Sloupek Kateřiny Lhotské: Zářijové postřehy


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Zářijové postřehy
9.10.2017 Komentáře

Začal podzim. Pozná se to podle toho, že lesy jsou plné houbařů a televizní reklamy přípravků proti nachlazení. A co pojistný trh? Ten se po mírném letním zvolnění opět začal probouzet k životu. Pojišťovny představují svoje novinky, které jsou často stejně „inovativní“ jako ty loňské, předloňské a předpředloňské. Zkrátka takové tuctové září. I když i v jeho průběhu jsme mohli zachytit pár zajímavých zpráv.

Například jsme se dozvěděli výsledky dvou zajímavých výzkumů. V jednom se říká, že jsme nejnezdravější národ na světě. Respektive národ, kde se nejvíce kouří, pije alkohol a žijí nejobéznější lidé. Nejzdravěji se naopak podle této studie žije v Afghánistánu. Pokud neudělali soudruzi výzkumníci ze společnosti Clinic Compare někde chybu, mohly by její závěry pomoci vyřešit migrační krizi a přesměrovat toky migrantů z Evropy právě do Afghánistánu.

Ze závěrů další studie vyplývá, že jsme dvakrát bohatší než Slováci. Alespoň to hlásal titulek všech zpráv, které o tomto výzkumu informovaly. Zřejmě snaha hrát na strunu našeho neustálého srovnávání se s našimi bývalými federálními souputníky. Další informace jsou však neveselé. Růst našeho bohatství totiž zpomalil, v důsledku čehož jsme klesli v celosvětovém žebříčku o dvě místa. A ještě ke všemu jsou Němci čtyřikrát bohatší než my. Mohlo to být ale i horší. Mohli jsme klesnout třeba o čtyři místa a Němci mohli být bohatší pětkrát. A to by teprve byla tragédie...

V Německu objevili, že velký potenciál pro pojišťovny skýtají produkty kryjící psychiatrické diagnózy, jako například deprese, úzkostné poruchy, nebo schizofrenie. Pojišťovat tyto záležitosti je zatím poměrně složitá disciplína, a tak je otázkou, jak se toho případní pojistitelé zhostí. Chce to nepochybně nové přístupy a vyřešit některé palčivé otázky. Třeba jak zajistit, aby klient neutrpěl psychickou újmu už při čtení pojistných podmínek.


Mohlo by vás zajímat: „Bezdomovci“ mezi majiteli a statutáry firem představují zvýšené riziko


Vláda vyplatí našim zemědělcům kompenzace za jarní mrazy a letní sucho. Stává se z toho už pomalu tradice, která je letos umocněna ještě tím, že máme za dveřmi volby. Zemědělcům nejspíš nikdo neřekl, že existuje i něco jako pojištění. Jarní mrazíky přitom kryjí prakticky všechny pojišťovny naprosto běžně, a když si dá člověk trochu práci, najde pojistitele, který mu pojistí i sucho. Ale na druhou stranu, proč by se měli zemědělci komerčně pojišťovat, když stačí natáhnout ruku a stát jim nějakou tu kačku vždycky přisype. Nebo si snad někdo pamatuje, že by v některém roce žádné kompenzace nedostali?

Podle průzkumu STEM/MARK čeká polovinu Čechů v okamžiku otevření obálky s důchodovým výměrem tvrdé setkání s realitou. Jejich spoléhání na stát totiž vychází z nerealistických očekávání, a to pro ně může mít poměrně vážné následky. A stát, místo aby šel s pravdou ven, tak v lidech přiživuje blud o udržitelnosti stávajícího důchodového systému. Ti si pak žádné velké peníze na stáří neodkládají. Takhle blbnout lidem hlavy už hraničí se zločinem na vlastních občanech…

A co nám říkají zářiové pranostiky? Třeba jak bude příští rok v březnu a v květnu. Jedna tvrdí: „Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.“ Druhá pak: „Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.“ Z čehož plyne, že v březnu bude stejně jako v květnu.

 

Kateřina Lhotská 

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů,  Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články