Spouštěčem prudkého zdražování ovšem nebyla válka na Ukrajině. Prvotní důvody souvisí s pandemií covid-19. Došlo k velmi výraznému oživení poptávky, ale problémy v dodavatelských řetězcích tok potravin brzdily, což v kombinaci s rostoucími cenami energií zvýšilo výrobní náklady. Úroveň výroby nebyla až do ruské invaze příliš ovlivněna. Válka však zastavila dodávky z Ruska a Ukrajiny.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Krutá pravda o zdražování
Které zemědělské produkty jsou ovlivněny?
Ukrajina a Rusko jsou hlavními vývozci některých zemědělských produktů, zejména pšenice, kukuřice, ječmene a rostlinných olejů. Konflikt tak poskytuje potenciál pro významné narušení dodávek na celosvětové úrovni.
Ukrajina i Rusko zakázaly vývoz některých zemědělsko-potravinářských produktů. Na Ukrajině je zakázáno vyvážet oves, proso, pohanku, cukr, sůl, pšenici a maso, ale i dobytek a vedlejší produkty. V Rusku, které je největším světovým vývozcem pšenice se ke kvótě na vývoz této obiloviny ve výši 8 milionů tun (platné od 15. února do konce června) přidává i zákaz vývozu dalšího obilí ( pšenice, žita, ječmene a kukuřice) do sousedních států Euroasijské hospodářské unie, který platí do 31. srpna. I kdyby však Ukrajina a Rusko chtěly tyto produkty přepravovat a vyvážet, možnosti jsou extrémně zasaženy probíhajícím konfliktem.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Klamavá reklama
Většina ukrajinského exportu se totiž realizuje přes přístavy v Černém a Azovském moři – Oděsa, Pivdeny, Čornomorsk, Cherson, Mariupol a Berdjansk. Podle údajů IHS Markit bylo v roce 2020 přepraveno po moři 56,4 % celkového ukrajinského exportu. Od začátku ruské invaze byla většina námořních přístavů uzavřena a došlo k narušení obchodních aktivit. Šéf ukrajinské námořní správy 28. února potvrdil, že ukrajinské přístavy zůstanou uzavřené až do konce ruské invaze. Přístav Mariupol navíc v důsledku ruského ostřelování utrpěl obrovské škody. Kromě toho několik lodních společností pozastavilo své plavby do černomořských přístavů. Globální dodávky také omezí sankce uvalené v Rusku na obchodní námořní přístav Novorossijsk a státní holdingovou společnost Ruské dráhy.
Boje se navíc odehrávají v nejúrodnějších regionech. Lze očekávat, že jarní výsadbu a letní sklizeň budou provázet obrovské překážky v případě, že se válka ještě zintenzivní. Mimo jiné i z hlediska dostupnosti vstupů jako jsou hnojiva, semena a pesticidy. FAO odhaduje, že asi 20 až 30 % plochy věnované produkci obilí, kukuřice a slunečnice nebude na jaře osázeno ani v létě sklizeno. Rostoucí propast mezi globální poptávkou a nabídkou se proto zvětšuje a podporuje inflaci potravin.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění osob: Hodní, zlí a oškliví…
Konflikt má na Ukrajině také demografický dopad. Mnoho farmářů bylo povoláno k vojenské službě a část žen a dětí Ukrajinu opustila, aby vyhledaly útočiště v sousedních zemích. Na provádění nezbytných prací proto nebude dostatek pracovních sil.
Důsledkem očekávaného snížení produkce a exportu bude v kombinaci s problémy dodavatelského řetězce nižší množství pšenice, kukuřice a rostlinných olejů trhu a zvýšení tlaku na globální ceny. Tyto produkty jsou přitom nezbytné pro zpracování mnoha dalších potravinářských produktů. To povede k nárůstu nákladů a narušení dodávek. Očekáváme proto problémy v tomto odvětví. Společnosti s nízkými maržemi, které nemohou přenést navýšení svých nákladů na spotřebitele, budou čelit problémům s platbami. Důsledky pocítí i rozvojové země především v severní Africe a na Středním východě, které jsou na dovozu potravin z oblasti Černého moře závislé. To výší pravděpodobnost sociálních nepokojů a vytvoří další tlak na inflaci a veřejné finance.
Moldavsko: Zvýšené politické riziko
25. dubna zaútočili neidentifikovaní jednotlivci na velitelství bezpečnostních sil v Podněstří, odtržené oblasti Moldavska. O den později dva výbuchy poškodily také antény používané k vysílání ruské rozhlasové stanice. Tyto útoky neidentifikovaných osob jsou zdrojem obav. Mohlo by totiž jít o počátek destabilizace země, která je hluboce rozdělená mezi proevropské a proruské politické strany. V tuto chvíli vládu ovládají proevropské strany, které v březnu oficiálně požádaly o členství v EU spolu s Ukrajinou a Gruzií. Není proto překvapením, že úřady obvinily z útoku Rusko, zatímco úřady v Podněstří se domnívají, že se Ukrajina snaží destabilizovat odtržený proruský region. Mezitím hrozí, že se Rusko pokusí ovládnout jižní část Ukrajiny, aby získalo přímý přístup do Podněstří.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Jak přijít o peníze snadno a rychle
Politická rizika země jednoznačně rostou. V případě rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny by Moldavsko mohlo být spolu s Gruzií jednou ze zemí, na které se Rusko zaměří. Zvýšená politická nejistota vedla spolu s dopadem ruské invaze na Ukrajinu k rychlému zhoršení ekonomické situace. Moldavsko je silně závislé na Rusku pokud jde o obchod, remitence a dodávky plynu. Po prudkém oživení v roce 2021 (13,9 %) se letos očekává tlumený růst reálného HDP(0,3 % podle WEO MMF z dubna 2022). Předpokládá se rozšíření fiskálního deficitu a deficitu běžného účtu země (na 7,2 % a 13 % HDP). Hrubé devizové rezervy jsou pod tlakem. V této souvislosti Credendo hodnotí výhled krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých politických rizik v zemi jako negativní.
Komentáře
Přidat komentář