Cyklisté jsou jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V období let 2012-2018 bylo usmrceno 368 cyklistů, tj. oproti stanoveným předpokladům o 15 více (+ 4 %). Těžce zraněno pak bylo 2 921 cyklistů, o 532 více (+ 22 %).
Zdroj: NSBSP
„Důvodů, proč se nedaří plnit NSBSP v oblasti cyklistů, je celá řada. Za základní a dlužno podotknout zcela zásadní považuji nepoužívání cyklistických přileb. Dlouhodobě se na míře následků nehod s účastí cyklistů podepisuje v drtivé většině nepoužívání cyklistických přileb. Investice ve výši řádově několika stokorun může v mnoha případech zachránit lidský život," říká Tomáš Neřold vedoucí SO BESIP MD a dodává: „Druhým, neméně závažným, nešvarem je ve spojitosti s cyklisty alkohol. U tří z deseti nehod zaviněných v uplynulém roce cyklisty byl zjištěn alkohol, příp. návykové látky. I u zjištěných nízkých hladin, byla evidence v uplynulém roce neúprosná.“
Cyklisté pod vlivem alkoholu do 0,5 ‰ zavinili v roce 2018 76 nehod, při nichž bylo těžce zraněno 5 cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno. Zjištěná „nízká“ hladina alkoholu u cyklistů-viníků se na všech nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu podílela 10 %, na těžce zraněných 7 %, na lehce zraněných pak 10 %.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna roku: Vyhlášen 19. ročník odborné ankety. Galavečer 14. května
Výzkum prokázal: 37 % cyklistů mohlo nehody přežít!
Projekt, zaměřený na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995-2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Ve všech uvedených případech analyzovali patologové, zda přilba mohla cyklisty zachránit či nikoli. „Výzkumný projekt prokázal, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby.“ říká Jindřich Frič ředitel Centra dopravního výzkumu (CDV) a dodává: „Studie dospěla k závěru, že cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání.“
Lokalizace nehod s usmrcením, resp. těžkým zraněním cyklistů
Nejvíce cyklistů (13) bylo v roce 2018 usmrceno na silnicích I. třídy (6% podíl), každá 10. usmrcená osoba na silnicích III. tříd byla v roce 2018 cyklistou (9 usmrcených). Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů usmrceno na přímých úsecích (19 usmrcených, 8% podíl). Nejvíce cyklistů (158) bylo těžce zraněno na místních komunikacích, třetina (33 %) těžce zraněných na tomto druhu komunikací byli v roce 2018 cyklisté. S 84 těžce zraněnými cyklisty pak následovaly silnice III. tříd, na kterých se cyklisté podíleli na všech těžce zraněných osobách 21 %. Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů těžce zraněno v přímých úsecích (172 těžce zraněných, 16% podíl). Na křižovatkách bylo v součtu těžce zraněno 139 cyklistů, na okružních křižovatkách se na všech těžce zraněných osobách pak cyklisté podíleli 54 %.
Lokalizace nehod s usmrcením, resp. těžkým zraněním cyklistů, lze zobrazit v aplikaci DOPRAVNÍ NEHODY V ČR. Předdefinovány byly příslušné filtry tak, aby bylo na první pohled zřetelné, kde došlo v uplynulém roce k usmrcení, resp. těžkým zraněním cyklistů. Součástí detailů nehod jsou desítky důležitých informací. Změnou územní jednotky lze zobrazit detailněji uvedené nehody např. v rámci konkrétního kraje.
Mohlo by vás zajímat: Jak na scoring kybernetických rizik v pojišťovnictví?
Elektrokola: s tuningem na silnici nesmíte!
Elektrokola na silnicích v České republice zažívají v posledních letech obrovský rozmach. V této souvislosti je nutné apelovat na řidiče těchto dopravních prostředků, aby provozovali výhradně elektrokola určená k provozu na pozemních komunikacích a nezvyšovali výkon/rychlost např. pomocí tuningu elektrokol. Základní legislativní podmínky a doporučení pro provoz elektrokol jsou shrnuty v tomto videu.
„V rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod bylo šetřeno několik případů s účastí elektrokola. Střetová rychlost u šetřených dopravních nehod se pohybovala v rozmezí 10 - 30 km/h (nepřiměřená rychlost byla jako hlavní příčina nehody vyhodnocena pouze v jednom z případů). U jedné z šetřených nehod byl vyhodnocen negativní vliv přídavného pohonu elektrokola (byla tedy zjištěna příčinná souvislost se vznikem nehody). U šetřených nehod s účastí elektrokol byla zaznamenána lehká až středně těžká zranění (tato byla do určité míry ovlivněna rovněž věkem jezdce na elektrokole).“ říká Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV
„U jedné z šetřených nehod bylo rovněž zadokumentováno elektrokolo, které však s ohledem na své parametry nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích – svým výkonem až 7 kW a maximální rychlostí, dosahující až 70 km/h významným způsobem překračovalo legislativně upravené limity pro elektrokola. Nejednalo se tedy o dopravní prostředek způsobilý k provozu na pozemních komunikacích,“ doplňuje Valentová.
Detailní informace jsou obsahem této analýzy.
Komentáře
Přidat komentář