V čínském městě Wu-chan byly zaznamenány první případy nového koronaviru, později nazvaného covid- 19, na konci roku 2019. Na začátku února 2020 bylo patrné, že je covid-19 vysoce infekční. Tato skutečnost zapříčinila celonárodní lockdown zrovna během čínského nového roku, kdy miliony lidí cestují za svými příbuznými. Za další měsíce se covid-19 dostal do zbytku světa a způsobil celou řadu vládních omezení proti dalšímu šíření. V roce 2020 pak jako důsledek této situace klesla ekonomická aktivita ve většině zemí světa.
Většina zemí si projde krátkou, ale hlubokou recesí v důsledku celosvětové pandemie. Očekává se, že se růst obnoví po odeznění pandemie v roce 2021. Zásadními faktory určujícími vývoj globální ekonomiky v roce 2021 budou situace v mezinárodním obchodě, pandemická situace a distribuce vakcín a následky zvýšeného vládního zadlužování. Hodnocení kreditního rizika, resp. možnosti selhání některého státu, se zhoršilo prakticky u všech zemí, jak mimo jiné ukazuje nárůst CDS swapů na státní dluhopisy. Zvýšený fiskální stimul na podporu ekonomiky při pandemii byl přítomen téměř u každé země světa. Celkové zadlužení jednotlivých zemí se vyhouplo na hodnoty, které bylo možné vidět naposledy při světových válkách a minulých ekonomických krizích. V tuto chvíli je téměř polovina zemí Evropské unie na neudržitelné trajektorii dlouhodobého vládního dluhu. Odhadujeme, že při současném nastavení fiskální politiky budou v roce 2030 nejvíce zadlužené Itálie, Řecko, Velká Británie a Španělsko (u všech by mohl dluh přesáhnout 150 % HDP). Řada dalších zemí ve světě je na tom podobně.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru
Měnová politika byla také využita na zmírnění dopadů pandemie. Hlavní úrokové sazby centrálních bank se opět dostaly k nule (refinanční sazba ECB na 0,0 %, základní sazba BOE na 0,1 %, diskontní sazba ČNB na 0,25 %, úroková sazba FEDu na 0,0 %). Kvantitativní uvolňování bylo restartováno ve Spojených státech a ECB začala kvantitativně uvolňovat ještě více než doposud.
Během druhé poloviny roku 2020 lze měnovou politiku ECB charakterizovat následovně. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úroková sazba pro jednodenní půjčku a jednodenní depozita zůstaly beze změny na 0,0 %, 0,25 % a -0,50 %. ECB pokračovala ve svých nákupech v rámci programu pandemických nouzových nákupů (PEPP) s celkovým objemem 1,35 mld. eur. Čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (APP) pokračovaly v měsíčním tempu 20 mld. eur spolu s nákupy v rámci dočasného krytí dalších 120 mld. eur až do konce roku 2020. V neposlední řadě ECB poskytovala dostatečnou likviditu prostřednictvím svých refinančních operací.
Z pozitivního soudku, USA a Čína podepsaly 15. ledna 2020 první fázi obchodní dohody, která ukončila více než 18měsíční obchodní válku. Dohoda vyžaduje strukturální reformy a další změny čínského ekonomického a obchodního režimu. Celá dohoda se dá shrnout v těchto pěti bodech:
- Čína souhlasila, že v příštích dvou letech zvýší dovoz amerických výrobků a služeb nejméně o 200 mld. dolarů. Tento bod sám o sobě byl velice ambiciózní vzhledem k tomu, že Čína v roce 2017, tedy předtím, než obchodní válka začala, dovezla zboží a služby pouze za 186 mld. dolarů. Kvůli pandemii tak tato podmínka nebude s velkou pravděpodobností splněna.
- USA snížilo o polovinu tarify (na 7,5 %), které zavedlo 1. září na seznam čínského zboží ve výši 120 mld. dolarů. Snižování dalších tarifů je naplánované na další fáze obchodní dohody, které se ještě neuskutečnily.
- Dohoda zahrnuje silnější čínskou právní ochranu patentů, ochranných známek, autorských práv, včetně vylepšených trestních a občanskoprávních postupů v boji proti porušování předpisů online, pirátství a padělání zboží.
- Dalším bodem v dohodě je měnová politika, která obsahuje přísliby Číny, že se zdrží konkurenčních devalvací jüanu a nebude manipulovat svůj směnný kurz kvůli obchodní výhodě.
- V neposlední řadě dohoda zahrnuje lepší přístup na čínský trh finančních služeb pro americké společnosti, včetně bankovnictví, pojišťovnictví, cenných papírů a ratingových služeb. Cílem bylo vyřešit řadu dlouhodobých stížností USA na investiční bariéry v tomto odvětví, včetně omezení zahraničního kapitálu a diskriminačních regulačních požadavků.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Nemám obavy, že by krize měla na pojišťovnictví ničivé dopady
Americká vláda si kladla za cíl zahájit jednání o další části obchodní dohody před volbami v listopadu 2020. Nicméně toto předsevzetí se nikdy nematerializovalo. Británie oficiálně ukončila svoje členství v Evropské unii 31. ledna 2020. Rok 2020 byl pro ni ve znamení přechodného období, během něhož se řídila pravidly EU, ale ztratila členství v jejích institucích. Vyjednávání o obchodních vztazích mezi EU a Velkou Británií bylo několikrát odloženo kvůli pandemii covid-19 a dalším faktorům. Na konci roku 2020 bylo stálé nejasné, zda se obě strany dohodnou. Hlavními body rozporu byla pravidla hospodářské soutěže a rybolovná práva. Obě strany se nakonec dohodly o Štědrém dnu. Podrobnosti dohody budou finalizovány na začátku roku 2021. Ve zkratce, dohoda zajistí nulová cla pro zboží, nicméně bude zavedena celní procedura. Evropští rybáři budou mít i nadále přístup do britských vod. Finanční sektor a obecně obchod služeb je stále nevyřešený.
Ekonomické vztahy mezi USA a EU byly během roku 2020 relativně klidné. Výjimkou bylo uvalení cla na 4 mld. dolarů amerického zboží jako odveta za dotace, které poskytla americká vláda Boeingu. Také se jednalo o zavedení digitální daně na velké technologické společnosti. Na konci roku Joe Biden, vítěz podzimních prezidentských voleb, přislíbil větší kooperaci mezi EU a USA a také značně ovlivnil průběh vyjednávání brexitu, kdy pohrozil britskému premiérovi Borisu Johnsonovi, že pokud nebude respektovat „The Good Friday Agreement“, který zaručuje mír v Severním Irsku, tak USA již nebudou s Velkou Británií v budoucnu vyjednávat o žádné obchodní dohodě.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Trh čeká boj mezi „kamennými“ pojistiteli a InsurTech hráči
Vývoj v globální ekonomice stále více ovlivňuje také relace Číny k ostatním zemím. Na konci roku 2020 Čína zavedla cla na dovoz australského lahvového vína s tarify v rozmezí od 107 % do 212 %. Tato skutečnost byla devastující zprávou pro australské vinaře, jelikož většina jejich vína se dováží právě do Číny. Ke konci roku 2020 byla podepsána zatím historicky největší dohoda o volném obchodu (RCEP) mezi asijsko-pacifickými národy Austrálie, Bruneje, Kambodže, Číny, Indonésie, Japonska, Laosu, Malajsie, Myanmaru, Nového Zélandu, Filipín, Singapuru, Jižní Koreji, Thajska a Vietnamu. Nová zóna volného obchodu bude větší než dohoda mezi USA a Mexikem a Kanadou nebo Evropskou unií. Členové tvoří téměř třetinu světové populace a představují 29 % globálního hrubého domácího produktu.
Negativní hospodářský růst, narůstající tenze v mezinárodním obchodu a vyhlídka dalších lockdownů ovšem nesebraly vítr z plachet akciovým trhům. Globální akciový index MSCI World v roce 2020 stoupl o 13,1 %. Americkým burzám se také dařilo, index S&P 500 si připsal 15,7 %. Obecně americký akciový trh těžil během roku 2020 ze snížení korporátních daní a implementování mnoha fiskálních a monetárních stimulů. Naopak panevropský index STOXX Europe 600 se nikdy zcela nevzpamatoval z únorového propadu a meziročně klesl o 2,6 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Potravinové kvóty stejnou pohromou jako dotace
O něco lépe si vedly asijské indexy, čínský Shanghai Composite stoupl o 13,5 % a japonský Nikkei 225 o 15,6 %. Obecným trendem v roce 2020 byly investice do více rizikových aktiv jako přímá reakce na tendenci centrálních bank a vlád snižovat rizika během této pandemie pomocí odkládání placení půjček v komerčním sektoru a obecně nižších úrokových sazeb a zvýšeného kvantitativního uvolňování. Investování pomoci ETFs se stalo v roce 2020 více mainstreamové, což také pomohlo růstu cen finančních produktů, zejména akciím ve velkých indexech. Zatímco na akciových trzích večírek nekončí, dluhopisy vnímají změnu ekonomické situace citlivěji. Výnos 10letého státního dluhopisu v USA za posledních 12 měsíců klesl o 216 bazických bodů na 0,92 %. Výnos německých státních dluhopisů se stejnou splatností se nadále pohyboval v záporných hodnotách. Od začátku roku 2020 klesl o 31 bazických bodů na -0,60 %.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 4Q 2020?
Devizové trhy si v loňském roce prošly značnými výkyvy kvůli nedostatečné likviditě dolaru v prvních fázích vypuknutí pandemie covid-19 a později při oznamování stimulačních opatření. Obecně americký dolar tento rok oslabil vůči všem měnám. Kurz eura vůči dolaru za posledních 12 měsíců posílil o 9,9 %. Vůči britské libře euro také posílilo, a to o 6,4 %. Japonský jen posílil vůči americkému dolaru o 5,3 %. Čínský jüan posílil vůči americkému dolaru o 7,2 %. Za zmínku také stojí bitcoin, který na přelomu roku 2020 prolomil hranici 30 000 BTC/USD. Meziročně tak posílil vůči dolaru o více jak 300 %. Nárůst nejistoty se rovněž projevil na komoditních trzích, převážně v ceně ropy, která se v prvních fázích pandemie covid-19 v dubnu 2020 obchodovala za negativní ceny. Její cena meziročně klesala o 21 % za rok 2020. Naopak cena zlata a stříbra za posledních 12 měsíců vzrostla o 23 % a 47 %.
Komentáře
Přidat komentář