Bankovní rada na dnešním zasedání posoudila novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Bankovní rada však vyhodnotila bilanci rizik této prognózy jako protiinflační.
Podle vnějších předpokladů nové prognózy zůstane ekonomický růst v eurozóně v příštích dvou letech nízký, avšak postupně bude docházet k jeho oživení. Zvolnění dynamiky ekonomické aktivity a pokles cen ropy se promítnou v utlumené inflaci výrobních i spotřebitelských cen. Záporné úrokové sazby 3M EURIBOR na celém horizontu prognózy odrážejí pokračující uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky včetně obnoveného programu kvantitativního uvolňování.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: A zase ty daňové odpočty…
V souvislosti se snižováním úrokových sazeb ve Spojených státech trh očekává mírné posilování eura vůči dolaru. Cena ropy zůstane v příštích dvou letech pod hladinou 60 dolarů za barel.
Domácí inflace setrvá v následujících čtvrtletích v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle. Důvodem budou jen pozvolna odeznívající celkové inflační tlaky, rychlý růst regulovaných cen a dopady změn nepřímých daní. Domácí inflační tlaky budou na prognóze dále postupně polevovat v důsledku zpomalování mzdové dynamiky a opětovného zrychlování růstu efektivity práce. Protiinflačně budou přechodně působit i dovozní ceny. V průběhu příštího roku se tak inflace bude postupně snižovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2020 a 2021, se přiblíží k dvouprocentnímu cíli. To bude podporováno i odezněním vysokého růstu regulovaných cen a zpřísněním měnové politiky. Pokles inflace však bude brzděn cenovými dopady změn nepřímých daní.
Měnověpolitická inflace se bude v příštím roce nacházet pod celkovou inflací z důvodu v souhrnu kladných primárních dopadů změn nepřímých daní. Prognóza předpokládá, že od ledna 2020 se výrazně zvýší spotřební daně u cigaret a lihu. V květnu 2020 pak dojde ke spuštění třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb a s tím spojenému snížení sazby DPH u vybraných položek spotřebního koše.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Maršálek: MGA CertAsig Specialty přináší unikátní obchodní model
V návaznosti na zmírnění zahraniční poptávky růst domácí ekonomiky ve zbytku letošního roku zvolní. Do blízkosti svého potenciálního – tříprocentního – tempa se dynamika hrubého domácího produktu navrátí až v roce 2021. K růstu ekonomické aktivity bude na celém horizontu prognózy přispívat zejména solidní dynamika spotřeby domácností a vlády. Vývoj investic zpočátku naváže na nízká tempa z poloviny letošního roku, přičemž bude tažen zejména vládními investicemi s významným přispěním projektů spolufinancovaných z fondů EU. Obnovení růstu soukromých investic pak dle prognózy nastane v průběhu příštího roku. Kladný příspěvek čistého vývozu během roku 2020 dočasně odezní v důsledku přechodně zpomaleného růstu zahraniční poptávky.
Napětí na trhu práce v předchozích čtvrtletích dostoupilo vrcholu. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a dále se již nebude snižovat. Při přetrvávajícím nedostatku volné pracovní síly na straně jedné a zvolna slábnoucí poptávce po práci na straně druhé zůstane růst celkové zaměstnanosti utlumený. Dynamika mezd se bude zvolna snižovat, přičemž její zpomalování bude brzděno dalším zvýšením minimální mzdy a růstem platů v netržní části ekonomiky.
Lehké posilování kurzu koruny bude odrážet pokračující reálnou konvergenci české ekonomiky a dočasné další rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vliv těchto faktorů na kurz koruny však bude z velké části kompenzován působením zhoršeného ekonomického a cenového vývoje v zahraničí.
S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Nárůst domácích sazeb na začátku prognózy odráží především domácí nákladové tlaky, které odeznívají jen pozvolna. V následném poklesu domácích úrokových sazeb se projeví zejména přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně, doprovázené pokračujícím kvantitativním uvolňováním měnové politiky Evropské centrální banky.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k daňovému balíčku: Trest za obezřetnost pocítí pojišťovny i klienti
Oproti minulé prognóze došlo ke snížení výhledu hospodářského a zejména cenového růstu v eurozóně. Očekávání domácího ekonomického růstu se v důsledku toho přehodnocuje pro příští dva roky také směrem dolů. Výhled inflace se naopak pro příští rok zvyšuje vlivem silnějších domácích cenových tlaků, slabšího kurzu a vyšších dopadů daňových změn. Nová prognóza implikuje vyšší úrokové sazby v roce 2020. Ve srovnání s minulou prognózou bude kurz koruny k euru v následujících letech posilovat pozvolněji.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Rizika vyplývají především ze situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji otevřené české ekonomiky.
Komentáře
Přidat komentář