„Kouření je při uzavírání životního pojištění s odstupem horší než nadváha či dokonce obezita. Cigarety zhoršují úmrtnost už v mladším věku až na dvojnásobek, zatímco obezita působí jako skrytý zloděj. Ubere lidem ve vyšším věku pár let života. Kvůli vysoké hmotnosti a komplikacemi s ní spojenými umírají lidé spíše ve vyšším věku, ale rozdíl vůči štíhlým není tak razantní, jako u kuřáků versus nekuřáků,“ konstatuje Martin Rotkovský, pojistně-technický ředitel UNIQA pojišťovny.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2019–2020: Jubilejní ročník ovládla Allianz
BMI klientů v životním pojištění roste
Současně připouští, že v letošním roce jsou naši noví klienti v životním pojištění „tlustší“ než loni. Dokonce je jejich průměrné BMI nejvyšší za posledních 11 let. Ale zvyšující se hmotnost na vstupu do pojištění je trend. Zatímco tato hodnota se ještě do roku 2014 držela v průměru pod 25, poté už se pravidelně pohybovala nad touto hranicí. A ta je současně předělem mezi normální hmotností a počínající nadváhou. Dá se tedy říct, že klienti UNIQA už úplně zdravou váhu v průměru nemají. Meziroční přírůstek BMI je navíc letos zatím nejvyšší. Zřejmě se na něm podepisují uzavření sportovišť a všeobecně menší pohyb než jindy.
Zkušenost UNIQA potvrzuje i podzimní studie agentury GfK z Rakouska. Podle úřadu Statistik Austria během jarního lockdownu ztloustlo 22 % respondentů, zatímco jen 11 % dokázalo zhubnout. Téměř 4 z 10 dotázaných během všeobecných opatření k zabránění nákaze covidem-19 omezili anebo úplně přerušili své pohybové a sportovní aktivity.
„Samozřejmě to u nás ale souvisí do určité míry i s věkem, protože v posledních letech sjednávají životní pojištění o něco starší ročníky než před deseti nebo patnácti lety,“ upozorňuje Martin Rotkovský. To je dáno celkovým stárnutím české populace, trendem pozdějšího vstupu do samostatného života a do rodinného života. Důležitým faktorem je podstatný nárůst věku prvorodiček. Životní pojištění je nyní často uzavíráno k hypotékám a jinými větším finančním závazkům, které s výše uvedenými trendy také přicházejí později.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 poisťovacích maklérov za rok 2019 na Slovensku podľa oPoisteni.sk
Zlozvyky ovlivňuje sociální status lidí
Velkou roli hraje, že zdravotní péče, ale i zdravotní stav populace v Česku, se za posledních 30 let opravdu razantně zlepšily. Úmrtnost 30-,40- a 50letých se proti roku 1990 snížila na polovinu, i když v posledních 5 letech už stagnuje. Obecně platí, že pojištění klienti jsou v průměru zdravější než průměr populace. Jen dříve do pojištění vstupovali zákazníci v mladším věku než dnes (okolo 30. roku, zatímco nyní je průměr na úrovni 37-38 let). A jsou to zpravidla lidé s vyšším vzděláním, vyšším příjmem domácnosti, a tudíž se zdravějšími návyky, s dodržováním prevence a kvalitnější výživou. Tyto sociální faktory mají nadále významný vliv na zdravotní stav celé populace, do něhož se jak obezita, tak kouření promítají. I když zatím jinak než v nejvyspělejších zemích.
Mohlo by vás zajímat: V Česku přibývá předčasných starobních důchodů
Závislost mezi sociálním statusem a zdravím potvrdil i nedávný výzkum v Rakousku. „Zdravotní stav a přístup ke zdraví souvisí mimo jiné s věkem a pohlavím, ale rovněž jsou závislé na stupni vzdělání a s tím spojenými příjmy osob. Mnohem častěji například kouří a také mají silnou nadváhu lidé s dosaženým nižším stupněm vzdělání než ti, kteří dosáhli maturity nebo vysokoškolského titulu. Vedle toho také přikládají očkování menší význam lidé s formálně nižším vzděláním,“ uvedl příklady poznatků vyplývajících ze studie Rakouské zdraví 2019 Tobias Thomas, generální ředitel úřadu Statistik Austria.
V ČR je podle aktuálního stavu podíl obezity nejvyšší u skupin se středním vzděláním. Naopak nejnižší příjmové skupiny mají podíl obezity nižší (fyzicky pracují). V západní Evropě (viz výše příklad Rakouska) mají nejvyšší podíl obezity lidé s nejnižším vzděláním. Zřejmě tam časem s rostoucí životní úrovní také ČR dospěje. Vyšší příjmy u nás nemají přímou vazbu na obezitu, ale na zdravotní stav a úmrtnost rozhodně ano.
Extrémně nízké BMI ohrožuje více než vysoké
Samozřejmě do UNIQA přichází i klienti s opačným problémem: jsou příliš hubení. Je jich mnohem méně než těch otylých: za posledních 10 let registruje pojišťovna asi tisíc klientů s BMI pod 17. Poměr mezi pohlavími je dlouhodobě 1:6 (muži versus ženy). Normální hodnota BMI je mezi 18 a 25, přičemž hodnota 14 znamená vyšší ohrožení na životě, než extrémně vysoké BMI 40.
Mohlo by vás zajímat: Jak se ženy chovají v dopravě?
Co na to pojištění
„Vyšší hmotnost klientů se přirozeně promítá do sazeb jak životního pojištění, tak i krytí invalidity a zdravotního připojištění. S obezitou jsou rizika některých chorob, jako jsou srdeční infarkt, cukrovka či mrtvice, mnohem vyšší,“ říká Martin Rotkovský. Současně ale upozorňuje i na pozitivní trend, že všechna tato onemocnění mají neporovnatelně lepší výsledky léčení než v minulosti. Morbidně otylé klienty do životního pojištění a s ním spojených připojištění nelze přijmout, protože pravděpodobnost rychlejšího kolapsu organismu hraničí s jistotou. Nejlepší sazby má UNIQA pro štíhlé nekuřáky: zaplatí na pojistném až o 28 % méně než ostatní.
Lidé lžou o své hmotnosti i počtu cigaret
Podle Martina Rotkovského je běžné, že si lidé v dotazníku o zdravotním stavu „vylepšují“ svá čísla. Zejména ti o něco těžší si pár kilogramů uberou. Mezi kuřáky zalže o svém zlozvyku až polovina z nich. Bohužel se ale na to přijde při pojistných událostech a důsledky bývají mnohem citelnější, než na kolik by přišlo o něco vyšší pojistné.
Komentáře
Přidat komentář