„Smlouva byla uzavřena v souladu s platnými zákony. Nesouhlasíme s nálezem finančního arbitra a požádáme soud o jeho přezkoumání," řekl ČTK mluvčí pojišťovny AXA Jiří Cívka. Pojišťovna AXA je podle finančního arbitra povinna klientovi již nyní zaplatit 879 023 Kč včetně pokuty deset procent z této částky. Do verdiktu soudu platí rozhodnutí arbitra.
Podle analytičky společnosti CreaSoftKateřiny Lhotské není důvod se nijak zásadně znepokojovat. „Není předně úplně zřejmé, co vlastně myslel finanční arbitr tou "právní vadou". Pokud tím má být myšleno jeho přesvědčení, že "pojištění pro případ dožití" nemá charakter pojištění, tak si velmi ráda počkám na to, jak tuto úvahu vysvětlí a hlavně obhájí před soudem, ke kterému případ nepochybně spěje. Pravděpodobně tam neuspěje. V opačném případě by to bylo horší. Nejspíš by se to rozkřiklo a spustilo by to lavinu námitek klientů vůči pojišťovnám dožadujících se také zneplatnění své pojistné smlouvy od počátku. V drtivé většině nejspíše neúspěšně. Ale nechtěla bych být v kůži pojišťoven, až by takovou masu žádostí museli odbavovat.“
Celou záležitost okomentoval pro oPojištění také analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo. „Hlavním argumentem finančního arbitra pro označení této smlouvy investičního životního pojištění jako neplatné je rozpor s tehdy platnou legislativou. Podle finančního arbitra touto smlouvou pojišťovna nepřebrala pojistné riziko a rovněž je poukazováno na chybějící pojistný zájem. Jednoduše řečeno, podle arbitra je investiční životní pojištění s nulovou pojistnou částkou smlouvou o investování, nikoliv pojištěním.“
Mohlo by vás zajímat: Návrh zákona o distribuci pojištění podpořila Sněmovna
„Podle této logiky by však nebylo pojištěním ani čisté pojištění pro případ dožití. V legislativě také v minulosti nebyl dostatečně definován pojistný zájem a ani nebyla zákonem předepsána konstrukce pojistné částky pro případ smrti. V tomto sporu jde tedy ryze o různé právní výklady, které bude muset posoudit soud. Pokud v tomto případě byl pojistník seznámen s konstrukcí produktu a seznámen s poplatky, dle mého názoru samotná nulová pojistná částka pro případ smrti neznamenala poškození klienta," dodal analytik společnosti Broker Trust.
Z právní analýzy České asociace pojišťven vyplývá, že v žádné z porovnávaných zemí EU nebyl zaznamenán přístup, na jehož základě by absence rizikové složky, jako je tomu v tomto případě, způsobovala neplatnost pojistné smlouvy. „Je třeba brát v potaz, že finanční arbitr je i přes veškerá specifika správním orgánem. Jeho nálezy tedy podléhají soudnímu přezkumu, aby nedocházelo k rozporu proti zavedené rozhodovací praxi. Podle nám dostupných informací bude nález finančního arbitra teprve podroben soudnímu přezkumu a je tedy nutné vyčkat, zda názory finančního arbitra před soudem obstojí,“ uvedla tisková mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová.
„Existují případy, kdy u smluv životního pojištění s nenulovou (minimální) pojistnou částkou a vysokým pojistným byly někteří klienti prokazatelně finančně poškozeni, neboť nebyli seznámeni s ideálním poplatkovým nastavením produktu (například možnost investovat přes mimořádného pojistné) či nebyly poplatky dostatečně určité a srozumitelné (pokud s nimi měl vůbec možnost klient být seznámen), přesto v takovým případech se finanční arbitr klientů nezastal. Jednoduše řečeno, nenulová pojistná částka pro případ smrti ještě není zárukou férové smlouvy a nulová pojistná částka ještě neznamená finanční poškození klienta. V tomto sporu tedy vůbec nejde o ochranu spotřebitele, ale o odlišné právní výklady obecně formulovaných ustanovení v legislativě," doplnil Dušan Šídlo.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Penzijní a zdravotní reforma jsou výzvy pro 2018
V návaznosti na rozhodnutí finančního arbitra vyvstává řada otázek. Například není jasné, jak pojišťovna v budoucnu přistoupí k výplatě pojistných plnění u takových neplatných pojistných smluv. Stejně tak je otázkou, jak pojišťovna zareaguje na pravomocné rozhodnutí finančního arbitra u dosud běžících smluv, tedy zda bude nadále od klientů inkasovat pojistné na dotčených smlouvách.
„Jde o rozhodnutí, které se zabývalo posuzováním konkrétního pojistného produktu, a nelze jej proto vztáhnout plošně na veškeré produkty na trhu. Vzhledem k tomu, že jde o rozhodnutí, které bude přezkoumáváno soudně, je nyní předčasné jej jakkoliv dále komentovat," představil oficiální stanovisko pojišťovny Allianz její tiskový mluvčí Václav Bálek.
Pro ČTK se vyjádřila také daňová poradkyně Irena Kemény, která upozornila na to, že problém by se netýkal pouze vztahu pojišťovny s klienty, ale mohl by mít dopad i na státní rozpočet. Nastalo by to tehdy, pokud by klienti snižovali po dobu trvání pojistné smlouvy daňový základ o uhrazené pojistné, avšak soud by rozhodl o neplatnosti smlouvy. Obdobně by tomu bylo i s příspěvky zaměstnavatelů na tyto smlouvy zaměstnancům v rámci zaměstnaneckých benefitů, dodala.
„Nález finančního arbitra považujeme za velmi překvapivý s ohledem na dlouhodobý a jednoznačný trend soudního rozhodování ve prospěch platnosti smluv. Dovození neplatnosti by i s ohledem na jeho důsledky mělo být až krajním řešením ve výjimečných případech, o který však nejde,“ doplnila ČTK Eva Nováková z advokátní kanceláře JŠK.
Komentáře
Přidat komentář