Cenu za dlouhodobý přínos českému pojišťovnictví předal panu Hradcovi současný výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. Ve své řeči představil více jak pět a třicetiletou kariéru doktora Hradce a zařadil jej tak do společnosti tak významných osobností, jakými jsou Petr Pavlík, Vladimír Mráz, František Stach, Vladimír Přikryl, Jaroslav Daňhel, Václav Křivohlávek a Zdeněk Voharčík.
Co považujete za svůj největší úspěch během kariéry v pojišťovnictví?
Viděl bych to jednak na vybudování České kanceláře pojistitelů, protože to byl úplně nový prvek v našem pojišťovnictví a pak prosazení právní úpravy zákona č. 168/1999 sb., tedy implementace příspěvku nepojištěných do garančního fondu. Toto řešení, jsme tehdy zkoumali ve Finsku a Švédsku, kde podobný model funguje už desítky let. Načerpali jsme tam obrovské know how, které jsme pak museli adaptovat na naše podmínky. A ač byl paragraf 24c tohoto zákona na konci roku 2014 parlamentem ČR zrušen, což byla z mého pohledu zásadní chyba, tak rozhodně to co se podařilo během let 2009 až 2014 v této oblasti realizovat, považuji za zásadní úspěch. Docílili jsme dramatického snížení počtu nepojištěných vozidel na našich silnicích, počet nepojištěných škod, které se musel platit z garančního fondu poklesl o více než 50% a navíc pojišťovny a jejich klienti nemusely na nepojištěné škody do toho garančního fondu přispívat.
Jaké osobnosti Vás ve Vaší kariéře nejvíce ovlivnily?
Nejvíce mě tady v České republice ovlivnil pan doktor Vlastimil Uzel, pan profesor Jaroslav Daňhel a pan inženýr Vladimír Mráz. Ze zahraničí to byl maďarský souputník doktora Uzla pan Thomas Uzonyi, který byl zakladatelem maďarské pojišťovny Hungaria. Nesmírně erudovaný a nesmírně zkušený člověk. Později generální ředitel.
Jsou před Vámi ještě nějaké výzvy, které byste chtěl zdolat?
Řekl bych, že mou velkou výzvou je znovuzavedení příspěvku nepojištěných do garančního fondu zpátky do zákona, byť v nějaké modifikované formě.
Je to podle Vás reálné?
Jsem přesvědčen, že naděje existuje. Návrh, který máme připraven, je pro nepojištěnou motoristickou veřejnost mnohem komfortnější, než dřívější a současné řešení. Má myslím naději na úspěch a věřím, že tak, jak se bude postupně posuzovat v rámci celého legislativního procesu, ať už to bude ministerstvo financí, vláda a nakonec obě komory parlamentu, že bude posuzován racionálním pohledem bez emocí a v reálných souvislostech. Není přece žádný důvod k tomu, aby více než 7 milionů platících motoristů přispívalo na 120 tisíc nepojištěných motoristů, kteří z různých důvodů neplní zákonem určenou povinnost. Jestliže existuje systémové řešení, tak by mělo být opět zavedeno do praxe.
Souhlasíte s názorem, že pokud dovolíme státu regulovat životní pojištění, bude další na řadě povinné ručení?
Já o žádném takovém záměru nevím a nemyslím si, že by bylo zapotřebí, aby k takové regulaci docházelo, ale to všechno závisí na dalším vývoji. Posouzení současné situace a situace za 2 a 4 roky může být zcela odlišné.
Proti čemu všemu jste Vy osobně pojištěn?
Samozřejmě auto mám pojištěno tím nejširším možným rozsahem. Povinné ručení, havarijní pojištění, asistenční služby, přímá likvidace, pojištění sedadel, prostě vše, co lze na našem trhu ve vztahu k vozidlu pojistit, to pojištěno mám. Protože když bych to tak nedělal, tak by to bylo šetření na naprosto nesprávných místech. Navíc POV sjednávám vždy na co nejvyšší možný limit pojistného plnění. Což je důležité a ne všichni motoristé si to uvědomují.
Samozřejmě mám pojištěnou domácnost, dům, mám několik životních pojistek, mám pojištěnou chlupu, stavbu i vnitřek, důchodové pojištění, důchodové připojištění, pojištění právní ochrany, mám pojištění odpovědnosti z výkonu povolání.
Komentáře
Přidat komentář