Zpráva, která rovněž zaplnila novinové titulky napříč světem, se týká rozhodnutí USA o uvalení nových sankcí vůči Rusku (včetně ruských technologických firem a ruských představitelů). Důvodem jsou kybernetické útoky a opětovné vměšování se do amerických prezidentských voleb. Součástí těchto sankcí je i prezidentský exekutivní příkaz, který s účinností od 14. června zakazuje americkým bankám nakupovat nové ruské státní dluhopisy. Vyznění tohoto aktu je možná o to silnější, že k němu došlo ještě před připravovaným summitem prezidentů obou zemí. Na evropském kontinentu začíná Evropská komise rozbíhat realizaci fiskální stimulace, tj. naplňování fondu obnovy v plánované výši 750 mld. eur. Peníze by do členských zemí EU mohly začít proudit ve druhé polovině letošního roku na základě předkládaných plánů obnovy, které bude EK posuzovat. Rovněž se lze dle slov prezidentky ECB Ch. Lagardeové spolehnout na pokračování monetární stimulace, neboť efektivita fungování pandemického programu (PEPP) je vysoká a manévrovací prostor tak pro ECB zůstává stále velký (využita je zatím přibližně polovina z dostupných 1,85 bil. EUR). Verbální podpora v obdobném tónu zaznívá i z USA, kde slovy předsedy Fedu J. Powela, bude Fed pokračovat v měnové stimulaci, dokud nebude ekonomické oživení kompletní.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Sociální skóring“, aneb otevírání Pandořiny skříňky
Dubnové výhledy růstu HDP dle analytiků CF odrážejí současný vývoj pandemie. V eurozóně i její nejsilnější ekonomice – Německu – tak dochází pro letošní rok k opětovnému snížení růstových vyhlídek, což je částečně kompenzováno vyšším očekávaným růstem v příštím roce. Vyšší růst je v příštím roce očekáván pro všechny námi sledované ekonomiky, kromě UK. Výhledy spotřebitelské inflace zaznamenaly oproti březnu opět všeobecně rostoucí trend a Japonsko by již nemělo být v deflaci. Očekává se, že výhledy inflace ještě mohou růst a že by v několika světových ekonomikách mohl být po několika letech opět dosažen pomyslný 2% ideál. Výhledy inflace ale současně ukazují na velké rozdíly mezi světovými ekonomikami. Americký dolar bude dle dubnového CF v ročním horizontu mírně oslabovat oproti všem námi sledovaným měnám, trochu viditelnější oslabování lze čekat vůči ruskému rublu. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu se oproti březnu lehce snížil na 62,9 USD/barel (nejvyšší odhad 74, nejnižší 52 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je již ve svých náznacích rostoucí, výhled sazeb 3M EURIBOR zůstává na současných záporných hodnotách s mírným náznakem jejich nepatrného růstu ke konci roku 2022.
Graf aktuálního čísla ukazuje vývoj míry úspor domácností ve významných světových ekonomikách. Její skokový nárůst v minulém roce nebyl způsoben změnou chování domácností, ale omezenými možnostmi spotřebovávat – jde tedy o úspory vynucené. Otázkou pak je, jakou měrou tyto úspory podpoří postpandemické oživení a budoucí inflaci.
Eurozóna
Ekonomika eurozóny pod náporem druhé vlny pandemie v závěru roku 2020 poklesla o 0,7 % a další propad aktivity se očekává i v prvním čtvrtletí letošního roku. Za celý loňský rok eurozóna poklesla o 6,6 % a ekonomický vývoj v letošním roce bude opět ovlivněn zejména vývojem pandemie koronaviru. Měřeno počtem nových případů zůstává pandemie bez výrazných změn v Německu a ve Španělsku. V Itálii se podařilo negativní trend pandemie obrátit, zatímco čísla nově nakažených se dál zvyšují zejména ve Francii, kde se epidemická vlna začala promítat do horší situace v nemocnicích. Vládní restriktivní opatření v zemích eurozóny, která dopadají zejména na sektor služeb, zůstávají nadále přísná. Ke zlepšení situace by však měla přispět rostoucí proočkovanost populace, která se v průměru přiblížila 15 %. Zaostává však stále jak za Spojenými státy, tak za Spojeným královstvím.
Mohlo by vás zajímat: Jaké jsou makroobezřetnostní nástroje pojišťovacího sektoru?
Přes únorový pokles průmyslové produkce zůstávají předstihové ukazatele nadále příznivé. Důvodem nepřesvědčivého vývoje průmyslu na začátku letošního roku byly problémy v dodavatelských řetězcích, zejména nedostatek polovodičových součástek pro automobilový průmysl. V březnu však PMI ve zpracovatelském průmyslu posílil na rekordní úroveň (zejména zásluhou Německa) a společně se zlepšením PMI ve službách se souhrnný ukazatel posunul do pásma expanze. Zároveň však firmy hlásily výrazný nárůst cen svých vstupů vlivem jejich nedostatku a zpožďování v dodávkách. Přes nelepšící se epidemickou situaci došlo v březnu k nárůstu indexu Ifo pro Německo. Pro tutéž zemi pak v dubnu sice poklesl indikátor ekonomické důvěry ZEW, ale stále se nachází na vysoké úrovni. V únoru došlo v eurozóně k oživení maloobchodních tržeb a jejich další pozitivní vývoj potom naznačuje březnové významné zlepšení indikátoru spotřebitelské důvěry Evropské komise. Došlo zároveň k růstu souhrnného indikátoru ekonomické důvěry ESI. Míra nezaměstnanosti byla v únoru stabilní na úrovni 8,3 %.
Dubnový CF přehodnotil výhled oživení růstu eurozóny pro rok 2021 (+4,2 %) mírně směrem dolů. Došlo zejména ke zhoršení předpokladu o růstu soukromé spotřeby v letošním roce, naopak ke zlepšení výhledu došlo v případě fixních investic. V letošním roce nejrychleji oživí Španělsko (+5,5%) a Francie (+5,3%), zatímco Německo zaznamená růst ve výši 3,3 %. Více než 4% tempem poroste eurozóna i v roce 2022, kdy francouzská, italská i německá ekonomika vzrostou o zhruba 4 %, zatímco ve Španělsku se udrží bezmála 6% tempo růstu.
Výhled inflace v zemích platících eurem se pro letošní rok podle CF dále zvýšil na 1,6 %. Tahounem inflace bude německá ekonomika, pro kterou se očekává nárůst cen o 2,1 %. Naopak utlumenější cenový vývoj lehce nad 1 % lze očekávat ve Francii, v Itálii a Španělsku. Tyto země nebyly, na rozdíl od Německa, tolik postiženy jednorázovými faktory na začátku letošního roku v podobě opětovného zvýšení sazeb DPH, zvýšení zdanění emisí oxidu uhličitého a zvýšení minimální mzdy. V samotném březnu skutečná inflace v eurozóně zrychlila na 1,3 %, přičemž jádrová inflace zvolnila na 0,9% úroveň. Zvýšené inflační tlaky v letošním roce by měly být pouze dočasné a v příštím roce se zmírní. V eurozóně jako takové by inflace v roce 2022 měla zvolnit v průměru na 1,3 %.
Mohlo by vás zajímat: „Přestaňte pojišťovat uhlí a plyn!” vyzvaly občanské organizace pojišťovny
Na březnovém zasedání avizovala Evropská centrální banka, že ve druhém čtvrtletí výrazně urychlí tempo nákupů aktiv oproti prvním měsícům letošního roku. K rozhodnutí o zrychlení nákupů přispěl zejména růst výnosů státních dluhopisů, patrný od začátku letošního roku, který ale spíše souvisel s pohybem amerických dlouhých sazeb než s lepším výhledem ekonomiky eurozóny. Výnosy dluhopisů v eurozóně po oznámení o rychlejším tempu nákupů poklesly a spready jižních států eurozóny se zúžily. Se zrychlováním proočkovanosti populace a rostoucím optimismem v eurozóně došlo v dubnu k opětovnému růstu výnosů a zúžení jejich spredů vůči výnosům dluhopisů vlády Spojených států a současně posílilo euro. Vyšším eurovým výnosům nahrává i fakt, že zatím nedošlo k signifikantnímu navýšení tempa čistých nákupů aktiv ze strany ECB. I když v porovnání s objemem nákupů z prvního čtvrtletí letošního roku se tempo zvýšilo, nákupy nedosahují hodnot z jara roku 2020.
Komentáře
Přidat komentář