Používání chytrých technologií malými dětmi je častou příčinou sporů v rodinách. Zejména pak to, jak často a jakým způsobem je vhodné je používat. Z výzkumu bezpečnostní společnosti ESET vyplývá, že většina dospělých má z nadměrného používání moderních technologií – zejména počítačů, chytrých telefonů či tabletů – obavy a považuje za vhodné limitovat čas, který s nimi děti tráví.
Mohlo by vás zajímat: Odpověď PVZP na článek: „Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců...“
„V průzkumu jsme zjišťovali postoj české veřejnosti k používání technologií dětmi a k rizikům, která užívání těchto technologií doprovází. Překvapivě většina Čechů považuje za největší riziko využívání technologií dětmi to, že podporují zahálčivý život a odrazují děti od pohybu. V digitálním světě přitom na děti číhají rizika, která mohou mít daleko větší dopady, zejména na psychiku dítěte. V rámci projektu Safer Kids Online se snažíme tyto dopady vysvětlovat a dát rodičům návod, jak jim předcházet a být dětem v digitálním světě průvodcem,“ představuje průzkum Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.
Televize pro nejmenší? Žádná nebo „slow“
Jen 5 procent českých rodičů si myslí, že děti do 12 let by neměly trávit u chytrých zařízení čas pro zábavu vůbec. Většina dospělých (40 procent) by školákům dovolila hodinu denně pro zábavu, 25 procent by povolilo dokonce 2 hodiny, 21 procent méně než hodinu. Výsledky se mezi respondenty-rodiči a bezdětnými výrazně neliší. Podle očekávání byli nejpřísnější respondenti nad 51 let.
Oficiální doporučení odborných společností pro děti do dvou let zní: nesledovat obrazovky. V praxi jsou dnes ale elektronice vystaveni i kojenci. Od dvou do čtyř let je doporučeno trávit u jakékoli obrazovky maximálně hodinu denně. Je důležité myslet na to, že čím méně, tím lépe. U školáků už formální doporučení neexistuje.
Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců: Ukázka neznalosti a arogance
„Tato doporučení jsou dána hlavně tím, že se dětský mozek v prvních letech života nejlépe rozvíjí v interakci s druhým člověkem. Hodinu před spaním už by se dítě na obrazovku nemělo dívat kvůli negativními vlivu modrého světla na spánek,“ vysvětlujte psycholožka Kamila Ryšánková. „Důležitější, než kolik času školák u obrazovek tráví, je samozřejmě to, jakým způsobem obrazovky využívá a čemu se věnuje. Tento čas by neměl být na úkor pohybu, fyzické aktivity nebo kreativní činnosti.“
Rodiče mnohem více než oficiální doporučení zajímá, podle čeho vybírat pořady, které dětem na obrazovkách pouštět. „U dětí do 6 let by měl být pořad co nejjednodušší a nejlépe z reálného světa – vhodným obsahem jsou zvířata ve volné přírodě, zemědělské stroje při práci, vlaky, ukázky, jak fungují věci, a podobně. Délka takových videí by neměla přesáhnout 20 minut. Naopak nevhodné jsou ostré barvy, rychlé střihy nebo hlasitá hudba, která se mísí s mluveným slovem,“ radí Ryšánková. „Mozek malého dítěte ještě nezpracuje rychlé střihy a potřebuje záběry co nejpomalejší. Pro nejmenší děti je vhodné video zpomalit nebo rovnou vybrat takový pořad, kde záběr trvá alespoň 4 vteřiny a déle. Dětský mozek tak zaregistruje vše, co se děje na monitoru. Při sledování se zapojují zrcadlové neurony a dítě zrcadlí, co se děje před ním a velice intenzivně prožívá každou situaci. Proto bych doporučila, aby rodič předem viděl celý příběh, aby dítě neprožívalo intenzivní stres při děsivých scénách nebo něčí záchraně.“
Mohlo by vás zajímat: Nečekaný návrh změny zákona přidává definici úrazu. Jaký bude dopad na klienty?
Dětem je doporučeno pouštět zejména pořady, které podněcují k interakci, kdy například dítě musí najít na obrazovce postavu, zatleskat, aby se v příběhu něco stalo a podobně. Pokud k interakci nevyzývají postavy, mohou ji podpořit rodiče – ptát se dítěte, co vidí, jak se asi postava v televizi cítí a podobně.
Na pravidlech se domluvíme, myslí si Češi
Pravidla, jak děti smí chytrá zařízení používat, by více než polovina Čechů domlouvala s dětmi jen ústně. Na takovouto dohodu by sázeli zejména lidé starší 51 let. Třetina dospělých by nainstalovala dětem software rodičovské kontroly, který pomáhá předem daná pravidla a limity času dodržovat. Jen zanedbatelná procenta dospělých by nijak čas u chytrých zařízení neomezovala. Poněkud překvapivě ale 6,5 procenta respondentů uvádí, že by zařízení zcela zakázala (u rodičů je to dokonce 8 procent).
„Zákazy nejsou cesta. Děti si k technologiím cestu najdou ve škole nebo u kamarádů. Spíše bych doporučila s dětmi mluvit o tom, proč nějaká pravidla doma máme. Setkávám se i s tím, že rodiče nainstalují aplikaci, která limituje čas a obsah, a tím považují problém za vyřešený. Takový software je ale vhodnější spíše pro menší děti. Velmi důležité je mít domluvená pravidla, se kterými rodič i dítě souhlasí. Nemusí, ale mohou být napsaná někde černé na bílém. Zároveň software rodičovské kontroly dnes již dovoluje rodičům udělit dítěti výjimku a povolit na žádost blokovaný obsah nebo prodloužit čas strávený na zařízení nebo v určité aplikaci. To by mělo pomoci rodiči otevírat diskuzi s dítětem nad tím, co online sleduje a proč tam potřebuje strávit více času,“ navrhuje Žáčková.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Střelický: ČSOB Pojišťovna má za sebou nejúspěšnější rok v historii
Rodiče by koupili dětem telefon už v první třídě
Vlastní telefon by 40 procent Čechů koupilo dítěti mezi 9. a 12. rokem, rovná třetina pak do první třídy a pětina až po 13. narozeninách. Nejvýrazněji se lišily názory rodičů a bezdětných pro děti ve věku 6-7 let. Do první třídy by telefon koupilo 38 procent rodičů ale jen 25 procent bezdětných. Velmi malá část dospělých (2 procenta) by telefon pořídila i dítěti v předškolním věku, naopak 5 procent respondentů si myslí, že by jej měl vlastnit až teenager od 16 let.
„Nejvhodnější věk pro pořízení prvního chytrého telefonu neexistuje. Záleží na vyspělosti konkrétního dítěte. Nejde totiž jen o přístroj, ale také o zodpovědnost, že ho dokážu neztratit a že s ním budu umět bezpečně zacházet. Ne každé dítě bude asi v 6 letech schopné pochopit rizika, která s využíváním chytrých zařízení souvisejí. Než chytrý telefon zakoupíte, doporučila bych se zeptat se sebe sama, proč ho dítě potřebuje. Pokud vy jako rodiče jen chcete být v kontaktu, když dítě samo dojíždí, možná by stačil pro začátek ‚hloupý‘ tlačítkový telefon bez připojení k internetu,“ dodává Žáčková.
Velmi pozitivně smýšlí česká veřejnost o chytrých zařízeních jako o vzdělávacích pomůckách. Podle většiny mají v procesu učení své místo. Jen desetina lidí se domnívá, že děti rozptylují. Podle 65 procent dospělých poslouží chytrá zařízení jako zdroj informací a při procvičování, 15 procent soudí, že umožní dětem spolupracovat a radit se se spolužáky. Necelých 10 procent se nicméně domnívá, že tato zařízení učí děti opisovat z internetu. Výsledky se výrazně nelišily ani mezi rodiči a bezdětnými, ani v různých věkových kategoriích.
Mohlo by vás zajímat: Nezávislost poradců z pohledu šíře portfolia
Internet vede k pasivitě, obávají se Češi
Češi se obávají zejména toho, že používání chytrých zařízení odrazuje děti od pohybu (21 procent) a vede k lenošivosti (19 procent). Další častou obavou je, že děti nenačerpají sociální dovednosti (16 procent) a nebudou si umět hrát bez asistentce dospělého (15 procent). Desetina dospělých se domnívá, že technologie mohou mít vliv na poruchy pozornosti, úzkostné poruchy u dětí (9 procent) nebo poruchy příjmu potravy (8 procent).
„Navzdory našim představám, internet není nejoblíbenější dětskou zábavou. Aktuální výzkumy mezi dětmi do 14 let ukazují, že děti dávají přednost spíše aktivnímu trávení času venku s přáteli a sportem. Elektronická zařízení jsou až na třetím místě. Chybí spíše vedení dětí ke sportu a nedostatečně nastavená pravidla bezpečného používání technologií a nastavení času, kdy dítě technologie využívá. Jako výrazný problém elektronických zařízení ve své praxi pozoruji spíše úzkosti a problémy v sociálních dovednostech dětí, kdy se děti například příliš stydí seznamovat nebo nedokážou udržet konverzaci a naslouchat druhému,“ dodává k datům Kamila Ryšánková.
Komentáře
Přidat komentář