Průměrná mzda vzrostla reálně o 3,8 %. Jak je na tom pojišťovnictví?

Průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (38 525 Kč) podle předběžných údajů vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 363 Kč, tedy relativně o 6,5 %. Z hlediska tohoto ukazatele sledujeme návrat silného růstu zhruba na úrovni roku 2019. Z velké části byl tažen výplatou mimořádných odměn, především ve zdravotnictví, a vynikne zejména ve srovnání s 2. čtvrtletím 2020, kdy mzdy nominálně vzrostly pouze o 0,7 % (údaj, který zůstává v časové řadě vychýlenou hodnotou). V reálném vyjádření byl mzdový růst poněkud slabší – reálně průměrná mzda vzrostla o 3,8 %, což je o dva procentní body více než v předchozím 3. čtvrtletí 2020. Ve vychýleném 2. čtvrtletí se mzdy reálně  propadly (-2,3%). Vliv na vysokou aktuální hodnotu má kromě vyššího nominálního růstu také nižší inflace (index spotřebitelských cen), která se do 3. čtvrtletí letošního roku pohybovala nad tříprocentní hranicí, ve 4. čtvrtletí však byla jen 2,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Všichni mluví o ESG. A všichni ji nakonec ignorují!

Mzdový vývoj byl rovněž neobyčejně různorodý, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců. Ve třech odvětvových sekcích nalezneme nominální pokles mzdové úrovně, a na druhé straně v jednom odvětví byl nárůst o 31 %. Zmíněným kladným extrémem je zdravotní a sociální péče, kde průměrnou mzdu jednorázově zvýšily mimořádné tzv. covidové odměny zdravotníkům (za jarní vlnu). Navíc tu dozníval efekt změny platových tabulek od 1. 1. 2020. O 10,6 % vzrostla průměrná mzda ve vzdělávání, což je také především výsledek změny platových tabulek. Třetí nejvyšší nárůst – těsně pod desetiprocentní hranicí (9,9 %) – najdeme u administrativních a podpůrných činností, tam došlo k silnému propouštění a lze předpokládat vytěsňovací efekt, že to postihlo spíše zaměstnance s nízkými mzdami a průměr tak byl částečně zvýšen pouze matematicky.

Informační a komunikační činnosti jsou odvětvím, kterému se daří dlouhodobě, průměrná mzda se tam meziročně zvýšila o 6,5 % na 63 995 Kč, což byla s odstupem nejvyšší úroveň ze všech sekcí. Ve zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 36 569 Kč, to je zvýšení o 3,9 %. Z vybraných oddílů se nejlépe dařilo ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde mzdy stouply o 5,9 % na 43 336 Kč. Těžba a dobývání jsou v útlumu, přesto se tam mzdy zvýšily o 0,8 % na 40 291 Kč. Ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 1,1 %, kde byla průměrná mzda 52 944 Kč na třetí nejvyšší úrovni; v zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 1,3 %. Ve stavebnictví si zaměstnanci polepšili o 2,8 % na 32 857 Kč. Z největších odvětví v sektoru služeb mzdy příliš nerostly v obchodě (+0,5 %). Mírně se snížila průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví, o 0,4 % (tj. 211 Kč). Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 56 735 Kč. V profesních, vědeckých a technických činnostech stoupla o 4,4 % na 44 983 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Vakcína jako hlavní motor globálního ekonomického růstu v druhé polovině roku

Informační systém o průměrném výdělku

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za rok 2020 přináší podrobnější vhled do mzdových distribucí a socioekonomických třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO[1] pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 65 245 Kč, jejich mzdy jsou však nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 148 786 Kč a opačná desetina méně než 32 513 Kč. Druhá nejvyšší úroveň byla u specialistů s 46 743 Kč a třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s 38 299 Kč. Úředníci měli medián 29 014 Kč. Výrazněji (9,3 %) meziročně vzrostl medián u skupiny pracovníků ve službách a prodeji, kteří však často patří k nízkovýdělkovým zaměstnancům[2]: měli decilové rozpětí 16 728 Kč až 40 994 Kč a medián 25 211 Kč. Řemeslníci a opraváři měli medián 30 904 Kč a obsluha strojů a zařízení, montéři 29 858 Kč, u nich mzdy rostly pomaleji (3,1 %; resp. 4,1 %). U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je nejnižší mzdová úroveň s mediánem 20 767 Kč, mají tedy nadpoloviční podíl nízkovýdělkových zaměstnanců, decilové rozpětí bylo 14 869 Kč až 32 043 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pandemie jako hollywoodský film. Nové zkoušky zkvalitní trh

Podle věkových kategorií pobírali nejnižší prostřední mzdy zaměstnanci do 20 let (22 652 Kč), zároveň jich meziročně ve vzorku ubylo o pětinu. Ve věku 20–29 let byl medián mezd již podstatně vyšší (30 565 Kč), meziročně se však zvýšil nejméně (4,2 %). Pro kategorii 30–39 let byl medián nejvyšší (34 924 Kč). V dalších věkových kategoriích se mzdy pozvolna snižují.

Mzdy jsou také značně strukturované podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance – nejvyšší výdělky pobírali i v roce 2020 vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 47 724 Kč. Mzdy zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním zůstaly naopak nejnižší (25 441 Kč). Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (34 122 Kč) než ti bez ní (28 297 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (39 771 Kč). Z velkých cizineckých skupin mají mediánové mzdy v Česku nadstandardně vysoké Slováci (36 824 Kč), byly o 10 % vyšší než u zaměstnanců s českým občanstvím. Naopak o 23 % nižší mají mzdy Ukrajinci (25 857 Kč), o 15 % byly také nižší u Bulharů a o 11 % u Rumunů.

Regionální vývoj

Krajské výsledky přináší též různorodý obrázek, avšak dopady vlekoucí se krize na počty zaměstnanců se jeví jako plošné a ve všech krajích tedy jde o pokles. Rozpětí regionálních poklesů ovšem sahá od 1,5 % ve Středočeském kraji, přes 2,5 % v Praze až do 6,6 % v nejhorším Karlovarském kraji. Zhruba čtyřprocentní snížení počtu zaměstnanců bylo také v Libereckém (4,2 %) a v Moravskoslezském kraji (3,9 %). Jiná situace je u mezd – nejméně nominálně vzrostla průměrná mzda v Praze (4,0 %), druhý nejslabší byl růst ve Středočeském kraji (5,1 %) a třetí ve Zlínském (5,8 %). Naopak k nejvyššímu zvýšení mezd došlo v Ústeckém kraji (9,6 %), a na více než osmiprocentní hodnotu si sáhli v Olomouckém (8,3 %), Královéhradeckém (8,2 %) a Jihočeském kraji (8,1 %). Zbylé kraje se pohybovaly mezi sedmi a osmi procenty růstu.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pandemie jako hollywoodský film. Nové zkoušky zkvalitní trh

Podle celkové úrovně výdělků zůstává hlavní město stále nejbohatším regionem, průměrná mzda byla v Praze 45 944 Kč, a na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 38 820 Kč. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (34 200 Kč; růst o 7,9 %), následován těsně Zlínským krajem (34 610 Kč). V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 7,3 % na 35 178 Kč.

Více informací ZDE

Dalibor Holý
Český statistický úřad

[1] https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-
[2] Za nízkovýdělkového zaměstnance je obecně považován takový, který pobírá méně než 2/3 celkové mediánové mzdy, podle předběžných výsledků ISPV za rok 2020 šlo o hranici 22 183 Kč.