Pohled první: Jak zní legislativa
Vraťme se nejprve k výše citovanému zákonu a konkrétně ke dvěma paragrafům. Jaké jsou přesné požadavky české legislativy?
- § 59
Následné vzdělávání
(1) Rozsah následného vzdělávání činí alespoň 15 hodin v každém kalendářním roce. Následné vzdělávání je zaměřeno na prohlubování odborných znalostí a dovedností podle skupiny odbornosti osoby uvedené v § 55.
(2) Prvním kalendářním rokem, kdy osoba uvedená v § 55 musí absolvovat následné vzdělávání, je kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém tato osoba úspěšně vykonala odbornou zkoušku, v případě odbornosti pro distribuci zajištění kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém tato osoba prokázala získání odborných znalostí a dovedností pro distribuci zajištění podle § 56 odst. 4. Jestliže tak nemohla učinit ze závažného důvodu, musí tato osoba absolvovat následné vzdělávání bez zbytečného odkladu poté, co tato překážka odpadla.
- § 60
Oprávnění provádět odborné zkoušky a pořádat programy následného vzdělávání
Provádět odborné zkoušky a pořádat programy následného vzdělávání pro distribuci pojištění může pouze akreditovaná osoba.
Od 1. prosince 2018 doznal trh pojišťovacích služeb značných změn. Ty jsou důsledkem transpozice směrnice EU 2016/97, o distribuci pojištění (Insurance Distribution Directive, „IDD“). Předkladatelem zákona bylo Ministerstvo financí, dohled bude provádět Česká národní banka. Prozatím není k dispozici další upřesnění výše uvedených paragrafů, ale časem se určitě dočkáme nějakého dokumentu, který bude tuto oblast vzdělávání více upřesňovat formou benchmarku, jako tomu je například u distančních zkoušek.
Mohlo by vás zajímat: Parametrické pojištění a jeho přednosti
Pohled druhý: Akreditovaná osoba
Na trhu k 15. 3. 2021 působí 23 akreditovaných osob, a proto zle předpokládat, že vznikne široká nabídka různých forem vzdělávání. Již nyní je možné na webových stránkách poskytovatelů najít různé formy následného vzdělávání. Najdete zde dvě základní rozdělení, někdo již nachystal prezenční formu, která má v době vládních hygienických omezení omezenou možnost poskytování. Kromě ní jsou na trhu také distanční formy následného vzdělávání, které jsou nyní stále obvyklejší formou komunikace a také vzdělávání. Najdeme zde jednotlivá hodinová samostatná témata, ale také bloky v rozsahu, 3, 4, 5 anebo dokonce 15 hodin.
Jedna z dalších forem je také možnost samostudia zkouškových otázek nebo také videa, ve kterých poradce vidí současně PowerPointovou prezentaci i lektora. a dostává tak oborný výklad. Některé programy mají v závěru kontrolní otázky, některé jsou bez otázek. Rozdílné jsou také ceny, distanční forma je obvykle levnější, klasická prezenční je dražší. Existují nabídky, kdy jednodenní seminář s profesionálním lektorem stojí 5 až 6 tisíc Kč plus DPH. Každopádně nezáleží, kterou formu si poradce zvolí, ale zákonný rozsah v počtu 15 hodin je platný pro všechny druhy odborností.
Setkal jsem se také s požadavkem, mít vlastní následné vzdělávání, které bude výhradně pro konkrétní poradenskou společnost a bude neveřejné. Firma si tak chce chránit svoje „know-how“. Ale nebojte se, toto je spíš výjimka, drtivá většina programů bude veřejně dostupných, a bude proto z čeho vybírat.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pandemie jako hollywoodský film. Nové zkoušky zkvalitní trh
Pohled třetí: Banka, pojišťovna nebo broker pool
Pokud poradce nepůsobí samostatně, vždy patří do nějakého většího celku poradců, který zastřešuje broker pool, banka nebo pojišťovna a ta také zodpovídá za své vázané zástupce. Pro je pro ni důležité, že poradce splní v následujícím roce po vykonání zkoušky zákonný požadavek 15 hodin. A pokud si představíme například skupinu 1 000 poradců ve firmě, tak musí firma evidovat 15 000 hodin vzdělávání. A tu chvíli je již na místě nějaké IT řešení, které bude tuto agendu evidovat. Nyní už nám excelová tabulka z programu MS asi nepomůže.
Ještě rovnou přidám jeden hodně častý dotaz, se kterým se setkávám…“Musí poradce vykonat 15 hodin následného vzdělávání u jedné akreditované osoby?“. Nemusí, nejsem si k vědom žádného nařízení, které by tuto skutečnost stanovovalo. Takže může vzniknout situace, že poradce „fajnšmekr“ si postaví svoje vzdělání podobně, jako je forma volitelných benefitů v podnicích (Employee Benefits) ve formě kafeterie a vybere si to, co trh nabízí a co jemu konkrétně vyhovuje. Někdo se specializuje na životní, někdo na neživotní pojištění, pro někoho jsou prioritou velká pojistná rizika.
Pohled čtvrtý: Zprostředkovatel pojištění
A nyní přidám jednu vlastní zkušenost, kterou mám za poslední rok z komunikací napříč trhem, kdy se potkávám se středním a vyšším managementem firem, ale také s jednotlivými poradci. Na centrále slyším často věty typu… „Máme zájem, aby se poradci vzdělávali, i doposud jsme měli vlastní systém vzdělávání, navštěvuje nás KAM od dodavatele, který nám pravidelně sděluje produktové nabídky, rozvoj poradců je pro nás důležitý“. Ale pokud se bavím s jednotlivým poradcem, už tolik ochoty vzdělávat se často nevidím. Současný poradce je zatížen regulací, jeho hlavním úkolem je nabídka produktů a výsledkem jeho práce je zjednodušeně řečeno uzavřená smlouva a následně vyplacená provize. Určitě má konkrétní plán obchodních výsledků, absolvuje porady týmu, plánuje si schůzky a pečuje o svůj pojistný kmen. Opravdu toho není málo v době pandemie, kdy jsme přešli do online provozu a místo schůzek více sedíme u monitorů. Život pojišťoven se ale nezastavil, běží dál a pociťuje inovace a digitalizaci procesů.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Vostatek: Krizi je třeba uchopit jako novou podnikatelskou příležitost
A proto přístup poradců k následnému vzdělávání ukáže až čas. A jak to zjistíme? Především statisticky podle toho, zda si na trhu poradce vybral kvalitní programy následného vzdělávání a byl ochoten do svého rozvoje investovat čas a také peníze. Určitě se najdou i jednotlivci, kteří budou vyhledávat jednoduché „low-cost“ řešení za účelem splnění povinnosti. A zde je také role manažerů, aby vhodně usměrnili firemní vzdělávací aktivity. A ještě přidám jednu zkušenost z praxe. Představte si, že poradce pracoval část roku u firmy ABC a dostal skvělou konkurenční nabídku od konkurence a přešel k ní v průběhu roku. Ale již má splněno např. 8 hodin následného vzdělání (obdržel PDF, které mu vystavila řádně akreditovaná osoba). A je v situaci, že si zbývajících 7 hodin musí do konce roku doplnit. Ale co když je mu v nové firmě doporučen jiný koncept vzdělávání. A zde vznikne otazník, jak hodiny evidovat, když je na trhu 23 akreditovaných osob s odlišnými koncepty vzdělávání, zápočtů hodin a evidencí?
Malá část poradců již absolvovala následné vzdělávání loni, velkou část to čeká letos a pro ty, co se v těchto dnech chystají teprve na zkoušku odborné způsobilosti, a uspějí do 31. 5. 2021, to čeká v příštím kalendářním roce.
Mohlo by vás zajímat: 2020: Talanx má provozní zisk 1,7 mld. EUR. Výnosy MAPFRE klesly o 11 %
Závěrem
A co lze očekávat do budoucna? ČNB se zcela jistě začne otázce následného vzdělávání věnovat v rámci svých kompetencí a dohledové činnosti. Z dohledu regulátora očekávám konkrétní doporučení k formě a obsahu následného vzdělávání a samozřejmě nám napoví i budoucí kontroly. Každá akreditovaná osoba předkládá svoje programy následného vzdělávání k posouzení ČNB. A stejně jako máme benchmark na distanční zkoušky, ČNB nám vyšle zřejmě také signál, jak to vidí Na Příkopě 28 a co od akreditovaných osob konkrétně očekává.
Jsme teprve na začátku něčeho, co je již natrvalo zakotveno v legislativě. Cílem MF a ČNB bylo a je kultivovat trh, na kterém se budou pohybovat výhradně profesionálové a prohřešky minulých let zůstanou pouze vzpomínkou. Od minulého „přebouchávání smluv“ a nabízení pojištění „…jako lepšího spoření“, by měl trh pocítit zvýšení kvality poskytovaných služeb. Poradenství již nebude brigádou a přivýdělkem, jako tomu bylo často v minulosti, ale regulérním oborem s cílem zvýšit jeho prestiž. A to, že část poradců po 31. 5. 2021 opustí trh a nebude ochotna přijmout náročné požadavky, je všem zainteresovaným jasné. Přivítám proto odbornou diskusi na téma následného vzdělávání.
Toto prosím považujte za pouhé úvodní slovo, které charakterizuje moje 4 úhly pohledu k dnešnímu dni.
Ing. Miroslav Škvára, MBA
Vedoucí obchodního oddělení
VECTOR Certifikace s.r.o.
Komentáře
Přidat komentářDeadline pro odbornou zkoušku
Deadline (aktuální) pro absolvování zkoušky není pondělí 31. 5. 2021, nýbrž úterý 1. 6. 2021.