Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Aktuální ekonomický vývoj a jeho výhled zůstávají zásadním způsobem ovlivněny průběhem pandemie a protiepidemickými opatřeními v tuzemsku i v zahraničí.
Současná vlna pandemie je u našich obchodních partnerů doprovázena mírnějšími ekonomickými dopady vládních restrikcí než na jaře loňského roku. Propad zahraniční ekonomické aktivity na přelomu roku je tlumen solidní výkonností průmyslu. Stávající omezení však budou uvolňována jen pozvolna. V letošním roce lze nicméně v eurozóně očekávat obnovení růstu reálného HDP. Také zahraniční průmyslové ceny se v letošním roce navrátí k růstu. Ten však zůstane utlumený vlivem jen pozvolného uzavírání záporné mezery výstupu a posilujícího kurzu eura vůči dolaru. Vývoj spotřebitelské inflace v eurozóně bude letos odrážet růst cen energií a zvyšování nepřímých daní. Na ekonomický propad v souvislosti s druhou vlnou pandemie reagovala před koncem loňského roku Evropská centrální banka dalším uvolněním měnové politiky. Výhled eurových úrokových sazeb tak leží v záporných hodnotách na celém horizontu prognózy.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru
Cena ropy Brent vzrostla na přelomu roku nad 50 dolarů za barel. Tržní výhled přitom očekává její opětovný lehký pokles v letošním a příštím roce. Prognóza také počítá s dalším posilováním eura vůči dolaru.
V domácí ekonomice vedlo zhoršení epidemického vývoje na podzim a v zimě k opětovným uzavírkám. Ty budou dle předpokladů prognózy uvolňovány během prvního pololetí letošního roku jen pozvolna. Omezeními jsou přitom postižena především odvětví obchodu a služeb. Naopak vývozně orientovaný průmysl je – na rozdíl od první vlny – zatím zasažen pouze v malé míře. Prognóza předpokládá, že nepříznivé ekonomické dopady pandemie budou v průběhu roku postupně vyprchávat vlivem zlepšující se epidemické situace. K obnovení růstu hospodářského výkonu tak dojde od druhého čtvrtletí, k čemuž přispěje postupné zlepšování sentimentu domácností i firem. Za letošní rok ekonomika v souhrnu vzroste o více než 2 %. Příští rok její růst dále zrychlí, což povede k postupnému návratu celkové ekonomické aktivity na úroveň před pandemií.
Inflace se na konci minulého roku vrátila do tolerančního pásma cíle České národní banky. V prvním čtvrtletí letošního roku cenový růst dále zpomalí do blízkosti dvouprocentního cíle a po zbytek letošního roku bude kolísat kolem něj. Za probíhajícím poklesem inflace stojí zvolnění předchozího vysokého růstu cen potravin a regulovaných cen. V první polovině roku se sníží také jádrová inflace, což bude odrážet pokračující oslabování růstu celkových nákladů. Následně dezinflační působení domácí ekonomiky pozvolna odezní s tím, jak se bude ekonomika postupně zotavovat z pandemie. V opačném směru však bude působit pokračující posilování koruny. V příštím roce se celková inflace dostane lehce nad inflační cíl, a to zejména v důsledku růstu spotřebních daní.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pandemie připomíná hollywoodský film. Vakcinace je jediné řešení
Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se na horizontu měnové politiky ustálí na inflačním cíli.
Kurz koruny bude podle prognózy dále postupně posilovat. To bude odrážet jak dosavadní odolnost českého exportně orientovaného průmyslu během druhé vlny pandemie, tak následné znovuotevření ekonomiky a zlepšení sentimentu na finančních trzích. Ke zpevňování kurzu koruny přispěje i postupně se rozšiřující kladný úrokový rozdíl vůči eurozóně.
S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Počáteční stabilita sazeb odráží potřebu nadále uvolněné měnové politiky v situaci negativních dopadů pandemie na domácí ekonomiku. Následný postupný nárůst sazeb plyne z očekávaného zotavování domácí i zahraniční ekonomiky po odeznění pandemie v podmínkách inflace stabilizované u cíle.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Pružnost pojišťovacího sektoru bude v roce 2021 klíčová
Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke snížení výhledu inflace pro letošní rok a k jejímu zvýšení v roce příštím. Ekonomický růst v roce 2021 se přehodnocuje směrem nahoru, v roce 2022 pak dolů. Výhled domácích úrokových sazeb se výrazně nemění. Kurz koruny k euru je očekáván v letošním i příštím roce zřetelně silnější než v minulé prognóze.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy jako výrazné a vychýlené ve směru pomalejšího odeznívání pandemie, než jaké očekává prognóza. Hlavním rizikem prognózy jsou delší uzavírky doma i v zahraničí a z toho plynoucí zhoršení finanční situace a sentimentu firem i domácností. To by mohlo vést k déletrvajícímu cyklickému útlumu české ekonomiky a tudíž k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné déle než v prognóze.
Komentáře
Přidat komentář