Kam míří lidé, kteří se stěhují?

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Nejvíce cizinců našlo nový domov nebo zaměstnání v Česku po vstupu země do Evropské unie. Dosud nepřekonaným maximem je v tomto ohledu rok 2007, ve kterém počet přistěhovalých prolomil magickou stotisícovou hranici. Suverénně nejvíce z celkového počtu imigrantů přilákala Praha (35,5 %). S velkým odstupem následovaly kraje Středočeský (13,3 %) a Jihomoravský (9,8 %). Vedle hlavního města a jeho zázemí cílí zahraniční migranti na další větší města v zemi. Nejméně přistěhovalých ze zahraničí smě­řuje na venkov nebo do hůře dostupných periferií. Z mezikrajského pohledu se nejméně migrantů z ci­ziny přistěhovalo do krajů Zlínského (2,1 %), Kraje Vysočina (2,4 %) a Olomouckého (2,4 %

Mohlo by vás zajímat: Česko je evropskou jedničkou v pojištění dle kilometrů!

Víc lidí přichází, než odchází

Opačným směrem, tj. z České republiky do ciziny, se v letech 2000 až 2019 úředně vystěhovalo 406,2 tisíce osob. Nejvíce z nich zamířilo za hranice našeho státu z Prahy (34,8 %), kraje Středočeského (11,7 %) a Ji­homoravského (11,2 %). Převaha přistěhovalých nad vystěhovalými charakterizovala zahraniční migraci všech krajů v roce 2000, v letech 2005 až 2008 a od roku 2011 dodnes s jedinou výjimkou v roce 2013. V tomto roce bylo republikové saldo zahraniční mig­race atypicky záporné, což bylo poprvé a naposledy od roku 2002. Celkově kladné migrační saldo zvýšilo za posledních 20 let počet obyvatel v Česku o 520,1 tisíce osob. To je téměř tolik, kolik obyvatel žije v celém Pardubickém kraji nebo v šestici krajských měst Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Pardubicích a Karlových Varech. Polovina migračního přírůstku celé ČR připadá na Prahu a ji obklopující Středočeský kraj.

Zahraniční migrace vede k rostoucímu zastoupení cizinců na našem území. Mezi roky 2000 a 2019 se podíl registrovaných cizinců v ČR zvýšil z 2,0 % na 5,5 %. V hlavním městě bylo v roce 2019 zastoupení cizinců téměř třikrát vyšší než hodnota národního průměru. Nejnižší podíl cizinců charakterizoval po­pulaci Zlínského kraje.

Mohlo by vás zajímat: EIOPA: Opce k pojištění pro případ pandemie

Vnitrostátní migrace 

Lidé migrují nejen mezi státy, ale hojně také v rámci jednotlivých zemí. V České republice každoročně změní obec svého trvalého bydliště zhruba 200 až 250 tisíc osob. Podíl mezikrajské migrace na celkovém objemu vnitřního stěhování se pohybuje okolo 35 %. Migrace mezi kraji nemusí nutně znamenat stěhování na delší vzdálenost. Dlouhodobě nejsilnější migrační proud je z Prahy do sousedního kraje Středočeského. Zatímco tímto směrem se v letech 2000 až 2019 přestě­hovalo 268,9 tisíce osob, opačným směrem jen necelá polovina (131,1 tisíce). Další hlavní proudy byly o řád nižší s tím, že z deseti nejsilnějších mezikrajských mi­gračních proudů byla v pěti případech cílem Praha, ve dvou případech kraj Středočeský, ve dvou případech kraj Ústecký a ve zbývajícím případě kraj Olomoucký. Třetím a čtvrtým nejsilnějším migračním proudem bylo v letech 2000 až 2019 stěhování z Ústeckého kraje do Prahy (38,0 tisíce) a do kraje Středočeského (28,5 tisíce). Na pátém místě byla migrace z Jihomorav­ského kraje do Prahy (27,0 tisíce) a pětadvacetitisíco­vou hranici překonalo také stěhování obyvatel z kraje Moravskoslezského do Prahy (26,7 tisíce).

Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali v 2Q 2020 produkty za 18 miliard korun

Nejméně obyvatel migrovalo ve sledovaném ob­dobí vzájemně mezi Zlínským a Karlovarským kra­jem, které dělí přes 350 km. Z celkového počtu 182 proudů nebyla hranice jednoho tisíce migrujících osob překonána v období 2000 až 2019 ve 13 přípa­dech. S jedinou výjimkou šlo vždy o migraci, při které byly místy přistěhování či vystěhování kraje Zlínský nebo Karlovarský. V úhrnu let 2000 až 2019 vykázala kladné saldo vnitřním stěhováním pouze trojice krajů: Středočeský (o 177,0 tisíce), Plzeňský (o 12,1 tisíce) a Jihočeský (o 2,5 tisíce). Zbývajících jedenáct krajů vnitřní migrací obyvatelstvo ztrácelo. O nejvíce oby­vatel přišly kraje Moravskoslezský (o 55,6 tisíce), hl. m. Praha (o 28,8 tisíce), Karlovarský (o 24,1 tisíce) a Ústecký (o 22,3 tisíce).

Mohlo by vás zajímat: Přírodní katastrofy způsobily v 1. pololetí 2020 škody za 68 miliard $

Vývoj migrace

Provází vývoj lidstva od samého počátku. Z jižní části afrického kon­tinentu, kde se předpokládá evoluční vznik dnešního člověka Homo sapiens, směřoval první významný migrační proud podél řeky Nilu na sever. Následně člověk opustil Afriku a vydal se na území dnešní Asie. V pozdější etapě byla osídlena Evropa a další kontinenty. V době před naším letopočtem patří mezi důležité migrační milníky vznik prvních států a Velká řecká kolonizace. V našem letopočtu zaznamenáváme významnou historickou migraci – tzv. stěhování národů, které položilo základy mnoha dodnes existujících zemí. Následovala arabská expanze, objevení a kolonizace Ameriky. Lidé se stěhovali z nejrůznějších důvodů. Někteří ze strachu či z donucení, jiní za obživou nebo lepšími podmínkami. Na přelomu starověku a středo­věku sehrál důležitou roli prudký nárůst evropské populace, změny klimatu a nové způsoby života. Lidé migrovali také z válečných nebo náboženských důvodů, kvůli chudobě, hladu nebo v souvislosti s objevem nových území. Dnes hraje klíčovou roli ekonomická a pracovní migrace, která je spojená s rostoucím rozdílem mezi bohatými a chudými zeměmi.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Jiří Frelich
Krajská správa ČSÚ v Olomouci