáno u občanů Ukrajiny (6,9 tisíce), i u nich se však meziročně snížilo, a sice zhruba o pětinu. Druhé nejvyšší saldo vykázali občané Ruska (1,1 tisíce) a třetí občané Rumunska (0,5 tisíce).
Saldo stěhování občanů Slovenska, které v loňském prvním pololetí dosáhlo po Ukrajincích druhé nejvyšší hodnoty, se letos dostalo do záporné úrovně (–124).
Vůbec největší převaha vystěhovalých nad přistěhovalými byla v letošním prvním pololetí zaznamenána u občanů Velké Británie (–1,4 tisíce) a dále u našich sousedů – občanů Polska (–0,8 tisíce) a Německa (–0,7 tisíce), kteří v předchozích letech obvykle měli saldo kladné. Letošní změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Přesný dopad těchto úkonů však nelze z dostupných zdrojů určit. Saldo zahraničního stěhování Čechů zůstalo jako tradičně záporné, tzn., že více našich občanů se vy-stěhovalo, než se vrátilo do republiky zpět. Ztráta však byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zhruba pětinová (–112).
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Michaela Němečková
Oddělení demografické statistiky
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář