Téměř 156 miliard. Takové byly společenské ztráty z dopravních nehod v roce 2025

Jedna usmrcená osoba představuje společenskou ztrátu 81,5 milionu korun. Nejde přitom pouze o přímé finanční náklady. Výpočet zahrnuje také dlouhodobé dopady na život a zdraví člověka, jeho pracovní produktivitu i jeho blízké.

Mohlo by vás zajímat: Index bezpečí 2026: Češi se cítí nejbezpečněji za čtyři roky

Méně nehod, ale vyšší závažnost

Policie ČR evidovala v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod, což bylo o 6 698 nehod (7 %) méně než v roce 2024. Zatímco počet nehod klesl, některé ukazatele jejich následků se vyvíjely opačným směrem. Při dopravních nehodách bylo v roce 2025 do 30 dnů od nehody usmrceno 475 osob, oproti 494 osobám v roce 2024. Počet těžce zraněných však vzrostl z 1 561 na 1 597 a počet lehce zraněných z 23 963 na 25 010. Mírně se zvýšila také závažnost nehodovosti. V roce 2025 připadalo na 1 000 dopravních nehod 5,55 usmrcených osob, zatímco v roce 2024 to bylo 5,36.

Zajímavý rozdíl ukazuje také porovnání následků nehod podle časového horizontu. Zatímco do 24 hodin od nehody bylo v roce 2025 usmrceno 421 osob, při sledování následků do 30 dnů jejich počet dosáhl 475. To je o 13 % více. Právě třicetidenní období odpovídá mezinárodní metodice používané pro hodnocení následků dopravních nehod.

Téměř 100 miliard korun představují ztráty, které nemají obvyklou tržní cenu

Celkové socioekonomické ztráty z dopravních nehod dosáhly v roce 2025 částky 155,98 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2024, kdy činily 149,39 miliardy korun, jde o nominální nárůst přibližně o 4 %. Významnou část výsledné částky tvoří takzvané netržní dopady. Jde o ztráty, které nemají obvyklou tržní cenu a nedochází k jejich přímé úhradě, jejich společenský význam je však zásadní. Patří mezi ně například ztráta kvality života, ztracené roky života nebo ztráty produktivity.

V roce 2025 dosáhly tyto netržní dopady přibližně 99,6 miliardy korun, tedy 63,9 % všech socioekonomických ztrát.

„Výpočet nezahrnuje pouze náklady, které lze přímo vyčíslit například podle výdajů na zdravotní péči, hmotných škod nebo zásahů záchranných složek. Oceňuje také dlouhodobé dopady dopravních nehod na život, zdraví a ekonomickou produktivitu osob. Právě tyto položky tvoří podstatnou část celkových ztrát,“ uvádí Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy Centra dopravního výzkumu.

Rozdíl mezi přímými náklady a celkovými společenskými dopady je patrný zejména u nehod s osobními následky. Netržní dopady zde představují více než 90 % celkových ztrát. U usmrcených osob jde o 95,5 %, u těžce zraněných o 93 % a u lehce zraněných o 95,8 %.

Mohlo by vás zajímat: Petr Žaba: Škodní frekvence napříč pojistným trhem opět roste

Nejde jen o škody na vozidlech

Výpočet socioekonomických ztrát provádí Centrum dopravního výzkumupodle revidovaného metodického postupu. Zohledňuje tržní i netržní dopady dopravních nehod, včetně jejich dlouhodobých důsledků. Výsledná hodnota zahrnuje také nehody neevidované Policií ČR. Výpočet socioekonomických ztrát zahrnuje dvě hlavní skupiny položek. První tvoří ztráty spojené s osobními následky dopravních nehod, tedy s usmrcením a zraněním osob. Druhou představují náklady a ztráty vyplývající ze samotných dopravních nehod.

Do první skupiny patří zejména náklady na zdravotní péči, sociální výdaje, ztráty produktivity a lidské ztráty spojené s úmrtím či zhoršením kvality života. Druhá skupina zahrnuje například hmotné škody na vozidlech a infrastruktuře, náklady na činnost policie a hasičů, soudní a přestupková řízení, administrativní náklady pojišťoven nebo ztráty způsobené dopravními kongescemi.

Jednotkové náklady jsou nejvyšší u usmrcených osob. Na jednu usmrcenou osobu připadá 81,5 milionu korun. Celkové ztráty spojené s usmrcenými osobami v roce 2025 dosáhly 38,75 miliardy korun. Dalších 26,34 miliardy korun připadá na těžce zraněné a 19,11 miliardy korun na lehce zraněné osoby.

Růst ztrát ovlivňuje také inflace

Meziroční nárůst celkových socioekonomických ztrát ovlivňuje také vývoj cenové hladiny. Jednotlivé položky se oceňují běžnými cenami roku, ve kterém k dopravní nehodě došlo. Průměrná meziroční inflace v České republice dosáhla v roce 2025 hodnoty 2,5 %. Pro správnou interpretaci výsledků je proto důležité rozlišovat nominální a reálný vývoj. Pokud bychom ztráty za rok 2025 přepočítali do cenové úrovně roku 2024, činily by 145,14 miliardy korun. To je méně než 149,39 miliardy korun vykázaných v roce 2024.

„Meziroční nárůst celkové částky je ovlivněn také tím, že se jednotlivé ztrátové položky oceňují v běžných cenách příslušného roku. Po přepočtu do stálých cen roku 2024 by ztráty za rok 2025 dosáhly 145,14 miliardy korun, tedy méně než v předchozím roce,“ upřesňuje Jan Tecl, výzkumník Oblasti hodnocení dopadů dopravy Centra dopravního výzkumu.

Celková výše socioekonomických ztrát za rok 2025 odpovídá 1,82 % hrubého domácího produktu České republiky. Toto srovnání je však třeba interpretovat s opatrností: výpočet zahrnuje také netržní dopady, které se do HDP nezapočítávají, a současně zohledňuje některé očekávané náklady a ztráty v dalších letech.

Mohlo by vás zajímat: Petra Hielkema: Jak se vyvíjí digitální transformace a dohled nad trhem?

Prevence nehod má význam i pro ekonomiku

Dopravní nehody mají dlouhodobé dopady nejen na jejich přímé účastníky a jejich blízké, ale také na celou společnost. Vedle lidských následků představují významnou ekonomickou zátěž. Snižování počtu a zejména závažnosti dopravních nehod proto přináší nejen vyšší bezpečnost, ale také snížení společenských a ekonomických ztrát. Na národní úrovni stanovuje cíle v oblasti bezpečnosti silničního provozu Strategie BESIP 2021–2030. Jejím cílem je mimo jiné snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob na pozemních komunikacích na polovinu oproti výchozímu stavu definovanému jako průměr let 2017 až 2019.

„Pro naplnění stanovených cílů je nutné realizovat taková dopravněbezpečnostní opatření, která budou reagovat na problematické oblasti vyplývající z analýz nehodovosti a současně budou efektivní také z ekonomického hlediska. Jejich realizace tak může pozitivně ovlivnit nejen bezpečnost silničního provozu, ale i státní rozpočet,“ shrnuje Alena Daňková.