Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o zimní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika prognózy v kontextu probíhající pandemie stále jako velmi výrazné. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze.
Aktuální výhled růstu hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se pro letošní rok mírně snižuje vlivem zhoršení tamní epidemické situace a prodloužení vládních uzavírek, pro příští rok se nemění. Výhled zahraničních průmyslových cen se pro letošní rok posouvá znatelně výše. Přispívá k tomu zejména nárůst energetické složky zohledňující vyšší výhled ceny ropy. Dochází však i ke zvýšení jádrové složky, což vedle zdražení materiálových vstupů, energií a dopravy odráží i dosavadní odolnost průmyslu eurozóny vůči pandemii. Naopak pro rok 2022 byl výhled růstu cen průmyslových výrobců snížen. Také spotřebitelské ceny porostou v letošním roce rychleji, než bylo doposud očekáváno. To bude odrážet jejich překvapivě silný růst na začátku roku a vyšší výhled ceny ropy. V příštím roce však inflace zvolní zhruba na hodnoty očekávané prognózou, a to zejména vlivem jen postupného zotavování eurozóny z pandemie. Výhled zahraničních úrokových sazeb se v zásadě nemění.
Mohlo by vás zajímat: Bojíte se o práci nejen kvůli koronaviru? Jsou způsoby, jak se pojistit
Cena ropy Brent v průběhu února a března významně vzrostla a její výhled se posunul výrazně nad předpoklady stávající prognózy. Očekávaný kurz eura vůči dolaru pro tento a příští rok se téměř nezměnil. Domácí inflace se v dosavadním průběhu letošního roku shora navracela k cíli, přičemž byla o něco vyšší, než očekávala prognóza. Hlavním zdrojem odchylky od prognózy byly ceny potravin, jejichž růst začátkem roku nečekaně zrychlil. K odchylce od prognózy přispěla i jádrová inflace, která se i přes únorové snížení nacházela nad prognózou. Dynamika regulovaných cen počátkem roku zpomalila o něco výrazněji, než očekávala prognóza. Zmírnění meziročního poklesu cen pohonných hmot odpovídalo predikci. To platilo i pro primární dopady změn nepřímých daní. Podle stávající prognózy bude inflace v letošním roce kolísat kolem cíle, v příštím roce se bude nacházet lehce nad ním v důsledku zvýšení spotřebních daní na cigarety.
Mohlo by vás zajímat: Jiný pohled Lukáše Pollerta. Boj proti covidu? Vzniká cosi jako „obecní blaho“
Česká ekonomika v závěru loňského roku čelila opakovanému zpřísnění protiepidemických opatření souvisejících s nástupem podzimní vlny koronavirové pandemie. Přesto se její výkon mezičtvrtletně zvýšil o 0,6 % a meziročně poklesl méně, než prognóza očekávala. Na odchylce se podílely větší kladný příspěvek čistého vývozu a rychlejší růst spotřeby vlády. Propad spotřeby domácností byl naopak o něco výraznější, než bylo očekáváno. Vývoj tvorby hrubého kapitálu pak zhruba odpovídal predikci. Stávající prognóza předpokládá v průběhu letošního roku postupné odeznívání nepříznivých ekonomických dopadů pandemie a zlepšování sentimentu domácností i firem. K obnovení meziročního růstu hospodářského výkonu dojde ve druhém čtvrtletí a za celý letošní rok ekonomika vzroste o více než 2 %. Příští rok její růst dále zrychlí, což povede k postupnému návratu ekonomické aktivity na úroveň před pandemií.
Lednové indikátory potvrzují prozatím relativně umírněné dopady pokračující pandemie na domácí průmyslovou výrobu. Nicméně výpadky produkce tuzemského automobilového průmyslu vlivem přerušení dodávek komponent na počátku letošního roku mohou signalizovat, že aktuální vlna pandemie začíná negativně ovlivňovat i toto odvětví. Stavebnictví zůstává v útlumu. Vývoj v maloobchodě a dalších službách na začátku roku nepříznivě poznamenala restriktivnější protiepidemická opatření oproti prognóze, která se mohou odrazit v hlubším poklesu spotřeby domácností v prvním čtvrtletí letošního roku, než očekává zimní prognóza.
Mohlo by vás zajímat: Jaké faktory ovlivňují vývoj v pojišťovacím sektoru v Evropě?
Trh práce zůstává i přes mírné zhoršení v závěru loňského roku v relativně dobré kondici. Zvýšení nezaměstnanosti na přelomu roku zhruba odpovídalo očekávání. Mzdový růst byl v posledním čtvrtletí loňského roku výrazně nad prognózou, a to zejména v tržních odvětvích. To bylo dáno menším rozsahem předpokládané daňové optimalizace, výraznějším zvýšením mezd ve zdravotnictví, ale částečně i silnějším fundamentálním mzdovým růstem. Koruna vůči euru v první polovině února posilovala, následně však vlivem zhoršení domácí pandemické situace oslabila. Kurz koruny je v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí v průměru o 20 haléřů silnější oproti prognóze. Koruna bude podle prognózy dále postupně zpevňovat.
Mohlo by vás zajímat: Jaké faktory ovlivňují vývoj v pojišťovacím sektoru v Evropě?
V situaci bezprecedentní míry nejistoty, která nadále ovlivňuje jak samotný hospodářský život, tak i jeho zachycení statistickými daty, se zimní prognóza zatím docela uspokojivě naplňuje. Pozitivní zprávou je o něco mírnější než očekávaný meziroční propad ekonomické aktivity ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Únorová inflace byla oproti prognóze mírně vyšší. Podíl nezaměstnaných osob byl v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí letošního roku zhruba v souladu s prognózou. Nečekaně prudké zrychlení růstu průměrné mzdy v závěru loňského roku tak bylo nejvýraznějším překvapením, byť šlo z větší části o vliv nefundamentálních faktorů.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika stávající prognózy v kontextu probíhající pandemie jako stále velmi výrazné. Nejvýznamnějším rizikem zůstává pomalejší odeznívání nepříznivé epidemické situace a tím pádem i pozvolnější otevírání domácí i evropské ekonomiky. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze.
Komentáře
Přidat komentář