HDP
Při pohledu na loňskou edici ekonomického výhledu, kde byl očekáván ekonomický růst v roce 2020 ve výši 2 % HDP, je zřejmé, že tato předpověď ani zdaleka naplněna nebude. Svět zasáhl externí šok v podobě probíhající pandemie koronaviru, který nikdo nemohl očekávat. Postupným vlivem uzavírání chodu ekonomik a přijímáním restrikcí se český HDP propadl ve 2. čtvrtletí loňského roku meziročně o 10,7 % HDP, což byl největší propad od vzniku republiky. Ve 3. čtvrtletí se vlivem uvolnění protiepidemických opatření meziroční propad zmírnil na 5 % HDP a ve 4. čtvrtletí, kdy došlo opět ke zpřísnění opatření v důsledku nástupu druhé vlny pandemie, je očekáván meziroční propad k 10,5 % HDP. Celkově za rok 2020 očekáváme meziroční pokles HDP o 7 %.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru
V průběhu pandemie se také značně měnila výkonost jednotlivých odvětví. Zatímco v první vlně (2. čtvrtletí) byla ochromena prakticky všechna odvětví, v druhé vlně (4. čtvrtletí) se v některých měsících průmysl meziročně dokonce zvyšoval, na rozdíl od služeb, kde se snížily tržby v některých odvětvích až o 85 %, neboť zpřísnění opatření mají největší vliv právě na sektor služeb. Proto začala vláda vytvářet záchranné balíčky na podporu ekonomiky (program Antivirus, podpora podnikání, kompenzační bonus atd.). Z tohoto důvodu schválila vláda historicky nejvyšší schodek 500 mld. Kč. Celkově v tomto roce spotřeba vlády jako jediná přispěla kladně k HDP příspěvkem ve výši 1,2 %. Příspěvek spotřeby domácností bude přibližně ve výši -2,4 %, tvorby kapitálu -2,5 % a příspěvek čistého exportu bude -1,4 %. U příspěvků odvětví k hrubé přidané hodnotě je situace obdobná, kdy jediný kladný příspěvek přináší odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (0,1 %), všechna ostatní odvětví vykazují záporný příspěvek. Nejvýraznější záporný příspěvek zaznamenal průmysl (-2,4 %) a obchod a doprava (-1,8 %), dále veřejný sektor (-0,8 %) a finanční sektor (-0,5 %). Odvětví ICT se stávající krize dotýká minimálně (-0,1 %).
Situace na konci roku naznačuje, že se firmy v průmyslu pomalu začínají přizpůsobovat novým podmínkám, tak aby byly schopny fungovat i v tomto dočasně omezeném stavu.
Pro rok 2021 je třeba brát v úvahu několik důležitých faktorů, které výrazně ovlivní, jakým způsobem se bude české ekonomika ubírat v dalších letech. Prvním faktorem jsou opatření vlády při boji s pandemií, která částečně zastavují výkon ekonomiky. Jelikož se zdá, že do nového roku 2021 půjde vláda s nejpřísnějšími restrikcemi z důvodu růstu případů covid-19 a probíhající třetí vlny pandemie, je pravděpodobné utlumení ekonomiky minimálně v prvním kvartále 2021.
Naděje spočívá v dodání vakcín od společností Pfizer/BioNTech, Johnson & Johnson, Moderna a dalších, které postupně schvaluje EU. Vakcinace začala ještě v roce 2020 a česká vláda má předobjednáno 15,9 milionů dávek vakcín pro 8,95 milionů obyvatel. Dalšími faktory jsou důvěra v ekonomiku, s tím související ochota dále podnikat, zvyšování nezaměstnanosti, vývoj zahraniční poptávky či další podpora ekonomiky vládními programy.
Na začátku roku předpokládá naše prognóza růst HDP o 2,8 %. To znamená, že na úroveň předpandemických hodnot HDP se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023. Největším příspěvkem k růstu HDP bude příspěvek spotřeby domácností ve výši 2,7 % a příspěvek změny zásob 1,8 %. Jelikož příspěvek tvorby fixního kapitálu bude mírně záporný (-0,1% HDP), příspěvek hrubé tvorby kapitálu bude 1,7 %. Příspěvek čistého exportu má být stále záporný ve výši -1,4 % (export -0,6 % a import 0,8 %). Mírný optimismus je možné čerpat z indexu IFO zaznamenávajícího business klima v Německu, který na konci roku vzrostl, a proto by mohla mít zahraniční poptávka v roce 2021 rostoucí tendenci. Příspěvek spotřeby vlády by měl činit přibližně -0,8 %. Z hlediska příspěvků jednotlivých odvětví se očekává největší příspěvek k hrubé přidané hodnotě od průmyslu ve výši 1,1 %, obchodu a dopravy ve výši 1 % a finančního sektoru na úrovni 0,3 %. Stavebnictví, ICT a veřejný sektor má být pro následující rok v mírném záporném příspěvku.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Nemám obavy, že by krize měla na pojišťovnictví ničivé dopady
Na konci roku 2020 se česká ekonomika nacházela v situaci pod potenciálem s mezerou výstupu -2,7/-3,8 % (podle dvou různých metod výpočtu), to znamená, že využití výrobních kapacit je nižší, než obvykle bývá. Růst HDP v příštím roce by měl mezeru výstupu snižovat, stále se však bude nacházet pod potenciálem.
Česká ekonomika i přes pandemii mírně zvýšila reálnou konvergenci v podobě HDP na obyvatele po přepočtu podle parity kupní síly v roce 2020 na 94 % průměru EU, což je vyšší hodnota než v případě Španělska či Itálii. V následujícím roce, ale i v dalších letech má kvůli pomalému růstu docházet k mírnému poklesu postupně k hodnotám 90 % průměru EU.
Trh práce
Koronavirová pandemie proměnila také trh práce v mnoha aspektech. Trendem minulých deseti let byla stále se zvyšující zaměstnanost a snižující se míra nezaměstnanosti, která se nacházela v roce 2019 na 2procentní úrovni. Vlivem omezení podnikání z důvodu restrikcí a narůstající krize se zaměstnanost snížila o 100 tisíc na 5,23 milionů a míra nezaměstnanosti se na konci roku zvýšila ke 2,8 %. Stále se však jedná v porovnání s ostatními zeměmi EU o jednu z nejnižších hodnot. Narůst nezaměstnanosti by byl mnohem vyšší, nebýt vládního programu dotací na udržení pracovních míst Antivirus z důvodu nových karanténních opatření, který je funkční minimálně do začátku roku 2021.
Celkově za celý rok 2020 se míra nezaměstnanosti dostala na hodnotu 2,5 %, přičemž vyšší byla u žen než u mužů. Zatímco počet volných míst dosahoval v průměru 335 tisíc, počet dosažitelných uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce byl v průměru 250 tisíc, stále je tak na trhu práce přebytek volných míst (větší nabídka než poptávka po práci). Dle regionálních statistik byla ve třetím čtvrtletí míra nezaměstnanosti nejnižší ve Středočeském kraji (1,4 %), naopak nejhůře na tom byl Moravskoslezský kraj (3,9 %), resp. Karlovarský (4,5 %). Při pohledu na další parametry trhu práce je míra zaměstnanosti na úrovni 75 % a míra ekonomické aktivity na úrovni 76,9 %, což značí, že v porovnání s minulým rokem nedošlo k zásadnímu zhoršení.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Trh čeká boj mezi „kamennými“ pojistiteli a InsurTech hráči
I přes pandemii trval v roce 2020 tlak na zvyšování mezd, kde se meziroční růst průměrné mzdy pohyboval ve výši 3,5 % (reálný růst o 0,3 %). K růstu průměrné mzdy nejvíce přispěly administrativní a podpůrné činnosti (8,6 %), zdravotní a sociální péče (6,7 %) a informační a komunikační činnosti (4,4 %). Nejvíce platy rostly ve Středočeském kraji (9,4 %), naopak v Plzeňském kraji mírně klesly (-1,4 %). Již pátým rokem předstihuje růst mezd vývoj produktivity práce. Jednotkové mzdové náklady (zahrnující růst mezd, zaměstnanost a produktivitu) se nadále zvyšují o 4,1 %. V roce 2021 dojde na trhu práce k mírnému zhoršení situace vyplývajícímu z loňského roku. Zaměstnanost by se měla snížit a míra nezaměstnanosti by měla vzrůst k 3,5 % (pokud by vláda zrušila podpůrné programy, růst nezaměstnanosti by byl mnohem vyšší). Růst mezd by měl být nadále zachován o 3,5 % (reálně o 2,7 %), naopak jednotkové mzdové náklady by měly reálně klesat o 2,5 %.
Vnější relace
V porovnání s minulým rokem se běžný účet platební bilance v roce 2020 dostává do přebytku, který by měl dosáhnout na konci roku 2,7 % HDP, a to i přesto, že se výrazně propadl vývoz zboží a služeb. Platební bilance, stejně jako vývoj zahraničního dluhu a investiční pozice řadí Česko mezi bezpečné ekonomiky z hlediska vnějších relací. Výrazný propad českého vývozu v roce 2020 je dán zejména snižováním zahraniční poptávky související s pandemií koronaviru (u automobilového průmyslu také kvůli novým ekologickým normám), nicméně jednotlivá odvětví byla postihnuta nerovnoměrně. Tak jako klesá zahraniční poptávka, tak klesá i domácí poptávka, která snižuje objem dovozu zboží a služeb. Do obchodní bilance se také propisuje snižování cen surovin na světových trzích, zejména cen ropy a zemního plynu. Celkově by se měl propadnout vývoz zboží a služeb o 347 mld. Kč na 3 924 mld. Kč a dovoz zboží a služeb o 349 mld. Kč na 3 581 mld. Kč. Celková bilance zboží a služeb by měla mírně vzrůst na 343 mld. Kč.
Důvod, proč se dostává běžný účet do přebytku, je snížení deficitu bilance prvotních důchodů, která je dlouhodobě záporná. Hlavním důvodem jsou přímé zahraniční investice a s nimi spojený odliv dividend. Tento deficit se letos patrně sníží o 180 mld. Kč na 145 mld. Kč. Naopak deficit druhotných důchodů by se měl zvýšit o 16 mld. Kč na 49 mld. Kč.
Zahraniční dluh Česka se ve třetím čtvrtletí roku 2020 mírně zvýšil na 77,6 % HDP. Při detailnějším rozboru struktury dluhu se snižoval dluh vládního sektoru z důvodu snížení objemu dluhopisů v držbě nerezidentů a bankovního sektoru (včetně závazků ČNB) z důvodu splácení krátkodobých závazků. Všechny ostatní sektory vlivem čerpání úvěrů u podniků nespojených s přímou investicí zvyšovaly zahraniční zadlužení. V příštích letech se však předpokládá snižující se trajektorie vývoje zahraničního dluhu.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Potravinové kvóty stejnou pohromou jako dotace
Čistá investiční pozice Česka pokračovala v trendu postupného zlepšování. Zatímco v polovině roku 2019 činilo saldo investiční pozice 24,7 % HDP, v třetím kvartálu roku 2020 kleslo na 11,6 % HDP (655,4 mld. Kč). V našem modelu investiční pozice vychází, že již v roce 2025 by se z Česka mohl stát čistý věřitel. V roce 2021 budou vývoj vnějších ekonomických relací Česka určovat dva hlavní faktory: mírný postpandemický růst zahraniční poptávky a domácí poptávky. Přebytek bilance zboží a služeb by kvůli tomu měl vzrůst na 358 mld. Kč, deficit bilance prvotních důchodů by se měl vlivem stabilizace opětovně zvýšit na 304 mld. Kč a díky tomu by se měl přebytek běžného účtu snížit na 0,2 % HDP. Zahraniční dluh Česka by měl klesnout pod 70 % HDP.
Inflace
V roce 2020 vývoj inflace navazoval na rok 2019, kde byly proinflační tlaky způsobené především růstem mezd a přehříváním ekonomiky. Míra inflace se pohybovala po celý rok nad hranicí 3 %. K růstu přispěly nejvíce kategorie alkoholické nápoje a tabák (7,5 %), stravování a ubytování (5 %) a potraviny a nealko nápoje (4,7 %).
K akceleraci ovšem došlo také na úrovni jádrové inflace. Ta v průběhu roku 2020 rostla i k 4 %, v průměru za celý rok se pohybuje na úrovni 2,7 %, kde se hlavně odráží doznívání poptávkových tlaků souvisejících s napjatou situací na trhu práce. Naopak pohonné hmoty vykazovaly pokles o 0,4 %. Regulovaná složka vykazovala růst 0,5 %, ta má však na konci roku zvolnit z důvodu snížení cen elektřiny a plynu pro domácnosti, odrážejícího vývoj na burze. V porovnání s ostatními zeměmi EU mělo Česko v roce 2020 jednu z nejvyšších inflací. Ceny průmyslových výrobců byly po většinu roku 2020 v deflaci, za snížení dynamiky může pokles cen chemických látek a výrobků (průměrná meziroční inflace -8,3 %) a cen koksu a rafinovaných ropných produktů (průměrná meziroční inflace -32,7 %). Ceny zemědělských výrobků se meziročně propadly o 0,5 %, ceny tržních služeb vzrostly o 2,1 %, ceny stavebních prací vzrostly o 3,7 %, vývozní ceny se zvýšily o 1 % a dovozní ceny se snížily o -0,9 %, celkově se tak zlepšovaly zahraniční směnné relace. Vývoj cen nemovitostí stále vykazuje výrazný meziroční nárůst o 8,1 % (každoroční výrazný nárůst od roku 2015), kde ČNB odhaduje nadhodnocení cen nemovitostí v průměru o 17 %, ve vybraných lokalitách až o 25 %.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 4Q 2020?
V roce 2021 by mělo dojít k výraznému poklesu inflace. Druhá vlna pandemie bude mít výrazné protiinflační dopady, a to hlavně z důvodu silných negativních cyklických dopadů na trh práce. Průměrná hodnota inflace by tak měla být 1,3 % (interval 0,5 % až 2,3 %) a jádrová inflace očištěná o regulované ceny, pohonné hmoty a dopady nepřímých daní by měla klesnout v průměru k 0,4 % (interval -1,5 % až 3,1 %). Zvolňující dynamika dovozních cen potravin a snížené domácí poptávkové tlaky povedou k poklesu dynamiky cen potravin ke 2 % na začátku roku, a to i přes obnovení růstu cen zemědělských výrobců a světových cen potravinářských komodit (zejména pšenice).
Měnová politika
Na začátku roku 2020 se Česká národní banka nacházela v situaci s rychlým růstem mezd, inflací nad tolerančním pásmem a dopředu avizovala růst úrokových sazeb, což v únoru skutečně nastalo o 25 bazických bodů, kde se základní repo sazba posunula na 2,25 %. Brzy poté ovšem začala přicházet pandemie a velká nejistota na trhu. ČNB se rozhodla okamžitě jednat a začala snižovat své úrokové sazby, tak aby pomohla zmírnit dopady na české firmy, podniky i domácnosti. Ve čtyřech krocích se postupně do května dostala na hodnoty základní repo sazby 0,25 % a také byl schválen zákon o možném odkladu splátek klientských úvěrů (tzn. úvěrové moratorium), kde odklad splátek využilo přes čtvrt milionu domácností s celkovou hodnotou 208 miliard korun. Dále uvolnila podmínky pro hypotéky, snížila proticyklickou rezervu na 0,5 %, dostala mandát k nakupování dluhopisů (včetně státních) do konce roku 2021 a zavázala se intervenovat proti excesivním pohybům koruny.
Od května již ČNB nechala své úrokové sazby na stejných hodnotách, a to i přesto, že inflace byla po celý rok nad tolerančním pásmem. Důvodem je předpokládané rychlé snížení inflace v roce 2021 a také režim měnové politiky, který cíluje inflaci na horizontu dvou let. Členové bankovní rady se vyjádřili, že po odeznění pandemie se při stávajících mimořádně nízkých úrokových sazbách očekává růst sazeb. V našem modelu přichází čas na zvyšování úrokových sazeb až v roce 2022.
Kurz koruny měl na začátku roku tendence k posilování, vlivem vzniku pandemie se však situace na devizovém trhu výrazně změnila. Investoři začali masivně přecházet na trhy bezpečnějších ekonomik, kam se Česko stále neřadí. Od konce února začala masivní depreciace české koruny vůči euru, kurz oslabil z 25,05 CZK/EUR k hodnotám 27,30 CZK/EUR. V 2. čtvrtletí koruna korigovala své oslabení z důvodu relativní stabilizace první vlny pandemie a schválení Evropského fondu obnovy napříč členskými zeměmi a posílila k hodnotám 26,17 CZK/EUR. Poté nastalo výrazné zhoršení pandemické situace a nástup druhé vlny, kdy koruna začala depreciovat k 27,20 CZK/EUR. Koruna se po celý rok chovala podobně také k americkému dolaru, kde se z prudkého oslabení ke 25,01 CZK/USD postupně dostala pod 21,50 CZK/USD. V příštím roce se předpokládá postupné obnovení posilování české koruny v návaznosti na zlepšení pandemické situace a koruna se postupně dostane k hodnotám okolo 26 CZK/EUR.
Mohlo by vás zajímat: Jaké kybernetické hrozby můžeme očekávat v roce 2021?
Fiskální politika
Rok 2020 byl historický i z pohledu fiskální politiky. V návaznosti na vznik pandemie vláda schválila největší schodek státního rozpočtu v historii země 500 mld. Kč, přičemž na konci roku byl finální výsledek hospodaření -367 mld. Kč. Ve srovnání s krizovými roky 2009–2012, kdy schodek rozpočtu nepřesáhl 200 mld. Kč, se jedná o astronomickou hodnotu. Vláda začala vytvářet záchranné balíčky na podporu ekonomiky – program Antivirus, podpora podnikání, úvěrové programy COVID, ošetřovné pro OSVČ, kompenzační bonus, pozastavení EET, ale také podpořila jednorázovým příspěvkem 5 000 Kč osoby v důchodovém věku.
Z pohledu celkové bilance vládního sektoru budou konsolidované příjmy činit přibližně 2 297 mld. Kč, což je meziroční propad o 4 %, a konsolidované výdaje přibližně 2 625 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 10,6 %. Při pohledu na jednotlivé subsektory je patrné, že za zhoršením jsou výsledky centrální vlády hospodařící s deficitem. Naopak kraje a obce dokázaly hospodařit s mírným přebytkem a zdravotní pojišťovny hospodařily s vyrovnaným rozpočtem. Cyklicky očištěné primární saldo vládního sektoru činilo v roce 2020 podle našeho odhadu -196 mld. Kč (-3,5 % HDP), spolu se zápornou mezerou výstupu v ekonomice je tak pozice fiskální politiky v tuto chvíli proticyklická.
Celkový dluh vládního sektoru se podle našeho odhadu zvýšil z 1,738 bil. Kč (30,2 % HDP) na konci roku 2019 na 2,263 bil. Kč (39,9 % HDP) v polovině roku 2020. Saldo vládního sektoru se po čtyřech letech mírného růstu propadlo k -5,9 % HDP. Daňové zatížení se v roce 2020 snížilo. Složená daňová kvóta klesla z 36,0 % HDP v roce 2019 na 35,6 % HDP v polovině roku 2020. V roce 2021 je naplánován schodek státního rozpočtu ve výši 320 mld. Kč. Tento schodek však počítá s poměrně pozitivním ekonomickým růstem (3,9 %) a není v něm započtený na konci roku schválený zákon o změně daní z příjmů fyzických osob (možný výpadek až 100 mld. Kč). V příštím roce očekáváme zvýšení dluhu vládního sektoru na 45,7 % HDP a saldo vládního sektoru -4,2 % HDP. Pokud má zůstat dluh na dlouhodobě udržitelné trajektorii, bude muset budoucí vláda řešit zvýšení příjmů anebo začít hledat úspory na výdajové stránce. V tomto roce se rating Česka nezměnil a zůstává i nadále na velmi dobrých hodnotách. Dle ratingové agentury S&P je rating země AA-, což je shodná hodnota se zeměmi jako Belgie, Francie či Velká Británie. Česká vláda je tak schopna vydávat dluhopisy za velmi nízké úrokové sazby, pokud by však dlouhodobě docházelo k výraznému růstu zadlužení, rating země by se mohl zhoršit.
Komentáře
Přidat komentář