K nejviditelnějšímu zvýšení růstových vyhlídek pro letošní rok došlo v případě USA, pro které se očekávaný meziroční růst zdvojnásobil (na 6,5 %). Rychleji by měla letos růst i ekonomika eurozóny (3,9 %). Americký fiskální balíček na podporu ekonomiky v objemu 1,9 bil. USD je po schválení v Senátu, Sněmovně reprezentantů a podpisu prezidenta J. Bidena realitou. Balíček například přináší pro cca 85 % Američanů jednorázový příspěvek 1400 USD, do září se rovněž prodlouží (nad rámec stávající státní podpory) výplata federálních dávek v nezaměstnanosti ve výši 300 USD/týden. Hlavní zprávu z Evropy lze spatřovat v závěrech posledního zasedání Rady guvernérů ECB, které potvrdilo současné nastavení úrokových sazeb a opatření nekonvenční měnové politiky.
ECB tedy bude dále pokračovat v nákupech aktiv v rámci programu APP, programu cílených bankovních úvěrů TLTRO III a zejména programu PEPP. ECB uklidnila trhy prohlášením, že oproti posledním měsícům dojde k dalšímu navýšení tempa nákupů v rámci PEPP. Podpora ekonomiky je patrná i na Britských ostrovech, kde ministr financí představil návrh nového rozpočtu, obsahující vyšší podporu tamní ekonomice. Ve světě jsou, nicméně, i teritoria, kde stále neutěšený vývoj pandemie v kombinaci s řadou dalších faktorů kazí globální růstové vyhlídky. Příkladem je Brazílie, o které se dočtete více v tomto čísle.
Březnové výhledy růstu HDP jsou dle analytiků CF oproti únoru lehce nižší pro eurozónu, ale i pro její nejsilnější ekonomiku - Německo. Pro ostatní námi sledované země se růstové vyhlídky nezhoršily. Z pomyslné šedi minulých let vystoupilo Japonsko, kde se pro letošní rok předpokládá růst blízký 3 %. Obdobně pozitivně by měly působit na světovou ekonomiku i letošní růstové vyhlídky Číny. Výhledy spotřebitelské inflace zaznamenaly oproti únoru všeobecně rostoucí trend. Očekává se, že po mnoha letech se inflace v Německu dostane na pomyslný 2% ideál. Za celou eurozónu k jeho dosažení však ještě viditelný krok chybí. Inflace ve Spojených státech začíná 2% hodnotu viditelně přerůstat, což spolu s dalšími signály z americké ekonomiky zvyšuje debatu o počátku normalizace úrokových sazeb.
Mohlo by vás zajímat: Jiný pohled Lukáše Pollerta. Boj proti covidu? Vzniká cosi jako „obecní blaho“
Americký dolar bude dle březnového CF v ročním horizontu oslabovat oproti všem námi sledovaným měnám. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu se oproti únoru posunul výše na 61,9 USD/barel (nejvyšší odhad 72, nejnižší 47 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je již ve svých náznacích rostoucí, výhled sazeb 3M EURIBOR je stále velmi pozvolně klesající a setrvává v záporných hodnotách.
Graf aktuálního čísla ukazuje růst inflačních očekávání na amerických finančních trzích. Očekávaná inflace je odvozena od pětiletých finančních instrumentů. Poslední hodnota ukazuje, jakou inflaci v průměru očekávají tržní aktéři za 5 let a je zřejmé, že jde o nejvyšší hodnotu od finanční krize 2007–2009. Nárůst je spojen s růstem výnosů vládních dluhopisů s delší splatností, a také s tím, že v boji proti pandemii došlo k dalšímu uvolnění nejen měnové, ale i fiskální politiky. Proinflačně budou nejspíše působit také v minulosti vytvořené vynucené úspory, které spotřebitelé budou chtít po rozvolnění omezujících opatření utratit.
Eurozóna
Ekonomika eurozóny pod náporem druhé vlny pandemie v závěru roku 2020 poklesla a další propad aktivity se očekává v prvním čtvrtletí roku 2021. I když některé velké ekonomiky (Francie či Španělsko) vstoupily do nového roku s pandemickou situací relativně pod kontrolou, jiné (Německo) musely opakovaně prodlužovat celostátní uzávěry. Oživení eurozóny se tak odkládá v optimistickém scénáři na druhé čtvrtletí 2021. Nadějí pro další měsíce je zejména očkování, které se po rozšíření výrobních kapacit podaří zrychlit již v dubnu. Byla schválena další vakcína (Johnson&Johnson) a Evropská komise vyjednala pro členské státy navýšení dodávek vakcín Pfizer/BioNTech.
Sentiment průmyslových podniků se stále zlepšuje, zatímco na sektor služeb těžce doléhají vládní uzavírky. Průmyslový PMI v eurozóně se v únoru zvýšil na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky (57,9). Nejvyšší poptávku zaznamenali výrobci investičních statků a v pásmu expanze se nacházely indexy všech zemí eurozóny s výjimkou Řecka. Šampióni jsou Německo a Nizozemí, ale ani očekávání manažerů v Itálii a Francii nevyznívají špatně. Firmy hlásily zejména silné objednávky ze zahraničí, ale zhoršily se obtíže v dodavatelských řetězcích. Průmyslová produkce v lednu opět vzrostla a vrátila se na úroveň před rokem. Minimálně průmyslu se již podařilo smazat ztráty způsobené pandemií. Sektor služeb ale tíží uzavírky, takže PMI ve službách v případě eurozóny byl i na počátku roku 2021 v pásmu kontrakce. Ani sentiment spotřebitelů se výrazně nezlepšil, jak naznačuje únorové šetření Evropské komise. Lednový propad maloobchodních tržeb v eurozóně (mzm. -5,9 %) byl tažen vývojem v zemích nejvíce postižených restrikcemi (např. Německo) a patrně i odložením či zrušením výprodejů po zimní sezóně.
Mohlo by vás zajímat: Miroslav Škvára: Čtyři pohledy na následné vzdělávání
Zhoršení pandemické situace se promítlo do nižšího očekávaného oživení růstu eurozóny v roce 2021 (+4,3 %). Více než 4% tempem poroste podle březnového CF eurozóna i v roce 2022. Soukromá spotřeba a investice však budou podle šetření CF zrychlovat jen postupně. V letošním roce nejrychleji oživí Španělsko (+5,7%) a Francie (+5,5%), zatímco Německo zaznamená růst ve výši 3,4 %. V roce 2022 francouzská, italská či německá ekonomika vzrostou o méně než 4 %, zatímco ve Španělsku se udrží více než 6% tempo růstu.
Obrat ve vývoji cen v eurozóně přinesl další zvýšení výhledu inflace v tomto roce (+1,5 %). V lednu i únoru 2021 se inflace v eurozóně pohybovala na úrovni +0,9 %, zatímco jádrová inflace zpomalila jen mírně na 1,1 %. Za razantním posunem cenového vývoje stojí kromě jednorázových faktorů (např. zvýšení DPH v Německu) i technické faktory (revize vah v koši). Určitou roli mohlo hrát i odsunutí či zrušení tradičních zimních výprodejů. Inflace v Německu by letos měla v průměru dosáhnout 2 %, v roce 2022 pak zpomalí na 1,6 %. Naopak utlumený cenový vývoj lze očekávat zejména v Itálii a okolo 1 % se bude pohybovat inflace ve Francii. Vlivem aktuálních dat se pak dala do pohybu (směrem vzhůru) inflační očekávání odvozená z tržních instrumentů. Analytici však zůstávají umírnění.
Na březnovém zasedání avizovala Evropská centrální banka, že v příštím čtvrtletí výrazně urychlí tempo nákupů aktiv, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. Již od podzimu banka sledovala pozorně vývoj měnových podmínek v eurozóně, především s ohledem na vývoj kurzu eura a úrokových sazeb. K rozhodnutí o zrychlení nákupů příspěl zejména růst výnosů státních dluhopisů, patrný od začátku letošního roku, který spíše souvisel s pohybem amerických dlouhých sazeb než s lepším výhledem ekonomiky eurozóny. Výnosy dluhopisů v eurozóně po oznámení o rychlejším tempu nákupů poklesly a spready jižních států eurozóny se zúžily. Objem nákupů aktiv v rámci pandemického programu PEPP však zůstává beze změny na 1,85 bil. EUR s délkou trvání minimálně do března 2022. Nebylo ani upraveno nastavení základní sazby či dodávání likvidity bankovnímu sektoru. Nová prognóza ECB se nese ve znamení vyššího očekávaného růstu i inflace. HDP eurozóny se letos podle ECB zvýší o 4,0 %, příští rok o 4,1 % a v roce 2023 o 2,1 %. Inflaci očekává ECB na úrovni 1,5 % pro letošní rok, 1,2 % pro příští rok a 1,4 % pro rok 2023.
Komentáře
Přidat komentář