Normalizace měnové politiky není na dohled. Z dosavadních vyjádření klíčových světových centrálních bank vyplývá, že se letos jen stěží dočkáme počátku (u Fedu a BoE opětovné) normalizace měnové politiky, tj. zvýšení měnověpolitických úrokových sazeb, kterému by mělo předcházet ukončení (u ECB a BoJ nevídaně dlouhého) období nekonvenční měnové politiky.
Lednové výhledy růstu HDP přinášejí další zpřesnění pomyslného pandemického účtu, nově s horizontem až do roku 2022. Výhledy temp růstu ekonomické aktivity vypadají na první pohled velmi optimisticky (mzr. růsty kolem 4 %). Realita je však taková, že možná až v průběhu roku 2022 se ekonomiky dostanou nad předkovidovou úroveň nominálního HDP. Výhledy ekonomické dynamiky jsou lepší než ty prosincové jen pro USA a Čínu, což zřejmě souvisí s rychle započatým procesem očkování.
Lednové výhledy spotřebitelské inflace jen potvrzují, že cenový růst v příštích dvou letech v řadě vyspělých zemí (stejně jako v minulých letech) nedosáhne pomyslného 2% ideálu. Výjimkou jsou Spojené státy, kde je předpoklad, že se to Fedu opět podaří.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pandemie připomíná hollywoodský film. Vakcinace je jediné řešení
Americký dolar bude dle lednového CF v ročním horizontu oproti libře, jenu, žen-min-pi i rublu mírně oslabovat, vůči euru bude toto oslabení jen nepatrné. Cena ropy Brent by dle výhledu CF měla v ročním horizontu vzrůst na 53,9 USD/barel (nejvyšší odhad 65, nejnižší 44 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je v nepatrných náznacích rostoucí, výhled sazeb 3M EURIBOR je stále velmi pozvolně klesající a setrvává v záporných hodnotách.
Graf aktuálního čísla ukazuje aktuální míru proočkovanosti populace ve vybraných zemích. Unikátní situace je v Izraeli, kde již je proočkována téměř čtvrtina populace. Země současně publikuje data o účinnosti vakcíny, ze kterých předběžně vyplývá, že vakcína zpomaluje i přenos viru, což je výborná zpráva. V mnoha státech Evropy se očkují nejprve rizikové skupiny (starší spoluobčané a zdravotníci) a široká veřejnost přijde na řadu až později. Velká Británie zvažuje očkování větší části populace pouze jednou dávkou, která sice neposkytuje takovou ochranu, ale je možno takto naočkovat větší část populace.
Eurozóna
Ekonomika eurozóny byla v závěru minulého roku pod náporem druhé vlny pandemie. Tu se však v mnoha zemích zatím nedaří dostat pod kontrolu, a bude tak doléhat na eurozónu i v letošním roce. Počty nově nakažených se začaly prudce zvyšovat již během října, což pro některé ekonomiky znamenalo větší (Francie) či menší (Německo) uzavírky.
Zatímco země s razantnějším přístupem dostaly pandemii pod kontrolu a stihly ještě v prosinci některá opatření uvolnit, Německo muselo opatření zpřísnit a dokonce je prodloužit ještě do prvních měsíců roku 2021. Očekávání oživení eurozóny v prvním čtvrtletí se tak odkládá. Nadějí pro další měsíce je postupný náběh očkování, i když po celé Evropě dochází k logistickým potížím a organizačním problémům. Mezi ekonomikami eurozóny jsou šampióny v očkování (v přepočtu na počet obyvatel) Itálie a Španělsko, zatímco nástup očkování ve Francii je velmi pozvolný.
Do nového roku vstupuje eurozóna s relativně robustním průmyslem, který bude tlumit propad v uzavřených službách. Současné zakolísání ekonomické aktivity tak bude řádově menší než v první vlně pandemie. Odolnost průmyslu naznačovaly již výsledky listopadové průmyslové produkce, která meziměsíčně vzrostla o 2,5 %, a byla tak jen 0,6 % nižší než ve stejném období předchozího roku. Průmyslu se daří relativně rychle vracet k hodnotám před covidovou krizí. I v prosinci se dočkáme kladné dynamiky průmyslu v eurozóně, jak naznačuje předstihový indikátor PMI (v prosinci 55,2).
K celkově pozitivnímu vývoji zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2020 navíc přispělo předzásobení firem z obav před neřízeným brexitem. Naopak sektor služeb tíží uzavírky, což odráží i PMI ve službách, který byl v posledních třech měsících roku 2020 v pásmu kontrakce. Propad maloobchodních tržeb v eurozóně v listopadu (mzm. -6,1 %) pak táhl vývoj ve Francii a Belgii, kde uzavírky přinesly pokles srovnatelný s první vlnou. Kromě nižších prodejů textilu a oblečení byl také patrný nižší prodej paliv s tím, jak nuceně poklesla mobilita v zasažených zemích. Naopak mírná opatření v Německu se na tržbách obchodníků zásadně nepodepsala. Dosavadní vývoj naznačuje, že propad v posledním čtvrtletí bude mezi velkými ekonomikami eurozóny nejvýraznější ve Francii, zatímco Německo zůstane v pásmu růstu.
Mohlo by vás zajímat: Globální ekonomická a finanční rizika v roce 2021
Aktuálně horší vývoj se promítl do nižšího očekávaného oživení růstu eurozóny v roce 2021 (+4,4 %). V roce 2022 pak poroste podle lednového CF eurozóna 4% tempem. V letošním roce nejvýrazněji oživí Španělsko (+5,8%) a Francie (+5,6%), což jsou ekonomiky s vysokým podílem služeb (např. turismu) na přidané hodnotě. Německo zaznamená růst ve výši 3,6 % při podstatně mírnějším propadu v roce 2020. V roce 2022 francouzská a německá ekonomika vzrostou o méně než 4 %, zatímco ve Španělsku se udrží více než 6% tempo růstu. Lednový výhled CF se tak přiblížil prosincové prognóze ECB, která přece jen očekává poněkud pozvolnější vývoj v tomto roce.
Výhled inflace v eurozóně se zatím nezměnil a nadále předpokládá jen postupné zrychlování. Od září do prosince 2020 zůstávala ekonomika eurozóny v deflaci (-0,3 %), zejména pod vlivem propadu cen energií a cen ostatních průmyslových výrobků. Jádrová inflace se pak drží na úrovni 0,2 %. Inflační očekávání zatím zůstávají relativně stabilní nad 1% hranicí. Podle lednového CF se inflace v eurozóně zvýší z letošních +0,9 % na 1,3 % v roce 2022. Zatímco spotřebitelské ceny porostou v Německu v obou letech více než 1,5% tempem, utlumený cenový vývoj lze očekávat zejména v Itálii. Do vývoje v Německu se promítne nejen očekávané zvýšení DPH, ale i vyšší ceny emisních povolenek.
Po prosincovém uvolnění měnové politiky se výhled opatření ECB stabilizoval. ECB podle aktuálních vyjádření počítá s trváním restriktivních opatření do konce prvního čtvrtletí. Podle prezidentky C. Lagardeové by případné pokračování omezování ekonomické aktivity ve druhém čtvrtletí bylo důvodem k obavám. Centrální banka také nebude v tomto roce reagovat na dočasné zvýšení inflace spojené s růstem poptávky ve vybraných odvětvích. Uvolňování restrikcí by totiž mohlo vést k „vyvinutí jisté dynamiky“ cen v odvětví cestovního ruchu či gastronomie.
Komentáře
Přidat komentář