Zpřesněný odhad: Česká ekonomika klesla meziročně o 2,1 %


			Zpřesněný odhad: Česká ekonomika klesla meziročně o 2,1 %
1.6.2021 Spektrum

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,1 %. Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben poklesem konečné spotřeby domácností a tvorby hrubého fixního kapitálu.

Zpřesněný odhad potvrdil pokles české ekonomiky jak v meziročním, tak v mezičtvrtletním srovnání. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 %. Meziročně se HDP snížil o 2,1 %. I přes celkový negativní vývoj ekonomiky zaznamenala hrubá přidaná hodnota (HPH) mezičtvrtletní růst o 0,1 %. HPH vzrostla zejména ve stavebnictví (+2,6 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (+5,4 %). Dařilo se i zpracovatelskému průmyslu (+1,0 %). K poklesu HPH došlo ve většině odvětví služeb.

„Výkon české ekonomiky se meziročně snížil o 2,1 %. K poklesu nejvýrazněji přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy a ubytování a v odvětvích profesních, vědeckých, technických a administrativních činností. Dařilo se naopak zpracovatelskému průmyslu. Na straně poptávky byly hlavním faktorem poklesu HDP nižší spotřební výdaje domácností a investice,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Floskule současnosti – „udržitelnost“


Meziročně HPH klesla o 2,1 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-12,2 %) a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (-9,0 %). Pozitivní příspěvek k růstu zaznamenal především zpracovatelský průmysl s růstem HPH o 3,0 %, peněžnictví a pojišťovnictví (+6,1 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (+2,5 %).

Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Na meziročním poklesu HDP o 2,1 % se negativně podílela konečná spotřeba domácností (-3,2 p. b. [2]) a tvorba hrubého fixního kapitálu (-1,3 p. b.). Pozitivně přispívaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (0,2 p. b.), změna stavu zásob (1,8 p. b.) a zahraniční poptávka (0,4 p. b.).


Mohlo by vás zajímat: 9x zákon o pojištění osob a alkoholu


Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně o 3,7 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 0,2 % oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku klesly o 6,1 %. Meziročně oslabila zejména spotřeba předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 3,6 % a meziročně vzrostly o 1,3 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 1,6 %, meziročně klesla o 3,6 %. Méně se investovalo hlavně do nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení. Změna stavu zásob3 činila začátkem roku +18,6 mld. Kč. Rostly především zásoby nedokončené produkce a hotových výrobků průmyslových podniků, čímž významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého kapitálu. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 17,0 mld. korun na 93,2 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 2,2 %, meziročně vzrostl o 4,3 %. Meziroční růst vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektronickými a optickými přístroji a elektrickými zařízeními. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 4,0 %, meziročně o 5,6 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel růst dovozu elektrických zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.


Mohlo by vás zajímat: Kooperativa již 30 let obrací věci k lepšímu


Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 3,5 %. Objem mzdových nákladů[3] v 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,8 %. V tuzemsku bylo v 1. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 327 tisíc osob. Celková zaměstnanost vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 %, meziročně klesla o 1,6 %. Celkem bylo odpracováno o 2,9 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 1,9 % méně.

Hrubý domácí produkt nad prognózou ČNB

Meziroční pokles české ekonomiky byl v prvním čtvrtletí letošního roku mírnější, než očekávala prognóza ČNB. Na této odchylce se dominantně podílel vývoj hrubých investic, které oproti očekávání meziročně vzrostly, přičemž znatelně vyšší než prognózovaná byla zejména tvorba zásob. Odchylku od predikce naopak tlumil překvapivý posun příspěvku čistého vývozu do záporu. Meziroční dynamika vývozu i dovozu zboží a služeb překonala očekávání. Od prognózy se přitom směrem vzhůru odchýlil výrazněji dovoz, a to hlavně v důsledku již zmíněné nečekaně silné tvorby zásob, které jsou vysoce dovozně náročné. Spotřeba vlády rostla zhruba v souladu s tím, co bylo očekáváno. Prognóza spotřeby domácností se také naplnila, když její pokles zůstal v prvním čtvrtletí vlivem uzavírek ekonomiky výrazný, a to i přes pokračující vládní finanční podporu.


Mohlo by vás zajímat: Jaké jsou ambiciózní plány Munich Re?


Zveřejněná data odrážejí vliv vrcholící pandemie koronaviru a s ní souvisejících opatření na domácí ekonomickou aktivitu začátkem letošního roku. V prvním čtvrtletí proto přetrvávala obrovská nejistota ovlivňující jak hospodářský život samotný, tak i jeho zachycení statistickými daty. Odchylku zveřejněných dat od aktuální prognózy ČNB je proto nutno vnímat v tomto kontextu. Tlumící vliv pandemie se projeví částečně i ve druhém čtvrtletí. I přesto v jeho průběhu hrubý domácí produkt v meziročním vyjádření silně vzroste. K tomu ale dojde zejména z důvodu loňského propadu ekonomiky během první vlny pandemie, a tedy nízké srovnávací základny.

Ve druhém pololetí letošního roku se pak tuzemská ekonomika nadechne k opravdu robustnímu a trvalému růstu, a to díky již započatému znovuotevírání obchodu a služeb, což bude odrážet postupnou imunizaci populace. Obnoví se také hladké fungování průmyslu. Expanzivní fiskální politika letos – stejně jako v loňském roce – tlumí negativní dopady pandemie na ekonomickou aktivitu. Sentiment domácností i firem se začal zlepšovat. Během pandemie odložené a posléze postupně realizované výdaje domácností povedou k obnovení růstu jejich spotřeby, která se stane tahounem ekonomického oživení. Česká ekonomika se tak v letošním roce v souhrnu vrátí k růstu, byť jeho meziroční dynamika bude v průběhu roku značně rozkolísaná. V příštím roce pak ekonomický růst znatelně zrychlí.


[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články