Tento vývoj – jako pomyslné zrcadlo – odráží i nová makroekonomická prognóza Evropské komise. Ta počítá pro rok 2021 s pomalejším růstem EU (3,7 %), než bylo dosud očekáváno (4,1 %). V příštím roce by pak unijní ekonomika dle Evropské komise měla vykázat růst o 3,9 %, v případě zemí platících eurem bude růst nepatrně nižší (3,8 %). Vedle toho Evropský parlament schválil krizový balík (672,5 mld. EUR), který má pomoci zemím EU vyrovnat se s dopady nákazy Covid-19. Tyto prostředky bude možné použít také na priority v oblastech ekologie a digitalizace, nikoli však pro snížení deficitních národních rozpočtů.
V obdobném duchu, byť s mnohem těsnějším poměrem hlasů, schválil Senát USA tzv. rozpočtovou rezoluci, ve které je přislíbena podpora 1,9 bil. USD pro opatření spojená s bojem proti koronaviru. Pokud rezoluce projde i Sněmovnou reprezentantů, pak by se realizovala další stimulace americké ekonomiky v boji s Covid-19 (např. přímé platby občanům USA ve výši 1400 USD na osobu, či zvýšená federální podpora v nezaměstnanosti a hmotné nouzi).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Spoluúčast jako „bagatelní riziko“
Únorové výhledy růstu HDP jsou pro příští rok (vyjma UK) pozitivnější, pro letošní rok se ale zhoršil výhled růstu výkonnosti pro německou, britskou, japonskou a ruskou ekonomiku. Nová čísla odrážejí jak dosavadní proočkovanost, tak pokračující uzavírky v jednotlivých zemích. Ekonomika USA by naopak měla růst svižněji, stejně jako ekonomika Číny. Výhledy spotřebitelské inflace jen potvrdily, že cenový růst ve vyspělých zemích i v druhém pandemickém roce výrazně zaostane (vyjma USA) za pomyslným 2% ideálem. Vrásky na čele zřejmě tyto výhledy vytvářejí u centrálních bankéřů zemí platících eurem, kde by inflace jak tento, tak příští rok měla jen mírně převýšit 1% hranici. Jaké nekonvenční nástroje používají centrální banky, se můžete dočíst v příloze tohoto čísla.
Americký dolar bude dle únorového CF v ročním horizontu mírně oslabovat oproti libře, jenu, žen-min-pi a rublu, vůči euru velmi nepatrně posílí. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu se oproti lednu posunul výše - na 56,4 USD/barel (nejvyšší odhad 65, nejnižší 44 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je v nepatrných náznacích rostoucí, výhled sazeb 3M EURIBOR je stále velmi pozvolně klesající a setrvává v záporných hodnotách.
Graf aktuálního čísla ukazuje, jak ve střednědobém období kolísala a nyní opět strmě roste cena bitcoinu. K tomu výrazně přispělo i vyjádření Elona Muska s tím, že jeho automobilka Tesla investovala do bitcoinu 1,5 mld. USD. Poptávka po bitcoinu roste společně s rostoucími inflačními očekáváními, a omezený počet bitcoinů je vnímán právě jako ochrana proti inflaci. Dalším faktorem je zájem o bitcoin od institucionálních investorů, kteří toto aktivum stále více legitimizují. Zajímavostí je, že se denní počet obchodovaných bitcoinů nyní drží na stabilní hodnotě kolem 2 milionů, v březnu minulého roku, krátce po vypuknutí koronavirové pandemie byly objemy rekordní.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Český pojistný sektor je v době pandemie připraven pomoci
Eurozóna
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vlivem obnovených restrikcí v boji proti druhé vlně pandemie koronaviru mezičtvrtletně poklesla. Ve srovnání s očekáváními byl však pokles o 0,7 % pouze mírný. Meziročně se HDP eurozóny propadl o 5,1 %. Přes postupně se zlepšující epidemickou situaci pokračují v mnoha zemích eurozóny vládní uzavírky i v průběhu prvních měsíců letošního roku a je téměř jisté, že významně zasáhnou celé první čtvrtletí, což se neobejde bez negativních ekonomických dopadů. Velmi pravděpodobně tak dojde na začátku letošního roku k dalšímu poklesu ekonomiky, i když výrazně mírnějšímu oproti první vlně pandemie. Ve srovnání s ostatními teritorii eurozóna zaostává v postupu proočkovanosti populace, což se odrazilo mj. v oslabení eura. Ekonomický růst se s postupným uvolňováním vládních opatření na jaře obnoví, ale více zrychlí až ve druhé polovině letošního roku.
Navzdory vládním uzavírkám, které postihují sektor služeb, pokračoval příznivý vývoj v průmyslu. Oproti předchozímu roku byl v prosinci výkon průmyslu pouze o 0,8 % nižší. Výroba meziproduktů dokonce meziročně vzrostla. Dobře si vedly zejména exportní ekonomiky díky poptávce z Asie. V závěru roku výrazně zrychlila průmyslová výroba (zejména dopravních prostředků) na Slovensku, zatímco po svižném růstu německého průmyslu z předchozích měsíců došlo v prosinci k jeho meziměsíční stagnaci. V lednu poklesl předstihový ukazatel Ifo. Naopak ke zlepšení došlo v případě ZEW indikátoru ekonomického sentimentu. Na divergenci mezi průmyslem a službami jasně ukazuje předstihový ukazatel PMI. Zatímco se celkový indikátor v lednu propadl hlouběji do pásma kontrakce, tak v sektoru zpracovatelského průmyslu se udržel i přes mírný pokles v expanzivním pásmu. To svědčí o pokračující odolnosti průmyslu i na začátku letošního roku, kterou potvrzuje i ukazatel spotřeby elektřiny ve špičce očištěný o vliv počasí.[1] Ten byl na konci ledna v hlavních ekonomikách eurozóny pouze mírně pod úrovní z předchozího roku. Podniky však hlásí zpožďování dodávek a také růst dopravních nákladů, což se v letošním roce projeví ve zvýšených inflačních tlacích.
Nadále je očekáváno oživení ekonomického růstu eurozóny v letošním roce o 4,4 % a následné mírné zvolnění růstu v roce 2022. V letošním roce by mělo nejrychleji růst Španělsko (+5,7%) a Francie (+5,5%), což jsou ekonomiky s vysokým podílem služeb (např. turismu) na přidané hodnotě. Německo by mělo zaznamenat růst ve výši 3,5 % při podstatně mírnějším propadu v roce 2020. V roce 2022 německá, francouzská ani italská ekonomika neporoste dle výhledu o více než 4 %, zatím co ve Španělsku je očekáváno bezmála 6% tempo růstu.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Nemám obavy, že by krize měla na pojišťovnictví ničivé dopady
Výhled inflace v eurozóně byl v reakci na její překvapivé zrychlení v lednu přehodnocen pro letošní rok směrem vzhůru. Po několika měsících předchozího mírného poklesu vzrostly ceny na začátku letošního roku o 0,9 % při výrazném zrychlení jádrové inflace na 1,4 %. V prudkém obratu ve vývoji spotřebitelských cen se promítly jednorázové faktory – zejména opětovné zvýšení sazeb DPH v Německu společně se zvýšením zdanění emisí oxidu uhličitého. Roli mohlo sehrát také zvýšení zákonné minimální mzdy v Německu. Inflace v lednu ale poskočila i v dalších zemích eurozóny s výjimkou Slovenska. Vyšší lednová inflace tak mohla souviset s vládními uzavírkami obchodů a tedy absencí tradičních sezónních výprodejů a dále také s aktualizací spotřebního koše ve prospěch položek s vyšší inflací. Podle lednového CF dosáhne letos inflace v eurozóně 1,2% úrovně, na které se udrží i v roce 2022. Zatímco spotřebitelské ceny letos vzrostou v Německu o 1,7 %, tak utlumený cenový vývoj je z velkých zemí očekáván v Itálii.
Na lednovém zasedání ponechala ECB základní úrokové sazby i svůj masivní stimulační program představený v prosinci beze změny. Prezidentka Lagardeová zopakovala, že pandemie koronaviru představuje stále významné riziko pro ekonomiku eurozóny. I v případě dalšího prodlužování vládních omezení za horizont prvního čtvrtletí ale trh neočekává změny v nastavení měnové politiky ECB. Centrální banka také nebude v tomto roce reagovat na očekávané dočasné zvýšení inflace spojené na jedné straně s jednorázovými administrativními vlivy a meziročním nárůstem cen energií a s obnovením zadržené poptávky ve vybraných odvětvích po uvolnění restrikcí na straně druhé.
[1] Zdroj: Bruegel
Komentáře
Přidat komentář