Špatná volba úrokové sazby může zvýšit požadavky na rezervy o miliardy

Název práce: Modelování rent v povinném ručení.

Projekt vznikl v rámci grantu Nadačního fondu pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví. Odborníkům z vysokých škol i z pojišťovnictví práci tento týden představil vedoucí projektu Martin Branda. Na práci spolupracovali Bc. Daniel Krýcha a Bc. Agáta Eštóková, kteří se však osobně představení této práce nezúčastnili.

Šlo o studentskou práci, složenou ze tří samostatných částí. Tématem první části bylo modelování rent v povinném ručení, druhá práce se zabývala ekonomickými scénáři v pojišťovnictví a tématem třetí práce bylo modelování rent z pojištění odpovědnosti.

Projekt by měl studentům poskytnout možnost rozšířit dosavadní teoretické znalosti z pojišťovnictví.

Nedostatek dat

Celý projekt, což ostatně Martin Branda otevřeně přiznal, netrpěl nedostatkem znalostí o využití matematických a stochastických metod pro modelování úrokových měr. Achillova pata tohoto projektu byla úplně jinde. Ostatně všichni, kteří se v tomto oboru již dlouho pohybujeme, jsme něco takového předpokládali: tou bolestí byl logicky nedostatek dat.

Nebýt toho, že určitá data (samozřejmě anonymní) poskytla pro účely tohoto projektu pojišťovna Kooperativa, nemohla by zmíněná práce vůbec spatřit světlo světa.

Účastníci diskuse se navíc shodli na tom, že je velký problém získat v České republice spolehlivá data o invaliditě. Bezesporu poněkud neveselé zjištění.

Rezervy na renty

Špatná volba úrokové sazby může způsobit miliardové rozdíly. Sám autor přiznal, že ho rozptyl, který na souhrnné částce ve výši 4 miliardy, překvapil. Přesahoval totiž miliardu.

Práce dokázala, že kapitálové požadavky mohou při špatné volbě úrokových sazeb výrazně vzrůst.

Na okraj je snad dobré ještě dodat, že v rámci zavedení Solvency 2 si pojišťovny podobné modely budou muset vytvářet samy. Solvency 2 totiž bude fungovat právě na základě těchto a dalších simulačních modelů.

Projekt je k dispozici na stránkách Nadačního fondu pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví (www.nfvp.cz). Pojišťovny tak mají možnost si vyzkoušet matematické modely na konkrétních datech.

Snad jen připomínka: jde o matematický model, který je pro laiky skoro nesrozumitelný. A to i pro ty, kteří mají za sebou několik semestrů vysokoškolské matematiky na ČVUT. Je vidět, že matematika aktuárů je logicky vedena zcela jiným směrem než matematika technických oborů.

Dagmar Šístková