„Cestovní kancelář má ze zákona povinnost udržovat dostatečný pojistný limit, který se odvíjí od celkové částky prodaných zájezdů. To znamená, že v případě zvýšení prodeje zájezdů je cestovní kancelář povinná vyjednat úpravu pojistného limitu. Je tedy otázka, jestli mají být pojišťovny odpovědny za to, že několik cestovních kanceláří v průběhu trvání pojištění neaktualizovalo pojistný limit v dostatečné výši,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Mohlo by vás zajímat: Ústavní soud znovu zasahuje. Zastal se klientů zkrachovalé cestovky
Výkonného ředitele ČAP doplňuje Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny, které se případ neodškodněných turistů týkal. Podle informací ČPP utratila cestovní kancelář 80 % pojistného plnění na návrat klientů ze zahraničí domů a na odškodnění klientů jí pak už nezbyly finanční prostředky.
„Samozřejmě budeme respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Nicméně vnímáme jako velký problém, že soud rozhodl takto nepochopitelně. Je zapotřebí si uvědomit, že za těchto okolností bude pojišťovna vyplácet zcela nelogicky nad rámce toho, co si cestovní kancelář s pojišťovnou smluvně sjednala,“ představila stanovisko ČPP Renata Čapková.
Mohlo by vás zajímat: Rakousko řeší IDD. Zátěžové testy otestují makléře
Má tedy pojišťovna plnit nad sjednaný limit? Podle Ústavního soudu ano. Ochrana spotřebitele má přednost. Neohraničená výše pojistného plnění je však z hlediska regulace pojišťovnictví nepřípustná. Zákon o pojišťovnictví totiž ukládá pojišťovnám podnikat obezřetně.
Řešením by mohla být novela zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ta byla 27. července opětovně projednána Legislativní radou vlády, která doporučila vládě její schválení. Součástí novely zákona by měl být i garanční fond, který bude plněn cestovními kancelářemi a z něhož budou hrazeny veškeré nároky klientů v případě úpadku cestovní kanceláře. Garanční fond začne plnit svoji roli v okamžiku, kdy sjednaný limit pojistného plnění nestačí na pokrytí nároků klientů.
„Zákonodárci by při nové úpravě legislativy měli přijmout takové systémové řešení, které zajistí, aby byly poškozeným uhrazeny při úpadku cestovní kanceláře veškeré nároky, které by nebyly přenášeny na jiný podnikatelský soukromoprávní subjekt,“ doplňuje výkonný ředitel ČAP.
Vyjádření místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže
Stojí dle vašeho názoru ochrana spotřebitele nad základními podnikatelskými, v tomto případě pojišťovnickými, principy?
Nejsme ústavní soudci, abychom posuzovali takto obecnou otázku. Cestovní kanceláře i pojišťovny byly postaveny státem do situace, kterou nemohou nijak ovlivnit. Pojišťovny mají možnost nepojistit, ale cestovní kanceláře, pokud chtějí legálně podnikat, pojištěny být musí. Otázka by měla spíše znít: Má stát právo vystavit podnikatelské subjekty v rámci svobodného trhu do takové situace? I takovou otázkou by se asi měl zabývat Ústavní soud.
Nemáte obavu, že za stávající situace pojišťovny přestanou tento nevýhodný produkt nabízet?
Ústavní soud hodnotil případ, který je zakotvený v minulosti. Od té doby došlo k velmi konstruktivním jednáním mezi zástupci cestovních kanceláří (ACK ČR a ACČK) a pojišťovnami. Obě strany si byly vědomy, že řeší problém, který nezpůsobily, a navíc jej řeší za stát. Nakonec byl nalezen kompromis, který zachoval pojišťovnám možnost cestovní kanceláře pojistit a pro cestovní kanceláře není likvidační. Tento kompromis se pak podařilo prosadit i při jednáních se státem a ocitl se v novele zákona 159/1999 sb. Praxe ukázala, že tento kompromis je životaschopný.
Jak vnímáte možnost vzniku garančního fondu CK?
Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá. Pokud bychom se pohybovali v ideálním světě, pak by bylo nejjednodušším řešením založení garančního fondu státem, který by se postaral o jeho základní vklad (jde přece prvotně o ochranu jeho občanů v zahraničí!) a do kterého by cestovní kanceláře odváděly poplatky v přibližně stejné výši jako doposud. Stát nařídil ochranu spotřebitele, stát by měl takovou ochranu organizovat. Stát by v případě krachu CK mohl najmout stejné asistenční služby jako pojišťovny.
Bohužel nežijeme v ideální době a státní úředníci se rádi zbavují odpovědnosti za způsobené situace. Jako zástupci cestovních kanceláře neseme s velkou nelibostí to, že veškerá ochrana spotřebitele a pohodlnost státu jde na náš účet. Stát nyní nabízí ve své novele zdvojené jištění: pojištění doplněné garančním fondem. Obojí na účet cestovních kanceláří. Nás to bude nutit zahrnout tyto výdaje do cen a naše konkurenceschopnost klesne.
Pár informací k samotné novele zákona č. 159/1999 Sb. Novelou bude do českého právního řádu převzata směrnice EU č. 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Díky principu plné harmonizace se nové právo nebude, až na mírné odchylky, lišit ve všech členských státech. Tím bude posílen nejen vnitřní trh v rámci Evropské unie, ale díky srovnatelným podmínkám v jednotlivých členských státech i důvěra zákazníků v přeshraniční nákupy. Zvýší se tak konkurenceschopnost podniků v EU.
Mohlo by vás zajímat: Většina Rakušanů netuší, o kolik se sníží jejich příjem v důchodu
Výhodou budou i nová pravidla o uznávání ochrany pro případ úpadku cestovní kanceláře z jednoho členského státu v druhém členském státě. Vítanou změnou bude jistě i to, že za určitých podmínek, budou služební cesty vyjmuty z působnosti zákona. Modernizovaná ustanovení o změnách nabídkových materiálů uspoří podnikatelům část nákladů dříve nutných na jejich přetisk.
Díky zpřesnění klíčových pojmů – jako je např. zájezd, cestovní služba nebo prodejní místo, a zpřesnění právní úpravy se zvýší právní jistota všech, kterým je norma určena (tj. jak zákazníkům, tak i podnikatelům). Navrhovaný zákon, v souladu s požadavky směrnice, rozšiřuje ochranu zákazníka i na tzv. „spojené cestovní služby“.
Mohlo by vás zajímat: IDD v ČR: Klíčové otázky lokální úpravy
I nadále bude platit, že nejširší rozsah práv a ochranu budou mít zákazníci u zájezdů.
Díky nové právní úpravě bude mít zákazník jistotu, že před zakoupením zájezdu nebo spojených cestovních služeb obdrží přesné informace o nakupovaných službách, ale i o právní povaze služeb, které nakupuje. V případě zvýšení ceny o více než 8% bude mít zákazník právo na odstoupení od smlouvy.
Nově bude vyjasněna i odpovědnost cestovní kanceláře za chyby v rezervačních systémech. Výhodou pro zákazníka budou i jasná pravidla o pomoci v nesnázích. Ochrana pro případ úpadku cestovní kanceláře se za určitých podmínek bude vztahovat i na zákazníky, kteří zakoupí spojené cestovní služby.
Komentáře
Přidat komentář