BNP Paribas Cardif index jistoty sleduje, jak lidé vnímají rizika v jednotlivých oblastech svého života a nakolik očekávají, že se s nimi setkají, a jak jsou připraveni zvládnout jejich případné finanční dopady. V aktuální vlně BNP Paribas Cardif index jistoty vzrostl ze 43 na 45 bodů. Zlepšení zaznamenaly všechny sledované oblasti. Nejvyšší hodnoty dosahuje domov a rodina se 49 body. Shodně se 44 body následují finance a aktiva a práce a životní styl. Nejnižší zůstává index zdraví se 42 body.
Mohlo by vás zajímat: Martin Daneš: PVZP má za sebou turbulentní období. Nyní se stabilizovala
Pocit jistoty roste, obavy o finance ale sílí
„Přestože celkový pocit jistoty roste, zhoršení v oblasti financí a aktiv se obává stále více lidí. Zatímco v předchozí vlně tyto obavy vyjadřovalo 55 procent dotázaných, nyní je to 60 procent. Současně se však zvýšil podíl lidí, kteří mají pokryté potenciální finanční dopady rizik v této oblasti, a to ze 73 na 77 procent. Lidé také celkově méně často očekávají, že se s jednotlivými riziky v následujících třech letech skutečně setkají,“ vysvětluje Michal Straka z agentury Ipsos.
Pocit finanční jistoty úzce souvisí s tím, jak dokážeme reagovat na nečekané životní situace. „Každá domácnost má jiné závazky a jiné možnosti, jak zvládnout výpadek příjmu nebo nečekaný výdaj. Proto je důležité vědět, na jak dlouho nám vystačí vlastní rezerva a jaká rizika potřebujeme mít finančně pokrytá,“ říká Martin Steiner, obchodní ředitel a místopředseda představenstva BNP Paribas Cardif Pojišťovny.
Pro pocit finančního bezpečí potřebují Češi o 20 tisíc korun vyšší rezervu
Částka, kterou Češi potřebují mít okamžitě k dispozici, aby se cítili finančně komfortně, vzrostla z 68 na 88 tisíc korun. Žádnou finanční rezervu přitom nemá 11 % lidí a 27 % by ze svých úspor v případě výpadku příjmu dokázalo vyžít jeden až tři měsíce. Úspory a finanční rezervu považuje za zdroj své finanční jistoty 40 % lidí. Stejný podíl uvádí pravidelný a dostatečný příjem. Výsledky tak ukazují, jak významnou roli hrají pro pocit finančního bezpečí dostupné úspory i stabilita příjmů.
Přestože většina Čechů má alespoň určitou představu, jak by postupovala při ztrátě hlavního zdroje příjmu, konkrétní plán má pouze 17 % z nich. „Pokud by lidé o hlavní příjem přišli, 59 procent by okamžitě začalo hledat nové zaměstnání. Omezení výdajů by zvolilo 42 procent, další zdroj příjmu nebo přivýdělek by hledalo 36 procent a téměř třetina (31 procent) by čerpala ze své finanční rezervy,“ popisuje Martin Steiner.
Mohlo by vás zajímat: Index bezpečí 2026: Češi se cítí nejbezpečněji za čtyři roky
I v oblasti práce a životního stylu se pocit jistoty zvýšil
Dílčí index vzrostl oproti předchozí vlně ze 42 na 44 bodů. Vedlejší příjem má aktuálně 29 % zaměstnanců, oproti 34 % v předchozí vlně. Zároveň ale přibylo lidí, kteří přivýdělek zatím nemají, ale plánují si ho najít (z 18 % na 23 %).
Zdraví zůstává oblastí s nejnižším pocitem jistoty. Mladí se psychicky cítí hůře než starší generace
Nejnižší hodnotu ze sledovaných oblastí má nadále index zdraví, který dosáhl 42 bodů. Psychicky zdravými se cítí 71 % lidí a emocionálně stabilními 67 %. Výrazné rozdíly však výzkum odhaluje mezi generacemi. Zatímco ve věku 18 až 24 let se cítí psychicky zdravými 54 % Čechů, ve věku 55 až 65 let je to 79 %.
Mladí lidé také častěji pociťují syndrom vyhoření v osobním životě. Ve věkové skupině 18 až 24 let jej uvádí 41 % dotázaných oproti 29 % lidí ve věku 55 až 65 let. Se stresovými situacemi si podle vlastního hodnocení dokáže s klidem poradit 41 % mladých, zatímco v nejstarší sledované věkové skupině je to 56 %.
Domov jako nejsilnější zdroj jistoty
I v aktuální vlně dosahuje pilíř domov a rodina nejvyšších hodnot. Přestože se zhoršení v této oblasti obává 44 % lidí oproti předchozím 41 %, rizika zároveň považují za méně bezprostřední a potenciální náklady mají o něco více pokryta.
Mohlo by vás zajímat: Petr Žaba: Škodní frekvence napříč pojistným trhem opět roste
BNP Paribas Cardif Pojišťovna výzkum realizovala ve spolupráci s agenturou Ipsos již popáté. Výzkum proběhl od 23. do 30. července 2026 metodou online dotazování (CAWI) a zúčastnilo se ho 1 514 respondentů starších 18 let. Výsledky jsou reprezentativní pro českou populaci v tomto věkovém rozmezí podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání.
Komentáře
Přidat komentář