PwC: Češi z práce odcházet nehodlají, jsou nejvěrnějšími zaměstnanci v Evropě

Ovšem Česko, kde se průzkumu zúčastnilo 1 041 zaměstnanců napříč obory a věkovými skupinami, se těmto číslům výrazně vymyká. Změnu zaměstnavatele v nadcházejících měsících označilo v Česku za „extrémně pravděpodobnou“ nebo „velmi pravděpodobnou“ jen 12 % respondentů. To je výrazně méně než globální průměr (19 %) i než průměr v regionu střední a východní Evropy (15 %). V celém seznamu 44 zkoumaných zemí se nenajde jediná, která by měla v tomto ohledu nižší číslo než Česko.

Mohlo by vás zajímat: Kooperativa, ČPP a ERV se vrací na výsluní v anketě Pojišťovna roku 2021

A to přesto, že tuzemský pracovní trh vykazuje už několik let jednu z nejnižších nezaměstnaností a výrazný převis nabídky práce. Zaměstnanci tedy nemusí mít obavu o to, že by novou práci na trhu nenašli. „Český trh práce se v posledních dvou letech významně přetváří, mění se zaběhnutá pravidla, vytváří nové pracovní role a redefinují se potřebné dovednosti. Vše teprve získává svou budoucí podobu. Česká ekonomika a pracovní trh s ní jsou také do značné míry závislé na průmyslové výrobě v čele s automotive. To jsou oblasti, které v poslední době čelí těžkým problémům v souvislosti s pandemií, nedostatkem surovin nebo nespolehlivostí dodávek. Zároveň automobilový průmysl prochází tranzicí směrem k elektromobilitě, u které se očekává, že bude vyžadovat méně pracovní síly. Právě z těchto nejistot a obav z budoucího vývoje může pramenit rezervovaný přístup tuzemských zaměstnanců ke změně,“ říká Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů z PwC Česká republika.

V globálních i českých výsledcích je patrný generační rozdíl. Výrazněji náchylnější ke změně zaměstnavatele jsou mladší zaměstnanci v čele s generací Z (18 až 25 let), která často vstupovala na pracovní trh v období pandemie COVID-19.

V Česku s vysokou pravděpodobností plánuje změnu zaměstnavatele 22 % zástupců generace Z a 14 % tzv. mileniálů. I tady ale platí, že oproti vrstevníkům ze zahraničí jsou mladí Češi v pohybu po pracovním trhu spíše opatrní. Starší zaměstnanci, tedy Generace X a tzv. Boomeři, jsou potom ještě konzervativnější a pravděpodobnost přesunu k jinému zaměstnavateli vyjadřují v jednociferných procentuálních hodnotách.

[23107]Co vede nejčastěji zaměstnance k tomu, aby se poohlédli po nové práci? V prvé řadě jsou to peníze, respektive pocit, zda jsou za svůj výkon spravedlivě odměňováni. To platí jak v Česku, tak v globálních číslech. Hned na druhém místě potom je „pocit, že mě moje práce naplňuje“. Ten je výrazně důležitější pro nejmladší generaci Z. V globálním pojetí tato generace dokonce ohodnocuje důležitost pocitu naplněnosti a peněz stejně - 68 % procent respondentů této věkové skupiny považuje oba faktory za “extrémně důležité” nebo “velmi důležité”.

„Průzkum ukazuje významnou korelaci mezi tendencí opustit stávající zaměstnání a nedostatečnou finanční odměnou či pocitem nenaplněnosti z vlastní práce. Konkrétně lidé, kteří mají tendenci hledat si nového zaměstnavatele, zároveň méně častěji pociťují naplněnost z vlastní práce (- 14 % oproti ostatním) i spokojenost s finanční odměnou (- 9 %). Ještě více zesílené jsou tyto faktory u generace Z, což se musí zohledňovat už v náborovém procesu. Konkrétně v našich auditních týmech nyní redefinujeme nástupní pozice tak, abychom s využitím technologií maximálně odstranili rutinní a nezajímavé činnosti a zároveň mladým lidem umožnili intenzivněji nabírat zkušenosti a zrychlili jejich kariérní i finanční postup,“ vysvětluje Jiří Zouhar, vedoucí partner pro audit v PwC Česká republika a garant programu Workforce of the Future.

Mohlo by vás zajímat: Globální zpráva Allianz: Nadcházející desetiletí bude rozhodující

Českým číslům se kromě Belgičanů blíží už jen asijské země jako Čína, Jižní Korea a Japonsko. Naopak „zaječí úmysly“ jsou častější i třeba u Poláků (16 %) nebo Němců (17 %). Pomyslnému žebříčku vévodí Indie, kde uvádí vysokou pravděpodobnost přestupu 34 % dotázaných.

Česká generace Z má sice peníze v hodnotovém žebříčku na samostatném prvním místě, ale pocitu naplněnosti ze své práce přikládá výrazně větší důležitost (71 %) než jejich starší kolegové v Česku i vrstevníci v zahraničí. Naopak možnosti zvolit si flexibliní čas práce nebo možnosti home-office označuje za velmi důležité jen menší část zaměstnanců.

Podobně jako u změny zaměstnání se Češi umisťují na chvostu i v počtu respondentů, kteří plánují v nejbližším roce buď úplně opustit (na čas či definitivně) pracovní proces. To v Česku seriózně zvažuje 10 % respondentů, zatímco globální průměr je 17 % a například v Německu plánuje říct v práci alespoň načas „auf wiedersehen“ 18 % současných zaměstnanců. A ještě méně Čechů (7 %) přemýšlí o tom, že by se pokusilo vyjednat si se zaměstnavatelem zkrácení pracovního úvazku. Globální průměr je tentokrát více než na dvojnásobku (na 16 %).

Mohlo by vás zajímat: Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny

O studii PwC Global Workforce Hopes and Fears 2022

On-line průzkum byl prováděn v březnu 2022 společností PwC a zúčastnilo se ho 52 195 osob, které pracují nebo jsou aktivní na trhu práce. Vzorek byl sestaven tak, aby odrážel řadu odvětví, demografických charakteristik a pracovních vzorců. Vzorek byl strukturován napříč 44 zeměmi a teritorii a velikost vzorku byla škálována tak, aby celkové hodnoty reflektovaly podíl jednotlivých teritorií nebo regionů na celosvětovém HDP. Vzorky z jednotlivých zemí se pohybují v rozmezí od 5 000 do 250 respondentů, přičemž průměrná velikost vzorku na jedno území je přibližně 1 200 osob. Českou republiku v průzkumu reprezentovalo 1 041 respondentů. Věkové skupiny v průzkumu jsou rozděleny na generaci Z (18-25 let), mileniály (26-41 let), generaci X (42-57 let) a tzv. Baby Boomers (58-76 let). Celý report naleznete zde.